Článek
Na úplném počátku jednání o vládě nabídl vítěz slovenských voleb Igor Matovič přes média bývalému prezidentovi a lídrovi strany Za lidi Andreji Kiskovi post ministra zdravotnictví. Větší ponížení si těžko představit. Jedním dechem ale šéf Obyčejných lidí a nezávislých osobností řekl, že velmi stojí o účast Kiskovy strany ve vládě.
Exprezident a jeho lidé se nakonec rozhodli, že do vlády půjdou, což se dá přirovnat k obětování se ČSSD v kabinetu Andreje Babiše.
Bojte se Matoviče
Na ministerstvech, která 14 let ovládal Robert Fico a jeho koaliční partneři, teď naplno běží skartovačky a narychlo se ještě podepisují smlouvy „s našimi“. Ale mocenská garnitura Směru, prolezlá klientelismem, korupcí a napojená na lidi z podsvětí, se definitivně poroučí. Přichází Igor Matovič, nastává obrat srovnatelný s nástupem Mikuláše Dzurindy nebo Andreje Babiše.
Vládu zřejmě poskládá Matovičovo hnutí (53 mandátů ze 150), Jsme rodina Borise Kollára (17), standardní liberální strana Svoboda a Solidarita (13) a Za lidi (12), v součtu tedy 95 poslanců, ústavní většina. Na první pohled ideální konstelace na to, opravdu od základů změnit Slovensko, ten prohnilý stát s cejchem vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové.
Na druhý pohled ale už počáteční oťukávání vypadá jako „nechutný pouliční cirkus“, jak to nazval jeden slovenský kolega.
V povolebním rozhovoru připomněli novináři z Aktualit.sk Igoru Matovičovi starý příběh, jak si tajně nahrával jedno politické jednání a pak záznam zveřejnil. Souhlasíte, že by mohly u vašich koaličních partnerů vzniknout jisté obavy? „Samozřejmě,“ odpověděl budoucí premiér. „Myslím si ale, že když koaliční partneři budou mít někde v podvědomí kontrolku, jestli na ně Matovič něco nekuje, o to víc si budou dávat pozor na své nominanty. Může to pomoci očistě politiky. Jemný permanentní strach z Matoviče může pomoci budoucí koalici, abychom učinili zadost veřejnému slibu, že to bude první vláda bez korupce.“
A kdyby náhodou strach z Matoviče nestačil, navrhl pověřený předseda vlády zřízení fondu s 10 miliony eur (250 milionů korun, to je dost peněz) pro investigativní novináře, kteří budou všechny ministry a celou vládu neustále prověřovat (což seriózní média jednomyslně odmítla jako vládní pokus o korupci).
Každopádně bude chtít Matovič od Kisky, Sulíka a Kollára veřejný závazek, že už při podezření na korupci u některého vládního funkcionáře takového člověka odvolá buď předseda jeho strany, nebo premiér.
Takže taková Jana Maláčová by seděla ve vládě naposledy v den, kdy na ministerstvo práce přišli policisté a odvedli si jejího náměstka. Pokud by ji neodvolal šéf ČSSD Jan Hamáček, s chutí by to udělal sám Andrej Babiš.
Kollár a mafie
A pak je tu Boris Kollár. Všichni vědí, že se v 90. letech stýkal s členy bratislavské mafie. Je to dobrá kvalifikace do vlády, která má zemi zbavit mafie a korupce? Matovič po jednom koaličním jednání odvětil: „Nebuďme papežštější než papež. Podívejme se, kdo tu dvanáct let vládl…“
Boris Kollár a jeho hnutí je na evropské úrovni ve sdružení s Marine Le Penovou, Matteem Salvinim, rakouskými Svobodnými a Okamurovou SPD.
Předvolební rozhovor:
Úplně se tento adept na budoucího předsedu parlamentu znemožnil v Prezidentském paláci po jednání se Zuzanou Čaputovou. Začal tím, že prezidentka je krásná žena. Pak se rozohnil, mával rukama a křičel. Člověk, který přišel do paláce z úplně jiného světa. Asi jako když vojáci Rudé armády, se sadou hodinek na každé ruce, vtrhli při osvobozování Brna do vily Tugendhat (jak to popsal Jiří Kratochvil).
Proč se Matovič neobejde bez Kollára? I bez jeho poslanců by většinu 78 hlasů v Národní radě stále měl. Ale potřebuje polštář pro případ, že se začnou koaliční kluby drolit. Jak to šéf OLaNO popsal: „Jednoho poslance porazí auto, druhý bude mít žlučníkové kameny a třetí se zblázní, anebo nám jednoho Fico koupí, to se může stát, protože udělá všechno, aby nám to rozbili.“
Opoziční premiér
Igor Matovič je v politice deset let znám jako střelec od boku, provokatér, marketingový člověk, nespolehlivý politický partner, „šašek a sedlák“, jak se sám nejčastěji popisuje. Učebnicový populista – na straně lidu, proti elitám, zastánce přímé demokracie, všechny zkorumpované lidi rovnou vyhází z postů a mnoho z nich pošle do tepláků…
Ale také jako člověk charismatický, kterému není těžké uvěřit jeho upřímné úmysly.
To je skvělá výbava pro opozičního politika, ale přítěž pro budoucího premiéra, který navíc skládá vládu ze čtyř různorodých stran s podporou 95 poslanců s názory od krajní pravice přes neoliberály až po moderní sociální demokraty.
Příznivci jakékoliv nové vlády bez Fica a Kotleby doufali, že se Matovič změní, že ho vládní zodpovědnost umravní a přenastaví. Pravdu ale zatím spíš měli pochybovači – stále si to vymýšlí jako Matovič, dělá si to marketing jako Matovič, je to aktivistické jako Matovič, takže to bude nejspíš ten starý opoziční Matovič.
Nekrást nestačí
Co se dá v příštích dnech a týdnech čekat?
Může se stát, že Igor Matovič přece jen sestaví vládu se třemi, případně se dvěma (nejspíš bez Kisky) koaličními partnery. Nebude to žádná krása, ale kabinet se pustí do boje s korupcí, vymění šéfa tajné služby, policejního prezidenta a další osoby, které si evidentně zadaly se Směrem. Taková vláda bez lásky – jako třeba ANO s ČSSD, ale spíš s komunisty a poslanci SPD. Hádající se kabinet vydrží rok, dva, nebo celé funkční období. Právě při pohledu na Babišovu vládu víme, co by Slováky (ovšem s premiérem bez konfliktu zájmů) čekalo.
Anebo Matovič svoji misi nedotáhne až ke koaliční smlouvě, programovému prohlášení a důvěře v Národní radě. Vláda změny nebude. Pak se Slovensko nevyhne předčasným volbám, protože žádná jiná sestava matematicky nevychází. Dovládl by Peter Pellegrini nebo spíše nějaká minimalistická vláda odsouhlasená všemi stranami v parlamentu a jmenovaná Zuzanou Čaputovou. V nových volbách by měl jistě dobré vyhlídky opět Směr (jediná strana schopná vést vládu), Kotleba (všechno v zemi je prohnilé), ale i marketingový mág Matovič (on to myslel dobře, ale ostatní ho zklamali).
Přes všechny pochybnosti o Matovičovi by byl pro Slovensko lepší první scénář.
U slovenských východních sousedů – na Ukrajině – tento týdne padla vláda, která vydržela u moci jen 187 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj, takový politický bratranec Igora Matoviče, to komentoval slovy: „Nekrást nestačí.“
