Článek
Necelý měsíc před volbami se prohlubuje Trumpova ztráta na Joe Bidena.
Nemůže za to zásah shůry jako byla pandemie. Teď už si za to může Trump jen a pouze sám.
Donald Trump řeší už od března jeden velký problém – ztrátu na Joe Bidena. Jeho demokratický vyzyvatel si v předvolebních průzkumech drží celou dobu nadstandardní náskok. Náskok, který by mu takřka jistě zaručoval vítězství v nadcházejících volbách.
Trump tak musel napnout všechny síly, aby Bidenovo vedení snížil. To se mu kvůli pandemii a rasovým nepokojům dlouho nedařilo. Avšak na začátku září, tedy v době po republikánském nominačním sjezdu, začal Trump svého soka mírně dotahovat. Většina analytiků dávala navíc Trumpovi velké šance, že Bidena porazí v předvolebních debatách a souboj o prezidentství se tak ještě více vyrovná.
Vše bylo připraveno na prezidentův poslední volební „útok“.
Jenže přišel konec září. A dny, které dost možná zničily veškeré šance na Trumpovo znovuzvolení.
Proti všem
Vše začalo smrtí soudkyně Nejvyššího soudu USA Ruth Bader Ginsburgové. Přestože se s nominací nových soudců Nejvyššího soudu zejména v prezidentském volebním roce příliš nespěchá, Trump chtěl prázdné místo urychleně zaplnit.
Politický smysl to nepochybně dává. Nejvyšší soud totiž může řešit potenciální problémy související s prezidentskými volbami.
Avšak volební smysl to nedává vůbec žádný. Přes 60 % Američanů si myslí, že by měl soudce Nejvyššího soudu vybrat až vítěz listopadových voleb. Pouhých 23 % je přesvědčeno, že by měl soudce nominovat už nyní Donald Trump.
Takto jednoznačný názor panuje v americké veřejné debatě málokdy. A pokud už se objeví, je vcelku logické, že by ho měl kandidát následovat. Jinak přijde o hlasy.
Trump to vědomě neudělal a sešup dolů mohl začít. Překvapivě k němu napomohla i prezidentská debata s Joe Bidenem.
Debatní týden
Dlouho očekávaná první prezidentská debata se odehrála v úterý 29. září. Biden do ní vstupoval jako outsider. Republikáni i analytici měsíce zpochybňovali jeho řečnické schopnosti a… příliš se nemýlili. Biden se neukázal jako dobrý řečník a jeho vystoupení bylo přinejlepším podprůměrné.
Jeho štěstím bylo, že Trump byl ještě horší.
Podle diváků debatu drtivě vyhrál právě Joe Biden. V průzkumu CNN přisuzovalo vítězství v debatě demokratickému kandidátovi 60 % diváků, Trumpovi jen 28 % z nich. Debatní vítězství Donalda Trumpa neukazoval ani jeden ze seriózních průzkumů.
Debata se velmi rychle promítla i do volebních průzkumů. Biden v nich navýšil svůj celostátní náskok ze sedmi na deset procentních bodů.
Pohyb o tři procentní body možná na první pohled nevypadá nijak významně. Jedná se ale o letošní největší změnu preferencí během takto krátké doby a o zároveň největší vedení demokratického kandidáta. V době, kdy Trump spolu s republikány doufal, že začne Bidenův náskok stahovat.
Podobně se posunuly i průzkumy v klíčových státech jako je Florida a Pensylvánie, které pravděpodobně rozhodnou o výsledku letošních voleb.
Už tak špatný týden se pro Trumpa ještě zhoršil, když byl prezident pozitivně otestován na covid-19.
Nemocný prezident
Koronavirus se stal letos největším Trumpovým soupeřem. S Bidenem prohrává mimo jiné i proto, že Američané neschvalují jeho postup vůči pandemii.
Prezidentovo onemocnění tak postavilo pandemii ještě víc do centra předvolebního boje. A pokud bude pandemie i nadále hlavním tématem, Donald Trump téměř jistě prohraje.
Prezident navíc celou situaci zhoršil svým prohlášením po návratu z hospitalizace z nemocnice Waltera Reeda. Sdělil Američanům, že by jejich životům koronavirus neměl dominovat. Řekl to v USA, kde na koronavirus zemřelo i kvůli Trumpově laxní reakci přes 200 tisíc lidí.
Postoj Američanů vůči prezidentovu prohlášení je jednoznačný – přes 60 % voličů napříč stranami s podobným postojem k viru nesouhlasí.
Jejich postoj pěkně podtrhuje vyjádření Trumpova poradce pro zpravodajství Axios: „Trump si to vážně pos*al u seniorů, když řekl, že se viru nemají bát. Přitom mnoho z nich už skoro rok nevidělo svá vnoučata.“
Zmíněné události tak dostaly Trumpa do nezáviděníhodné situace. V průzkumech ztrácí už deset procentních bodů a čas do 3. listopadu se krátí.
Kdy jsou vlastně volby?
Volby jsou už za tři týdny a Trump se musí pokusit stáhnout Bidenův náskok. Z dopředu známých událostí, které mohou Trumpovi pomoci, už zbývá jen jediná: třetí prezidentská debata (druhá byla kvůli prezidentově onemocnění zrušena). Ta první mu sice nevyšla, není ale vyloučené, že v té třetí zvítězí.
Možná si říkáte, že to Trump třeba ještě díky zmíněné debatě může zvrátit a do listopadu Bidenův náskok stáhnout. Problém ale je, že volby už reálně začaly v září. K 13. říjnu odvolilo již 12 milionů Američanů (vítěz voleb potřebuje letos získat přibližně 70 milionů hlasů). Této možnosti navíc v mnohem větší míře využívají Bidenovi podporovatelé.
Trumpovi se tedy snižuje i celkový balík voličů, které ještě může přesvědčit. Prezidentova ztráta, kterou dnes vidíme v průzkumech, se tak už propisuje do konečných listopadových výsledků.
Vše nasvědčuje tomu, že se Trumpovo prezidentství chýlí ke konci. A nejvíc tomu napomáhá sám prezident.