Článek
„Česká republika je suverénní a sebevědomý stát.“ „Byla to reakce suverénní a sebevědomé země.“ „Česko je sebevědomá země a tak se bude chovat.“
Čtvrteční brífink premiéra Andreje Babiše, vicepremiéra Jana Hamáčka a ministra zahraničí Jakuba Kulhánka byl místem, kde se tuhle zdánlivou samozřejmost slušelo říct a dvakrát zopakovat. Vyznělo to autenticky – ne tak, že si těmi slovy trpaslík dodává odvahy tváří v tvář obrovi. Ano, brífink byl o nás a o Rusku. Diplomatická válka pokračuje.
Slovník české vlády zní o hodně zdrženlivěji než ohnivá prohlášení Moskvy, ze kterých vyplývá, že Rusko je jako obvykle jen nevinnou obětí věrolomnosti prohnilého Západu. Což je dlouhá léta příběh made in Kreml, bez ohledu na fakta typu invaze zelených mužíků na Krym nebo trávení nepohodlných lidí chemickými látkami.
Ruští politici nezačínají svá vystoupení tím, že je roztržka s Českem „netěší“, nebo dokonce „mrzí“, což je hrana, na kterou ti čeští ve jménu diplomatického bontonu jdou. (Vicepremiér Havlíček ještě o krok dál, když k vyhošťování z ruské ambasády dodává: „Na druhou stranu je třeba si vždycky uvědomit, že není možné vztahy zničit na věčnost, a to, že ti lidé jsou zde nějakým způsobem etablováni ve smyslu jejich rodin.“)
Nejistotu a známky slabosti ale zakrývá spíš verbální agresivita. Pokud vláda dostojí slovům o suverénní a sebevědomé zemi, není potřeba dodávat víc. Jedině podle toho i jednat.
V tomto ohledu zůstává potenciální riziko na Pražském hradě. Andrej Babiš ve čtvrtek zopakoval: „O našem kroku je plně informovaný pan prezident a podporuje jej.“ Už v sobotu, když oznamoval výsledek vrbětického vyšetřování, řekl, že „prezident nám vyjádřil absolutní podporu.“
Už se dá říct, že to je protimluv. „Podpora“ nebo „plná podpora“ se totiž, speciálně v tak významné státní věci, vyjadřuje nejlépe tak, že ji dotyčný VIP podporovatel vysloví veřejně sám. Je to – pořád se bavíme o hlavě státu – daleko silnější a také průkaznější, než když pouze podporovaný prohlásí, že je podporován.
Prezident zatím nic takového neřekl. Jeho podpora vládě je zatím zprostředkovanou informací. Což vzhledem k Zemanovým dosavadním notoricky proruským postojům vyvolává spekulace a pochyby o její intenzitě.
Jan Hamáček si pochvaluje, že „česká policie, české služby, celá bezpečnostní komunita obstála“ a „podařilo se nám rozbít dvě kompletní rezidentury ruských služeb SVR a GRU.“ To je pochopitelně v rozporu s tím, že Miloš Zeman několik let veřejně tupí BIS kvůli údajné neschopnosti a vybízí ji, ať se místo lovu ruských špionů zaměří na ekonomickou kriminalitu.
Jestli vládu v kauze Vrbětice a v roztržce s Ruskem podporuje, musí z toho také vyvodit něco sám pro sebe. Zatímco kontrarozvědce vyčítal „fiktivní honění ruských a čínských špionů“, operovaly tu jejich rezidentury, jejichž rozbití si teď ministr vnitra – takže patrně s podporou prezidenta – pochvaluje jako mimořádný výkon bezpečnostních sil. Trochu schizofrenní.
Není možné, aby se prezident nedistancoval od toho, co říkal o BIS a čím jí škodil. A zároveň tvrdil, že podporuje vládu. Symbolicky se to dá vyjádřit tak, že buď vládu podporuje, a tím pádem jmenuje na její návrh ředitele BIS Michala Koudelku generálem. Anebo ne – a ani napošesté nejmenuje.
