Článek
Na středeční vystoupení ministra školství Roberta Plagy z hnutí ANO všichni netrpělivě čekali. Žáci, studenti, rodiče, učitelé… Všichni nervózní z nejistoty, jak to bude se školami dál.
Po představení „plánu“ otevírání škol je ovšem ve věci ještě větší zmatek. Pro každý typ školy a každý ročník je to jinak – a vše má navrch řadu podmínek. Třeba takový první stupeň základní školy: otevírá se, ale vlastně jenom dobrovolně, pokud se bude žákům, rodičům a učitelům chtít. Ve třídě může být maximálně 15 dětí, které musejí dodržovat odstupy. A při strkanici o přestávce si musejí nasadit roušky.
Jak takový paskvil vůbec vznikl? Buď ministr Plaga postupoval podle vzoru ministryně Schillerové a její DPH na pivo, anebo má rád pohádku o královně Koloběžce první, co musela přijet-nepřijet ustrojená-neustrojená, obutá-neobutá, učesaná-neučesaná a přivézt dar-nedar. Anebo je to ještě jinak.
Ještě minulý týden hlásili experti z Ministerstva školství, že dávají dohromady realistický plán na postupné, ale vcelku rychlé a masivní otevření všech škol. Dokonce souhlasil i vrchní epidemiolog Roman Prymula, který už se těšil na „promořování“ populace. Mimo jiné argumentovali čerstvou studií zveřejněnou v prestižním medicínském časopise The Lancet, která zpochybňuje vliv uzavření škol na omezení přímých dopadů nákazy koronavirem.
Obrat nastal o víkendu. To se „probudil“ prezident a vrchní velitel ozbrojených sil. Miloš Zeman vystoupil v televizním projevu s tím, že nesouhlasí s liberálním přístupem a uvolňováním restrikcí. Naopak volal po prodloužení nouzového stavu.
Toho se – bůhvíproč – chytili Roman Prymula a hlavní hygienička Jarmila Rážová. Oba přes Velikonoce otočili, opakovali Zemanovy myšlenky a původní plán Ministerstva školství na otevírání škol smetli ze stolu. Nařídili ho zásadně očesat a výsledný zmetek známe.
Ministr Plaga nesouhlasil, ale jeho pozice ve vládě není silná. Premiér Babiš jej neuznává a už několikrát ho chtěl odvolat. Tak teď alespoň šéf rezortu školství dává od harmonogramu otevírání škol ostentativně ruce pryč. Každé své vystoupení začíná slovy o tom, že „uzavření škol nebylo rozhodnutím Ministerstva školství, ale Ministerstva zdravotnictví. A stejně tak rozhodlo i o způsobu otevírání škol“.
V epidemii má jistě poslední slovo úřad Adama Vojtěcha, ale kdyby měl Plaga více síly, mohl za svůj původní záměr otevírání škol zabojovat. Anebo z něj zachránit podstatnější část. On sám říká, že je těžké hájit rozum v prostředí paniky, když rozhodují hlavně emoce a dojmy, zatímco neexistují pořádná data o tom, jaká část populace si už koronavirovou nákazou prošla.
Všechny ty podmínky pro otevírání škol znamenají v součtu jediné: školy zůstávají fakticky do konce června zavřené, normální výuka se nekoná a otevřou jen tam, kde budou chtít. To může mít katastrofálnější dopady než koronavirus – vznik negramotné generace. To není bohapusté přehánění, ale riziko, na které upozorňují experti ze společnosti EDUin. Podle nich umrtvené školství jen dál prohlubuje už tak velké rozdíly mezi dětmi bohatších nebo vzdělanějších rodičů a dětmi ze sociálně slabších poměrů.
Nejvíc na celé kauze asi překvapí, jak velkému vlivu se pořád ještě těší prezident Zeman, když dokáže zcela zvrátit postoje vysoce vzdělaných a poučených lidí. Z jakých pohnutek profesor Prymula prezidentovi tolik naslouchá, není úplně jasné. Snad to není kvůli slíbené medaili nebo proto, že historicky přece jen je člověkem blízkým Hradu a Zemanovcům.
Přitom musí vědět, že prezident současnou krizi tráví v hluboké lánské izolaci a je z hlediska přijímaných a potřebných opatření – jemně řečeno – trochu mimo. Stačí si vzpomenout, jak posílal bezprizorní herce bavit seniory do pečovatelských domovů (dávno uzavřených) nebo mluvil o manželčině záštitě nad koncerty (dávno zrušenými).
