Článek
Krajské volby 2. a 3. října se měly stát nudným potvrzením Babišovy politické nadvlády. Ve většině krajů se mělo hnutí ANO umístit na první příčce a ovládnout hned několik hejtmanství. Sněmovní opozice tomu měla jen tiše přihlížet s dílčími zisky ve Středočeském a Libereckém kraji. Tolik očekávání.
Jenže nudné volby jsou pryč a druhá vlna koronaviru tady. Počty nakažených rostou překotným tempem. Nestíháme testovat ani trasovat nakažené. Před Čechy se postupně zavírají hranice mnoha států Evropy.
Dokáže druhá vlna koronaviru ovlivnit i volební výsledky?
Pandemie jako volební téma
Krajské volby původně neměly mít žádné celorepublikové téma. Andrej Babiš to chtěl spolu s ČSSD sice ještě zvrátit a postavil do jejich centra jednorázový příspěvek pro důchodce. To se mu dokonce na několik týdnů podařilo.
Jenže o volebních tématech většinou rozhoduje realita. A do jisté míry i média. A ta se teď jednoznačně soustředí na vládní pandemické selhání – příspěvek pro seniory už odvál čas.
Čteme tak o rekordních počtech nakažených. Na vlastní kůži zažíváme návrat některých plošných opatření. Celá Evropa se navíc před Českem zavírá. Už to tak není jen sněmovní opozice, která z logiky věci kritizuje vládní (ne)opatření. Vládní zásahy kritizují už i okolní státy, a to tak, že Čechům zakazují vstup. Ministr zdravotnictví rezignoval.
Ve veřejném prostoru se tak objevují legitimní otázky: Proč to Babiš nezařídil stejně jako na jaře? Proč se zavádí plošná omezení, když premiér říkal, že už se nikdy zavádět nebudou? Jsme vlastně ještě „best in covid“, jak nedávno zmiňoval premiér?
Volby se tak odehrají v situaci, kdy politici vládního hnutí ANO viditelně selhali. Pokud by byly volby na jaře, téma pandemie by Babišovi pomohlo, neboť první vlnu jsme vcelku zvládli. Jenže tu druhou nezvládáme. I proto může ANO počítat s propadem preferencí.
Tato teze má podporu v datech. Politici, kteří vzali v březnu koronavirus vážně (například Angela Merkelová a Justin Trudeau) a svou zemi v rámci možností ochránili, získali viditelnou voličskou podporu. Byl mezi nimi mimo jiné i Andrej Babiš.
Ale politici, kteří první vlnu nezvládli, zaznamenali strmý pád volebních preferencí či důvěry občanů. Mezi ně se například řadí brazilský prezident Bolsonaro.
Čeká Babiše na podzim Bolsonarův propad? Není to vyloučené. Naznačil to už nedělní průzkum společnosti Kantar pro Českou televizi. Podpora hnutí ANO od června klesla o 4,5 procentního bodu. Tento průzkum navíc nereflektuje poslední vývoj, neboť data se sbírala na přelomu srpna a září.
Přijdou volit senioři?
Růst počtu nakažených není jediným problémem vládního hnutí. Dle průzkumů veřejného mínění získává Babišovo ANO většinu hlasů od starších voličů. A jsou to právě senioři, kteří se koronaviru bojí nejvíce. Jak naznačují data CVVM, čím starší člověk je, tím víc se v souvislosti s koronavirem obává o své zdraví.
Současná situace tak může snížit účast seniorů u krajských voleb. Část se jich bude obávat koronaviru natolik, že k volbám prostě nepřijde.
Podobnou situaci jsme mohli pozorovat během prvního kola letošních polských prezidentských voleb. To se odehrálo 28. června a byli to právě senioři, kteří k volebním urnám nedorazili ve velkém počtu. Zatímco na podzim 2019 měli ve sněmovních volbách účast přibližně 66 %, během „pandemického“ června jich přišlo k urnám jen 56 %. Přestože se celková voličská účast od sněmovních voleb zvedla! První kolo prostě starší lidé nepokládali za důležité a zároveň nechtěli ohrozit své zdraví.
A ani v druhém kole polských prezidentských voleb se účast seniorů o mnoho nezvýšila, pouze o 5 procentních bodů. I ta tedy zaostávala za účastí během „nepandemických voleb“ z roku 2019 – přibližně o 5 procentních bodů.
Pandemie byla navíc na konci června v Polsku mnohem méně rozvinutá, než je teď v Česku. Podle webu Our World in Data bylo v té době u našich sousedů přibližně 80 nakažených na 10 milionů obyvatel na jeden den. Česko jich má aktuálně okolo 3000, přibližně 35× víc, než mělo Polsko.
Babišova vláda tak rozhodně nepřipravila přívětivé podmínky pro hlasování (nejen) své klíčové skupiny.
Z dalších proběhlých voleb lze odvodit, že během pandemie se setkáváme spíše s nižší voličskou účastí. Vyjma Černé Hory poklesla voličská účast v Srbsku, na Islandu, Chorvatsku a Severní Makedonii.
Samozřejmě, na účast mohou mít vliv mnohé příčiny. Přesto to prozatím vypadá, že pandemie volební účast snižuje, a na polském příkladu lze dobře pozorovat, kdo za tu nižší účast pravděpodobně může: starší voliči, kteří patří mezi nejvíce ohrožené koronavirem.
Navíc je třeba zdůraznit, že všechny výše zmíněné volby se konaly během letních měsíců a za výrazně lepší epidemiologické situace, než je ta současná v Česku.
Pokud se u nás odehraje stejný scénář jako například v Polsku, budou krajské volby představovat pro Andreje Babiše velký problém. Nižší účast způsobená absencí seniorů bude totiž znamenat jediné – méně hlasů pro ANO.
Babišova první zkouška
Výše zmíněné argumenty rozhodně nehrají ve prospěch vládního hnutí. Ale ani ANO není beze zbraní. Stále má silný marketing a opozici, která ani pro krajské volby nebyla schopna komunikovat silné a pozitivní téma. Letošní nejsilnější Babišovou kartou zůstává již zmíněné „rouškovné“ – pět tisíc korun pro každého důchodce –, které může zvýšit motivaci seniorů podpořit premiéra. Bohužel pro něj, zadupaly ho do země tisíce nových nakažených.
Sečteno, podtrženo: předem takřka rozhodnuté volby dopadnou téměř jistě překvapením. Vládní hnutí do nich vstupuje jako subjekt, který má jednoznačnou odpovědnost za současné nezvládnutí pandemie. Navíc v situaci, kdy se dost možná nemůže opřít o svůj zásadní zdroj voličských hlasů – seniory. Ironií osudu bude moct za neúčast starších lidí právě premiérovo selhání.
Andrej Babiš musel letos poprvé ve své politické kariéře řešit velký problém. Na jaře ho zvládl. Až léto a druhá vlna ale poprvé ukázaly na premiérovo zásadní a viditelné manažerské selhání. Pohádka o úspěšném manažerovi tak získává skutečnou trhlinu.
Kdo dříve volil Andreje Babiše, volil úspěch. Bude dnes chtít volit selhání?
