Článek
Co rozhoduje o výsledku voleb? Většinou téma, které nejlépe vysvětluje volbu velké části voličů. Nejčastěji tím bývá ekonomika – čím víc prosperuje, tím více hlasů získává obhajující strana. I to je jeden ze závěrů knihy The Gamble, která se věnuje prezidentským volbám v USA v roce 2012.
Když se zemi daří, HDP roste a nezaměstnanost klesá, nemají voliči důvod měnit vládnoucí stranu nebo prezidenta. A většinu času ekonomika roste. I proto většina amerických prezidentů svůj mandát obhájila. Naposledy to zvládl Barack Obama v roce 2012, kdy i díky rostoucí ekonomice porazil republikána Mitta Romneyho o čtyři procentní body.
Jenže v některých letech ekonomika padá. A v takovém případě to má obhajující prezident vždy nahnuté. Bohužel pro Donalda Trumpa v letošním druhém čtvrtletí zažily USA bezprecedentní hospodářský propad a nevypadá to, že by se ekonomika do prezidentských voleb zvedla na svou předchozí úroveň.
Ohledně ekonomiky tak Trump postupně ztrácí důvěru voličů. V březnu ho v tomto ohledu podporovalo šedesát procent, dnes je to sotva padesát procent. Demokrat Joe Biden se tak na Trumpa dotahuje i v tomto spíše republikánském tématu. To naznačují například i poslední průzkumy společnosti Morning Consult, ve kterých mají oba kandidáti ohledně ekonomiky takřka stejnou podporu.
Špatná ekonomika je tak jednou z hlavních příčin, proč zatím Donald Trump podle průzkumů prohrává. V posledních měsících ztrácí na Joea Bidena zhruba devět procentních bodů a rozdíl se nijak viditelně nezmenšuje.
Přes všechny potíže, které se se současným americkým hospodářstvím pojí, zůstává ekonomika Trumpovou nejsilnější zbraní. Smůlou pro prezidenta je, že letos budou netradičně rozhodovat spíše neekonomická témata.
A v těch prezident výrazně prohrává.
Rozhodne koronavirus?
V mnoha zemích pandemie zamávala s podporou jednotlivých politiků. Většina vlád přes počáteční potíže zvládla první vlnu koronaviru, a i díky tomu získali vládní strany, premiéři a prezidenti větší podporu, než je běžné. V některých zemích si nabytou důvěru stále ještě drží – například v Německu vyletěla podpora CDU/CSU z únorových 27 na současných 37 %.
Jenže některé země pandemii nezvládly a podpora jejich lídrů se propadla. A mezi propadlíky se řadí i Donald Trump.
Přitom, že Trump pandemii zvládne, věřilo v průběhu března poměrně dost Američanů. Ještě prvního dubna do něj vkládalo důvěru 49 % voličů a nedůvěřovalo mu 47 %. Jenže s každým dalším dnem, dalším zmatečným prohlášením i dalšími mrtvými začalo některým voličům docházet, že Trump USA během pandemie nespasí.
Data Fivethirtyeight prozrazují, že pokles nezpůsobila jednotlivá událost či vyjádření. (A že jich bylo!) Jedná se o postupný propad důvěry. A velmi podobným tempem padaly i Trumpovy volební preference.
Ve stejné době si navíc začali Američané uvědomovat, že jejich země se s pandemií potýká o dost hůř než většina zbytku světa. Ještě na začátku května si to myslelo jen 38 % z nich. Dnes už si to myslí 55 % a jen 30 % soudí opak.
Výše zmíněné nálady se promítají do vůbec nejdůležitějšího pandemicko-volebního grafu. Před podzimním hlasováním bude plno voličů hledat odpověď na otázku: „Zvládl by pandemii lépe Donald Trump, nebo Joe Biden?“
A odpověď většiny voličů je prozatím dost jasná: „Joe Biden.“
Nezvládnutí pandemie tak bude Trumpa možná stát volební vítězství. Pandemie je klíčové téma – už dnes totiž vysvětluje voličské chování lépe než ekonomika. V této souvislosti musí prezident zlepšit svůj obraz nebo ho výrazně upozadit a nabízet voličům lepší zítřky v podobě snad brzy uzdravené ekonomiky.
Ani to ale nemusí stačit.
Dlouhodobým problémem republikánského prezidenta je rasová otázka. Ta ale v posledních letech nikdy nebyla výrazným hybatelem preferencí. A mělo tomu tak být i letos. Všechno ale změnil jeden květnový policejní zásah.
Trumpovy nepokoje
Skandování „I can’t breath“ znělo během června na demonstracích napříč USA. Smrt George Floyda postavila rasové problémy do centra amerického politického dění. Na chvíli dokonce přebily i všudypřítomnou pandemii.
K už tak fatální kombinaci pro šance Donalda Trumpa na znovuzvolení se přidalo jedno z jeho nejslabších témat – rasová nerovnost. Už před protesty mu v rasové otázce nevěřilo moc lidí. Samotné protesty, spojené s Trumpovou tvrdou reakcí, však nedůvěru v prezidenta ještě prohloubily.
Jak ukazuje srpnový průzkum od institutu Marist, právě v otázce rasových problémů je rozdíl mezi Trumpem a Bidenem nejpropastnější. Prezidentovi věří 34 % voličů, Bidenovi o 24 procentních bodů víc.
Ze tří nejdůležitějších volebních témat tak vychází jako jednoznačný vítěz právě Joe Biden. V ekonomické otázce jsou sice oba soupeři vyrovnaní, ve zvládnutí pandemie a rasových nepokojů vede ovšem výrazně demokratický kandidát.
Možná si říkáte, že se do listopadu ještě objeví nové ústřední téma těchto voleb. A třeba v něm bude mít velkou důvěru právě Donald Trump. Nic tomu ale nenasvědčuje.
Stanice Fox News se ve svém srpnovém průzkumu dotazovala na pět dalších témat z praktické politiky a ve všech vyhrál Joe Biden:
Trump nevyhrává ani v trochu silovějších tématech, jako jsou migrace nebo vztahy s Čínou.
Jak píše analytik CNN Harry Enten, žádný prezident USA ještě nedokázal obhájit svůj mandát, pokud nevedl aspoň v jednom z hlavních volebních témat. Trump nevítězí ani v těch vedlejších.
Je tedy Donald Trump už dnes stoprocentně odsouzen k listopadové porážce?
Nikoliv. Do voleb stále zbývají více než dva měsíce a Trump ještě může Bidenův náskok významně stáhnout. Čas se ale krátí a vývoj posledních měsíců nemůže naplňovat republikány ani Donalda Trumpa optimismem.
