Článek
Co se přihodilo: O dotace na výměnu starých kotlů – kotlíků ani kotlíkářů se dotace netýkají, to si ujasněme rovnou – se na krajské internetové stránce přihlásilo už v prvních vteřinách tolik zájemců, že web okamžitě zkolaboval. 300 milionů bylo v šest hodin ráno pryč tak bleskurychle, že se zdá prakticky vyloučené, aby šlo o skutečné kliky žadatelů z masa a kostí. Třeba ze stejné adresy počítače v pár vteřinách dorazily desítky různých žádostí, z jiného zase pětkrát ta samá, píše MF Dnes.
Takhle vyboxované dotace nekončí jen u robotovodičů. Respektive ti je zřejmě s příslušnou provizí přeprodávají skutečným adresátům, kteří potřebují nový kotel, ale nedisponují dostatečným IT potenciálem, takže v 6:01 maximálně tak zuřili u počítače.
„Bude vás to stát 10 procent z částky, kterou dostanete. To je ve vašem případě 127 tisíc korun, takže pro mě 12 700 korun. Garantuji jistotu, máme na to algoritmy,“ cituje MF Dnes anonymně jednoho z lidí, kteří na webu nabízejí, že kotlíkovou dotaci seženou.
Případ je zajímavý nejen jako finta a kšeft, ale jde i o cenný příspěvek ke zkoumání fenoménu front.
Fronty na kotlíkové dotace bývaly pekelné, občané bivakovali ve spacích pytlech, docházelo ke kupčení s pořadím a jiným nedůstojným scénám. Fyzicky zdatnější a otužilejší jedinci přitom byli v nezasloužené výhodě.
Proto se rozhodlo o přesunu fronty do kyberprostoru se záměrem ji humanizovat a posílit rovnost šancí. Evidentně se to nepovedlo, viz výše.
Tradiční fronta je méně pohodlná, ale zato spravedlivější. Když máte lokty a výdrž, nikdo vás z ní nevystrnadí. Žádný robot.
Diskutabilní je ale už samotný princip humanizace fronty virtualizací.
Ano, podmínky na chodnících před krajskými úřady bývaly nelidské. Kdežto u počítače jste obvykle doma nebo v práci v teple, nemusíte si ustavičně hlídat, jestli vás někdo nechce předběhnout, nehrozí hádky ani inzultace. Nejen že si svůj flek ve frontě držet nemusíte – ale ani nemůžete. Nové frontové podmínky zároveň znamenají, že své rivaly nevidíte, nemáte si s kým popovídat ani zanadávat a nemůžete na podezřelého „týpka“ zahlásit „haló, pane, fronta je vzadu“. Jste sami se svým displejem. Je to něco za něco.
Typickou ukázkou takové virtuální fronty je „omlouváme se, ale naši operátoři vyřizují hovory těch, kteří se dovolali před vámi“. Jak dlouho to vydržíte poslouchat? Je to humánní, nebo nelidské?
Pokud jde o překupníky, není mezi virtuální a tradiční fyzickou frontou žádný velký rozdíl. Obchodníci s poptávkou a nedostatkem – generátorem front – se v 21. století jen příslušně digitalizovali. Pořád jim tisk říká „podnikavci“. Místo v pořadníku je stejně cenná komodita jako kdykoli dříve. Před úřadem stepují virtuální e-veksláci: Dotace, madam, kotlíky, dotace, za 10 procent, máte zájem?
Přesun front do virtuálního světa sice znamená úsporu času, ale celkově se jeho přínos přeceňuje. Důležitý je psychologický faktor: vždyť tradiční fronta, zejména ta od hodiny výše, nabízí účastníkům tak cenný prostor k rozjímání, k vnitřnímu ztišení, dialogu s nitrem. Lovíte bobříka trpělivosti.
Už sám pohled na spořádané, důstojné fronty na pamětní mince České národní banky působil uklidňujícím dojmem: tady je svět ještě v pořádku.
