Článek
Vůbec nejznámějším měřítkem předvolební síly kandidátů jsou celostátní průzkumy. Platí to v USA, v Česku i ve Velké Británii. Situaci v Americe částečně komplikuje fakt, že je prezident volen nepřímo pomocí volitelů, takže i těsná výhra na počet hlasů může znamenat celkovou prohru. Naposledy se to stalo v roce 2016. Hillary Clintonová tehdy získala o dvě procenta voličů víc než Donald Trump, ale prohrála o 77 volitelů.
Tentokrát si Joe Biden udržuje v průzkumech nad Trumpem vedení přibližně o 8 procentních bodů. Demokratického kandidáta chce volit asi 50 procent voličů, současného prezidenta přibližně 42 procent. Pokud navíc budeme brát v potaz pouze průzkumy od dlouhodobě přesnějších institucí, vyjde nám Bidenovo vedení ještě o dva procentní body větší.
Bidenova podpora je navíc tak stabilní, že na Trumpa neztrácel v žádném květnovém průzkumu. Obhajující prezident přitom historicky dokázal v „předvolebním“ květnu vždy alespoň párkrát svého protivníka přeskočit. Letos však ani jednou.
Jak píše volební analytik Harry Enten, Biden je asi v nejlepší vyzyvatelské pozici od zrodu moderních předvolebních průzkumů, tedy od roku 1930. Biden vede čtyřikrát větším rozdílem než Clintonová před čtyřmi roky. Celostátní průzkumy mohou být mírně nepřesné právě kvůli přepočtu hlasů na volitele v každém z 50 států. Prakticky v každém státě získává vítěz všechny jeho volitele. A je jedno, jestli vyhrál o jeden hlas, nebo o deset tisíc.
Proto jsou nejdůležitější takzvané „swing states“, kde jsou rozdíly v preferencích mezi kandidáty malé a kde jen malý počet hlasů rozhoduje o přidělení všech volitelů daného státu. Hillary Clintonová sice před čtyřmi lety dokázala Trumpa nominálně porazit s náskokem dvou procentních bodů, ale prohrála právě ve většině swing states, a nedosáhla proto na dostatečné množství volitelů.
Vypadá letos volební situace jinak? Rozhodně ano.
O výsledku voleb 2016 se rozhodovalo ve 13 státech, kde se hrálo celkem o 163 volitelů. Donald Trump vyhrál v sedmi z nich a získal 118 volitelů. Clintonová dokázala vyhrát v pouhých šesti swing states.
Biden je na tom nyní ale výrazně lépe. Clintonová vedla v předvečer voleb proti Trumpovi v osmi swing states ze třinácti. Biden dnes vede úplně ve všech. Jeho vedení je navíc o dost přesvědčivější. Zatímco Clintonová vedla v klíčových státech jen o 1,6 procentního bodu, Biden vede v průměru o 6,5 procentního bodu.
Celou situaci skvěle popisuje analýza Alana Abramowitze. Biden je na tom podle ní dokonce tak dobře, že se může pokusit o výhru v Texasu – největší baště republikánů. Zatímco Clintonová tam v průzkumech ztrácela 12 procentních bodů a prohrála o devět, Biden aktuálně ztrácí jen 2,5 procentního bodu. Bidenovo vedení je tedy v klíčových státech dost velké na to, aby ustál i netriviální propad v preferencích. A pokud by byly volby dnes, jen těžko by demokratický kandidát prohrál. Joe Biden by pravděpodobně získal dokonce více volitelů než Barack Obama v roce 2012.
Trump bez důvěry
Trump se propadá i podle takzvaných „approval ratings“, průzkumů důvěry voličů. Aktuálně mu věří jen 43 procent tázaných. Od roku 1950 na tom byli ve stejné fázi mandátu podobně špatně jen dva prezidenti: George Bush starší a Jimmy Carter. Nikoho asi nepřekvapí, že jejich druhé období dopadlo neslavně – vůbec se totiž nekonalo. Oba prohráli listopadové klání proti svým vyzyvatelům Billu Clintonovi a Ronaldu Reaganovi. Za poslední desítky let zkrátka nemáme precedent, podle nějž by prezident s tak malou důvěrou svůj post obhájil.
Může se to stát letos? Určitě ano. Slabá důvěra mezi voliči ale Trumpovu výhru rozhodně nenaznačuje.
Průzkumům se přece nedá věřit
Možná si říkáte: Tohle jsou ale jenom průzkumy a ty se před čtyřmi lety při volbě Trumpa ošklivě netrefily. A také při brexitu. Trump je fenomén, u kterého jsou průzkumy na nic.
Není to tak úplně pravda. Nejvíc se nemýlily průzkumy, ale analytici, komentátoři a novináři při jejich interpretaci. Podle průzkumů byla Clintonová před čtyřmi lety favoritkou, ale varianta Trumpova zvolení byla možná v rámci běžných průzkumnických chyb. Zvolení Donalda Trumpa bylo zkrátka mnohem pravděpodobnější, než se psalo.
To letos neplatí. Biden vede ve „swing states“ čtyřnásobným rozdílem oproti Clintonové, dvojnásobným rozdílem celonárodně. Bidenovo vedení je tedy o poznání robustnější.
Šok z posledních voleb a z brexitu měl navíc očistný efekt na kvalitu průzkumů. Případné metodologické chyby se odstranily, při interpretaci jsme opatrnější. Od zvolení Donalda Trumpa jsme podobnou chybu nezaznamenali.
Průzkumy se navíc do volebních výsledků trefují jak na běžícím pásu téměř v jakékoliv zemi. Velkým průzkumnickým úspěchem přímo v USA byly například „midterm-election“ z roku 2018. Většina predikcí a průzkumů favorizovala demokraty a predikovala pro ně zisk 230 až 240 křesel ve Sněmovně reprezentantů. Výsledek? Demokraté získali na podzim 2018 celkem 235 křesel.
Ano, průzkumy se určitě mohou zmýlit i letos. Musíme si ale říct, jak moc je to pravděpodobné. Moc ne.
Tak kdo vyhraje?
Do listopadu je ale ještě daleko a žijeme nejpodivnější rok za hodně dlouhou dobu. Takže ani výrazné vedení na začátku června nemusí Bidenovi stačit.
Neznáme dopady aktuálních nepokojů v USA. Nevíme, jak rychle se nastartuje ekonomická obnova. Nevíme, zda a v jaké síle přijde druhá vlna pandemie. A o mnoha dalších událostech nevíme vůbec.
I přes tuto na první pohled velkou nejistotu si troufám tvrdit, že je Joe Biden velkým favoritem listopadových voleb. Sám mu aktuálně přiřazuji šance někde okolo 70 procent. A s každým dalším dnem, kdy Trump nedokáže změnit voličské nálady v USA, Bidenovy šance porostou.
