Článek
Míra ukřivděnosti v povolebním projevu premiéra Andreje Babiše by nasvědčovala tomu, že jeho hnutí ANO utrpělo v krajských a senátních volbách těžkou porážku. Čísla ovšem hovoří jinak než ublížený předseda vlády.
ANO je vítězem krajských voleb. Nebyl to sice úplný „landslide“, jak říkají Američané, tedy hladká volební jízda napříč zemí, ale vítězství to je. O to zajímavější, že Babiš je od vzniku krajů prvním premiérem, jehož strana krajské volby vyhrála. Od roku 2000 využívali voliči krajského klání obvykle k vyvažování, přesněji řečeno k tomu, aby dali stávající vládě za uši. V roce 2000 dostali vládnoucí sociální demokraté necelých 15 procent hlasů. V roce 2004 zavalila republiku pod vedením ČSSD vlna modrých hejtmanů, v roce 2008 se pro změnu přes zemi vedenou vládou ODS přehnala už zlidovělá „oranžová tsunami“. A tak dále.
V roce 2020 má nejlepší výsledek premiérská strana. Vyhrála v deseti krajích a získala jednoznačně nejvíc mandátů v krajských zastupitelstvech. To je samo o sobě velký úspěch a Babiš nemá žádný důvod k ukřivděnosti, tím méně ke zbytečně emocionálním výlevům o „spiknutí nenávisti“.
Je pravda, že s postupující povolební politickou realitou může celkové vítězství trochu zhořknout. Zatímco ANO zůstává proti minulým vyhraným krajským volbám plus minus na svém (i když porážka ve Středočeském kraji jistě bolí), jeho levicoví vládní partneři téměř nezastavitelně krvácejí a mají nakročeno mimo politickou mapu.
Dobrá nálada naopak panovala ve volebních štábech opozičních stran, které se v kampani i ve Sněmovně proti ANO tradičně vymezují. Jasnými skokany voleb jsou Piráti, ale solidní výsledky zaznamenaly v různě poskládaných koalicích i ODS, STAN a s přimhouřením jednoho oka také TOP 09.
Téměř ve všech krajích je Babišovo hnutí na stupních vítězů obklopeno těmito stranami a koalicemi, takže skládání krajských rad bude velmi problematické. ANO vstoupilo na politickou scénu jako programově nevyhraněná améba, již sedm let spojenectví s ČSSD a navrch tři roky tolerance ze strany komunistů postupně vytvarovaly k čistému levicovému populismu. Tím – a také způsobem, jímž trestně stíhaný Babiš v politice jedná a jak se vyrovnává se svými nesčetnými střety zájmů – radikálně poklesl koaliční potenciál hnutí směrem ke středopravým uskupením.
Zároveň Babiš zdatným marketingem a suverénním vystupováním vysál voliče oběma levicovým stranám a odsoudil je k nedůstojnému paběrkování na prezentaci vládních úspěchů a k faktické volební neexistenci.
Souběh těchto okolností teď posunul ANO k politické izolaci, která se zřejmě projeví v mnoha krajských koaličních jednáních. Z deseti vyhraných krajů určitě nebude deset hejtmanů, leckde se ANO bude muset i jako vítěz spokojit s opoziční rolí.
Na druhé straně i jásot opozičních stran by měl být uměřený. Test „protibabišovských“ koalic dopadl poměrně dobře. Ale samotný volební výsledek je jen první fáze. Důležitá bude i podoba povolebních jednání a stabilita dohodnutých koalic. Vyšachovat ANO z vedení krajů je jedna věc, ale udržet alespoň rok do sněmovních voleb pohromadě koalice tří, čtyř subjektů, z nichž některé jsou tvořeny dalšími stranami a hnutími nebo jde o lokální starostenská hnutí, to také nebude žádná legrace. Stačí se podívat na koaliční roztržky v Praze.
A nic nepobaví před sněmovními volbami Andreje Babiše víc než rozhádané protibabišovské pytle blech v krajských radách.
Vše k volebnímu dění najdete zde: Volby 2020 >>
