Článek
Stalo se tak jen týden poté, co prezident Si na náměstí Nebeského klidu prohlásil: „Žádná síla nemůže otřást statusem naší skvělé rodné země a žádná síla nemůže zastavit pokrok čínského lidu a čínského národa.“
Na monstrózní přehlídce k oslavám 70. výročí Čínské lidové republiky se objevily mimo jiné:
– Mezikontinentální balistické střely Tung-feng 41 (Východní vítr 41), které jsou údajně schopné nést až deset jaderných hlavic.
– Hypersonický kluzák Tung-feng 17. Ten údajně vyvine rychlost Mach 5 až Mach 10.
– Bezpilotní letoun Li-ťien (Ostrý meč) s technologií stealth. Dron, který tvarem připomíná netopýra, může být využit ke špionážním účelům nebo k překvapivým útokům na dobře bráněné cíle.
Čím neotřesitelněji nějaký režim vystupuje, čím skálopevněji se tváří, čím víc znaků moci a velmoci si obstará, tím spíš mu mohou podrazit nohy i zdánlivé lapálie. Příklady z historie – a taky příběh Davida a Goliáše – čínská vládnoucí garnitura nejspíš dobře zná. Proto lpí na permanentním uznávání své „vedoucí úlohy“, doma i v zahraničí. Obraz musí zůstat bez trhlin, ty mohou být smrtelně nebezpečné.
Magistrát sice do výzbroje městské policie už v minulosti investoval dost, ale balistickou raketu ještě nemá ani jednu. Má slovo, to je jeho moc. Ze sesterské smlouvy škrtá větu: „Hlavní město Praha v souladu s Vládou ČR nadále uznává politiku jedné Číny, stejně jako uznává Tchaj-wan jako nedílnou součást čínského území.“
Ta totiž v případě meziměstské smlouvy není ničím jiným než uznáváním vedoucí úlohy strany. Rituálem, jaký Peking – jako Čína i jako město – žádá. Když ho teď Praha chtěla po třech letech vzít zpátky, ale sestra zájem o dohodu nejevila, anulovala celou smlouvu.
Celá záležitost se odehrává na pozadí pozoruhodné „kulturní výměny“. Čína zakázala (ano, to je slovo hodné stabilizované společnosti) vystoupení pražských těles včetně Pražákova kvarteta. Formát Lennonovy zdi se z Kampy úspěšně rozšířil do Hongkongu. Tu pražskou střídavě zdobí příznivci demonstrantů a příznivci KSČ (kteří na ní nedávno zanechali velkou zlatočervenou sedmdesátku).
Některé davy turistů v čínském Českém Krumlově asi budou zírat, když teď na hlavním náměstí narazí na výstavu fotografií Masakr na náměstí Nebeského klidu 1989. (Hned vedle je obligátní Museum of Torture, tam ale expozici neaktualizovali.)
Neměl by se čínský velvyslanec objednat na Hradě (respektive naopak)? Tohle jsme si nedomluvili, dělejte něco!
Česko-čínské vztahy jsou asymetrické. Vedle armády (viz výše), počtu obyvatel (100 : 1), obchodní bilance a výměny turistů a prezidentských poradců vzpomeňme ještě tabulku 2. hokejové ligy-skupiny Střed (nejedná se o Říši středu, zatím ne).
China Golden Dragon se po devíti zápasech krčí na posledním místě se skóre 14 : 93. Minulý týden v Klatovech dostali Draci 16 : 1. Je to asi jako bychom našim juniorům zakoupili pobyt ve třetí čínské pingpongové lize. Akorát že nemáme tak bohatého papínka.
Ale neměli bychom, ve jménu hokejového sesterství a zahraničně-ekonomicko-politických zájmů, nechat Číňany přece jen občas vyhrát? Pro jistotu? Na usmířenou? Jako prosbu o odpuštění?
Hokejová diplomacie ve světle posledních událostí ještě neřekla své poslední slovo. Přátelské utkání se uskuteční pod názvem Góly dobré vůle. Pořád lepší než bratrská pomoc.
