Článek
Ještě dopoledne to navzdory vší nenormálnosti současné situace vypadalo, jako bychom chvíli žili v normální zemi.
Ministr zdravotnictví se dopustil zásadní chyby, která zničila zbytky jeho důvěryhodnosti, jež je přitom v krizovém stavu zcela zásadní. Předseda vlády ho v dobře vyladěném, bezmála pokorném a státnickém vystoupení vyzval k rezignaci. Jenže za pár hodin je z toho zase klasická česká politicko-mocenská bramboračka bez vítězů.
Roman Prymula hned ráno přiznal, že byl na schůzce v zavřené restauraci a že pokud si to bude veřejnost přát, rezignuje. Nakolik si to veřejnost přeje, samozřejmě nevíme, referendum nebylo. Ale vzápětí po Prymulových slovech vyslovil ono kýžené přání přímo premiér. O pár hodin později, namísto aby vojácky srazil paty a odkráčel, ovšem Prymula vystoupil na dost neuvěřitelné tiskové konferenci, kde jsme se dozvěděli, že žádnou chybu neudělal, nic neporušil a rezignovat nehodlá.
Co se během těchto pár hodin stalo, se těžko někdy dozvíme úplně přesně, i když by to bylo velmi zajímavé. Jisté je, že se Prymula rozhodl vyhovět jiné vůli než té premiérově. Vzhledem k nastavení osobních vztahů se jeví jako celkem pravděpodobné, že to byla vůle Pražského hradu. Tam mají Prymulu velmi rádi a chystají se jej příští týden, byť bez ceremoniálu, dekorovat nejvyšším státním vyznamenáním. Od hlavy státu několikrát zazněla jednoznačná podpora současného ministra zdravotnictví i jeho přístupu k boji s epidemií.
Plus už z mnoha minulých zkušeností víme, že jakmile se pod jakýmkoli ministrem začne houpat židle, je Hrad vždy připraven rozjet hru o vlastní viditelnost a moc, která ideálně (byť ne vždy) končí obsazením ministerstva člověkem blízkým prezidentovi. To byl ostatně i případ nástupu Romana Prymuly.
Několik věcí je ovšem jistých.
První – došlo k tragickému nabourání důvěry mezi ministrem zdravotnictví a premiérem. Pokud prezident bude držet ústavními kličkami Prymulu ve funkci, bude to zase o něco méně Babišova a o něco více Zemanova vláda. Což pro fungování kabinetu v krizové době není vůbec dobrá zpráva.
Druhá – došlo k tragickému nabourání důvěry k vládnímu boji s koronavirem, což bude mít zlé následky na průběh šíření nákazy. Vláda už vzor chování definitivně nedává, dodržování opatření se stává věcí zodpovědnosti a svobodné vůle každého člověka.
Třetí – na seznamu věcí, které potřebuje republika zmítaná koronakrizí, ekonomickým propadem a přetížením zdravotnictví, je vládní a ústavní krize na úplně posledním místě. Přesto se nám ji trojúhelník Babiš–Prymula–Zeman rozhodl bez uzardění naordinovat.
Nic z toho není v situaci, ve které se země v tuto chvíli nachází, ani za mák povzbudivé.
