Článek
Naše země vzkvétá. Nejsme jen velmocí v počtu rozhleden, zahradních bazénů, kremací a bezkontaktních plateb, nejen velmocí ve výrobě pervitinu a obchodu se zábavní pyrotechnikou. 1. leden stvrdil postavení Česka i jako velmoci v počtu novoročních projevů a zdravic na obyvatele.
Český člověk vydrží vše.
Premiér Andrej Babiš (ANO 2011) otevřel citátem z Václava Havla: „Milí spoluobčané, už delší dobu si kladu tuto základní otázku. Proč v době, kdy nás neohrožuje ani do našich věcí nezasahuje žádná cizí moc a my máme jako stát i jako občané svůj osud poprvé po staletích skutečně ve vlastních rukách, máme tak málo důvodů k radostné spokojenosti?“
Načež Babiš navázal a odpíchl se úplně jiným směrem než Havel (v roce 1992), který by si teď u jeho řeči nejspíš nesouhlasně podtrhával vlnovkou.
Babiš: „Dokážeme se radovat z toho, že se nám tak daří? Nemyslíte si, že se nám daří? Já ano. A řeknu vám proč.“ Protože, volně shrnuto, nám agentura Moody‘s zvedla rating, rosteme, bohatneme, vy utrácíte a my do vás investujeme tím, že vám přidáváme a přidáváme peníze, abyste mohli utrácet.
A také v Bruselu tvrdě prosazuji české zájmy. A odmítli jsme povinné kvóty ilegálních migrantů.
(Na tomto místě Havel mění modrou propisku za červenou a po straně připisuje: „Dobrými Čechy se nikdy nestali ti, kteří zahleděni do svého češství se uzavřeli do sebe a zapomněli na okolní svět. Nejlepšími Čechy byli vždy čeští Evropané.“)
Dojem z projevu Andreje Babiše by byl úplný, kdyby si na poslední chvíli býval nesundal tu červenou volební čepici „Silné Česko“.
Nejsilněji vyzněla závěrečná pasáž: „Prostě víte, co je zajímavé? Každý člověk se chce mít dobře. Neznám snad nikoho, kdo by se nechtěl mít dobře. Tak vám přeji, ať vy, právě vy, se dobře máte.“
Tak by klidně pravil i dalajláma, u Babiše je tomu ale třeba rozumět v kontextu „investic do lidí“, které „nám vracíte svou důvěrou a spotřebou“.
„Nebudu říkat čísla, kolik přidáváme důchodcům, učitelům, lékařům, sestřičkám, policistům, hasičům, vojákům a pracovníkům v sociálních službách, prostě jen plníme, co jsme vám slíbili.“
Babišův oblíbený termín „investice do lidí“ v jeho politickém pojetí skutečně znamená „dát lidem peníze“. Do novoročního projevu patří navíc poděkování za to, že je utrácejí. Protože spotřeba domácností je palivem motoru české ekonomiky. Zařaďte dvojku, trojku, čtyřku, pětku – bude líp!
Jako by benzín nikdy nemohl dojít, je to zázračné perpetuum mobile: Dokážeme se radovat z toho, že jsme ho sestrojili? Radujme se!
Raději ne: Abychom se pak příště nedozvěděli, že když jsme jednoho na konzumu ubrali a motor netáhne, můžeme si za to všechno sami.
A ještě jednou, repete: „ Za naší vlády právě stát převezme štafetu ekonomického růstu. A bude více investovat do lidí. Schválený rozpočet na letošní rok nadále počítá s růstem důchodů a platů.“ Štafeta růstu, člověk to úplně vidí, působivý obrat!
„Děkujeme, že nám věříte a že u nás doma utrácíte peníze a máte důvěru v naši stabilitu.“
Pobídka „utrácejte dál, postaráme se, abyste na to měli“, byla leitmotivem Babišova projevu. Byl to snadný a starý žánr: optimistický projev z let, která prý neskončí.
