Článek
Tenhle víkend musel být optimistický jako už dlouho ne. Ještě v pátek odpoledne probíhala tradiční „datová“ tisková konference, na níž ministr zdravotnictví Blatný, jeho náměstek Černý, šéf zdravotnických statistiků Dušek a hlavní hygienička Rážová mluvili o vývoji epidemie v Česku. Na žádné rozvolňování to tedy rozhodně nevypadalo.
S výjimkou Prahy, kde jsou covidové ukazatele na výrazně příznivějších úrovních než ve zbytku republiky, jsme viděli nehezký vývoj ve zbytku krajů. Slyšeli jsme slova o tom, že šíření epidemie zpomaluje, ale situace je nestabilní a nákaza se šíří mezi rizikovými skupinami obyvatel. Trasování stále ani zdaleka nestíhá zachytit všechny kontakty, které by zachytit mělo. Nemocnice už sice úplně nepraskají ve švech, ale hranice kapacit českého zdravotnictví jsou pořád nebezpečně na dohled a vysoké počty nakažených seniorů neposkytují nijak příznivé vyhlídky.
Následně v neděli dopoledne zasedla vláda a oznámila, že od čtvrtka se bude rozvolňovat. Otevřou se obchody, restaurace i služby, i když s rouškami a opatřeními. Co se přihodilo během soboty, že nad českými covidovými vyhlídkami tak náhle vyšlo slunce, není úplně jasné.
Pro těžce zkoušené obchodníky a podnikatele je to nepochybně dobrá zpráva, alespoň na první poslech. Jestli je to dobrá zpráva také pro zemi jako celek, je velká otázka.
Vláda zcela nepochybně mohutně riskuje. Každé rozvolnění mimo jiné znamená, že covidová čísla se nutně zase o něco zhorší. O kolik, netušíme a záleží to především, ba téměř výhradně na tom, jak Češi na slíbené rozvolnění zareagují. Vláda si musí být sakramentsky jistá, že nevyhnutelný nárůst počtu nakažených a následně i hospitalizovaných zvládne, tedy že na něj systém v dané chvíli má dostatečné rezervy. O co tuto jistotu opírá, ovšem nelze s ohledem na páteční data říci.
I v prezentaci, jíž vláda své rozhodnutí doprovodila, je optimismus spíše opatrný. „Počty všech hospitalizací a zejména počty pacientů vyžadujících intenzivní péči se nevyvíjejí dle rizikových scénářů“ je sice hezká věta, ale je to opravdu výzva k otevření obchodů a restaurací? A je nutné kvůli tomu ohýbat protiepidemický systém k prasknutí?
Původní záměr, s nímž byl PES představen, bylo vyhodnotit vývoj rizika mezi dvěma středami a po dalším týdnu případně rozvolňovat opatření. Nyní ovšem vládě stačí sedm dní indexu těsně pod úrovní 60 a už se mimořádně zasedá v neděli, aby se od čtvrtka mohlo otevírat. Vyhlašuje se, že ve třetím stupni se opatření pořád zavádějí celostátně bez ohledu na regionální rozdíly. Ale jednou větou se dodává, že pořádání vánočních trhů je na rozhodnutí starostů obcí a primátorů měst, protože regionální rozdíly v epidemické situaci jsou velké.
Nejde se zbavit pocitu, že je za tím vším tlak Vánoc. Tržby obchodníkům samozřejmě přejme, ale vláda vystavuje zemi velkému riziku. Pokud se opatření nebudou skutečně striktně dodržovat a vymáhat, můžeme si čtvrtečním otevřením zadělat nejen na standardnější průběh Vánoc, který jistě potěší, ale také na další covidové drama po Novém roce.
Je třeba mít na paměti, že se chystáme otevírat ekonomiku v situaci, kdy v nemocnicích dosud nefunguje standardní péče. Přímý zákaz poskytovat takzvanou odložitelnou péči už byl sice odvolán, ale mnoho nemocnic pořád funguje na hranici možností, povinně drží jakési „standby“ covidové kapacity, personál je vyčerpaný a o nějakém vydechnutí si může ještě minimálně několik týdnů nechat nanejvýš zdát.
Vzhledem k tomu, že velká část boje s covidem-19 se vede právě s ohledem na stav a kapacity českého zdravotnictví, je nadšené rozvolňování v této situaci poněkud zvláštní. I proto, že trpělivost s opatřeními dochází velmi rychle a jakékoli případné třetí uzavření a zpřísňování bude zase o řád složitější a hůře vymahatelné než to druhé.
Třeba to dobře dopadne. Třeba se budeme v obchodech i restauracích chovat zodpovědně, třeba se čísla do čtvrtka, kdy k otevření dojde, skutečně ještě výrazně vylepší. Je to reálná možnost.
Jedním si ale můžeme být jisti – jestli to dobře nedopadne a vláda bude v lednu zase zavírat Česko, dozvíme se od premiéra, že si za to můžeme sami. Protože vláda sice otevřela obchody a restaurace, ale my jsme do nich chodili.
