Článek
Na začátku roku se zdálo, že je Donald Trump nejšťastnější člověk na světě. Přežil impeachment (což ovšem nedalo zase tak velkou námahu). Bernie Sanders neudržel svůj překvapivý náskok v primárkách a demokraté si za kandidáta do podzimních voleb vybrali Joea Bidena.
„Ospalý Joe“, jak mu Trump láskyplně přezdívá, byl tím nejlepším možným protivníkem v honbě za znovuzvolením. Na Bidena měl totiž Trump solidně nabito. Kvůli kompru kolem kauzy Bidenova syna neváhal Trump v podstatě vydírat ukrajinského prezidenta. Bidenovy přebrepty a často přetržená nit myšlenek umožňovaly vytvářet spekulace o mentální způsobilosti takřka osmdesátiletého demokratického politika.
I samotná skutečnost, že Biden se v nejvyšších patrech washingtonské politiky pohybuje skoro 50 let, stačí k tomu, aby byl odstřelen jako ztělesnění „establishmentu“, který irituje desítky milionů Američanů, a to nejen těch pravicově laděných.
A pak se Trumpovi najednou všechno pokazilo.
Dnes do prezidentských voleb zbývají tři měsíce a Trump na Bidena dost výrazně ztrácí. Příčina je jednoduchá – epidemie nemoci covid-19, které podlehlo už přes 150 tisíc Američanů. Aby toho nebylo málo, ve všech státech se rozhořely protesty proti rasismu a policejní brutalitě a ekonomika, jíž se Trumpovo prezidentství chlubilo nejraději, se meziročně scvrkla o 9,6 procenta.
Pár minut po oznámení bezprecedentního propadu přišel Trumpův tweet o potřebě odložit ústavou garantované datum voleb. Trump to zdůvodnil obavami z korespondenčního hlasování, které by mohlo vést k „nejnepřesnějším a nejvíce podvodným volbám v historii“.
Americký prezident je ve svém odporu ke korespondenční volbě dlouhodobě konzistentní, což je vzhledem k jeho povaze a názorům celkem překvapivý stav. Pro Trumpovy odpůrce se stal zmíněný tweet předzvěstí toho, že prezident odmítne uznat výsledek voleb. Spekuluje se, že by hlasy, které přijdou poštou, napadl u soudu. Fanoušci politických thrillerů rovnou přišli s variantou státního převratu.
Je nutné mít na paměti, že ani po čtyřech letech Trumpova prezidentství není pro politické komentátory – natož pro běžné občany – snadné analyzovat význam a smysl Trumpových vyjádření. Bez ohledu na politickou příslušnost se lze setkat se dvěma naprosto protichůdnými stanovisky – Trump je buď géniem politické komunikace a mistrovským stratégem, nebo naopak nekoordinovaným chaotikem, který vůbec netuší, co dělá.
Soudě podle knih jeho bývalých spolupracovníků se jako bližší pravdě jeví spíše druhá varianta. Proto je ke všem jeho tweetovacím záchvatům nutno přistupovat se zdravou skepsí a všímat si i reakcí okolí. Republikáni i demokraté v Kongresu, který jako jediný může datum voleb změnit, Trumpův návrh zcela odmítli.
Trump sice umí opanovat média, avšak za cenu dalšího prohlubování krize, což už se začíná rozdělené a vyčerpané americké společnosti přejídat. Prezident postupně přišel o svou hlavní devízu, s níž vstupoval do voleb před čtyřmi lety. Už není poslem naděje, že bude líp, ať už si pod tím jeho voliči představovali cokoli.
Není proto divu, že se karta obrátila a je to Obamův viceprezident Biden, kterého lze vykreslovat jako návrat k normalitě, klidu a ekonomické prosperitě. Tato image jej má učinit přijatelným i pro méně vyhraněné konzervativce.
Trumpova kampaň se v posledních měsících ocitla ve značné defenzivě. Zatím neuspěl žádný z léků, které měly pád volebních preferencí zastavit. V prvních týdnech epidemie začal Trump říkat novému koronaviru „čínský virus“. Současně s tím běžely televizní spoty líčící Bidena jako velkého spojence Číny. Tento těžkopádný pokus o svalení viny na Bidena však příliš neuspěl. Mrtvých přibývalo a graf vykreslující skokový růst nezaměstnanosti se ani nevešel na titulní stránky novin.
Trump se pokusil nastartovat skomírající kampaň obrovským předvolebním shromážděním v Tulse. Kvůli vtipu mladých lidí na sociální síti TikTok, kteří si masově registrovali vstupenky, se však očekávaná statisícová účast smrskla na nějakých šest tisíc nejoddanějších příznivců, samozřejmě bez roušek a dvoumetrových odstupů. Tragikomickou ironií osudu se právě zde nakazil koronavirem i Herman Cain, bývalý uchazeč o republikánskou nominaci na prezidenta a Trumpův velký příznivec, který existenci viru vytrvale zlehčoval. Zemřel po několika týdnech, kdy byl připojen na dýchací přístroje.
Ve světle těchto a mnoha dalších událostí se nyní Trump rozhodl pro radikální krok. Pouhých dvanáct týdnů před volbami vyměnil šéfa své kampaně za znovuzvolení. Experta na digitální marketing a extroverta Brada Parscalea nahradil „cifršpion“ Bill Stepien.
Tento politický poradce byl doposud znám zejména svou účastí na jednom z nejpitoresknějších politických skandálů, takzvané Bridgegate. V něm šlo o to, že se poradci newjerseyského guvernéra Chrise Christieho rozhodli pomstít starostovi jednoho z měst, který nepodpořil Christieho kandidaturu. Pod falešnou záminkou zablokovali příjezdovou cestu přes most, což způsobilo obrovský dopravní kolaps. Stepien jako šéf Christieho štábu o všem prokazatelně věděl. Guvernér jej následně vyhodil a veřejně ho označil za „bezcitně lhostejného“.
Od skandálu uplynulo šest let a Stepien stojí před největším úkolem své kariéry – zajistit prezidentu Trumpovi znovuzvolení. A zřejmě se do toho vrhl se vší vervou. Vyhodnocuje celou volební strategii, dočasně pozastavil vysílání všech televizních spotů. Vzhledem k tomu, že za ně Trump dosud utratil přes 200 milionů dolarů (dvakrát víc než Biden), jedná se o razantní krok, který nemá takhle krátce před volbami obdoby.
Stepien rovněž jeví velký zájem o rozpočet kampaně. Vzhledem k tomu, s jakou bohorovností se doposud rozhazovalo, může být Stepienovo přepočítávání i signálem, že ubývá sponzorských darů. Tomu ostatně nahrávají i výroky šéfa republikánské většiny v Senátu Mitche McConnella. Republikánským kandidátům měl takticky naznačit, aby se pokud možno distancovali od Trumpa, jestliže chtějí uspět v senátních volbách. Ty se konají souběžně s těmi prezidentskými, a pokud by republikáni po Sněmovně reprezentantů a prezidentském úřadu přišli i o většinu v horní komoře Kongresu, mohli by se po devíti letech rozloučit s jakýmkoli podílem na zákonodárné nebo exekutivní moci.
Nový šéf kampaně se chystá nově cílit především na takzvané early-voting states, tedy státy, v nichž lze volit ještě před samotným volebním třetím listopadem. Do těchto států se počítá i Florida, jež byla v předcházejících prezidentských volbách klíčová. Stepien chce podle všeho cílit především na ty Trumpovy příznivce, u nichž není jisté, zda by si svou volbu do listopadu nerozmysleli.
Podle Trumpova prohlášení bude hlavním sdělením nově nastartované kampaně, že Biden je „ještě více nalevo než Bernie Sanders“. Tato rétorika „varování před socialismem“ přitom na republikánské voliče příliš nefungovala už v roce 2018 při volbách do Směmovny reprezentantů. Zato ty demokratické naopak motivovala k vyšší volební účasti a vynesla do křesel i radikální levicové političky, jako jsou Alexandria Ocazio-Cortezová nebo Ilhan Omarová.
Trumpovi poradci se však letos evidentně chytili faktu, že Bidenův volební program je tvořen společně s týmem Bernieho Sanderse. Vzhledem k prozatím dohodnutým věcem se ale nezdá, že by se z Bidena stal na stará kolena progresivní stoupenec socialismu. Spíše jde o politický ústupek, který má uklidnit radikálnější křídlo demokratů.
Záležet bude i na Bidenově volbě volebního partnera. Spekuluje se, že si jako viceprezidentku vybere některou umírněnější političku z levého křídla strany. Nakolik bude tradiční republikánské varování před levicí úspěšné zrovna v případě Joea Bidena, který vždy patřil k velkým přátelům Wall Streetu, je otázkou. Odpověď se dozvíme 3. listopadu. Anebo mnohem později, pokud do voleb zasáhnou soudy nebo některá z deseti ran egyptských.
