Hlavní obsah

Komentář: Rusové se postavili Kremlu, Putin ale ovládá jejich strach

Jiří Just
Novinář, dlouhodobě žije v Rusku
Foto: photolyubitel, Shutterstock.com

Zatýkání na demonstraci za Alexeje Navalného v Novosibirsku.

Mají, nebo nemají Rusové odvahu vzdorovat režimu Vladimira Putina? Dvě události napověděly, že občanská společnost navzdory represím přežívá. Ale jak dlouho?

Článek

Událost první. Do Ruska se v polovině ledna vrátil předák opozice Alexej Navalnyj. Po bezmála půlročním zotavování v Německu, kam byl v bezvědomí dopraven po otravě jedem, přistál v Moskvě. Ruský režim mu zařídil nejdřív vyhlídkový let nad metropolí, aby zmátl jeho stoupence. Navalnyj si nechal dát do pasu razítko a už byl zatčen. Opozičník měl údajně porušit pravidla podmíněného trestu a navíc dostal za přežití otravy nové obvinění z defraudace.

Navalnyj po krátkém soudním řízení na policejní stanici – ano, to v Rusku jde – vyzval Rusy, aby vyšly do ulic protestovat. A aby se Putinovi za své zatčení pomstil, zveřejnil investigativní film o kýčovitě luxusní rezidenci ruského prezidenta a o tom, jak si k ní díky korupci dopomohl. Film má v tuto chvíli více jak 77 milionů zhlédnutí. Rusko čítá 140 milionů obyvatel.

Událost druhá. Sobotní demonstrace. Hrdiny sobotních protestů na podporu Navalného je bezesporu několik desítek obyvatel východosibiřského Jakutska. Demonstrovat při minus padesáti stupních chce notnou dávku odvahy.

Odvahu měli i další Navalného stoupenci, kteří vyšli na jeho podporu ve více jak stu ruských městech, od Dálného Východu po Kaliningrad. Podle informací ruských médií se protestu v Moskvě zúčastnilo několik desítek tisíc osob, policie tvrdí, že pouhé čtyři tisícovky. Početné demonstrace se konaly také v Petrohradu, v uralské metropoli Jekatěrinburgu či dálněvýchodním Vladivostoku.

Podle nevládního portálu OVD-Info monitorujícího policejní zákroky bylo po celém Rusku zadrženo rekordních 3324 osob. Nejvíc v ruském hlavním městě, víc jak třináct set opozičníků.

Mezi zadrženými se objevila žena opozičního předáka Julija Navalnaja. Na vězeňské pryčně se ale se svým manželem nesetká. Navalnyj je vynucen trávit dobu do soudu ve známé vazební věznici Matrosskaja tišina pověstné drsnými podmínkami.

Zejména v Moskvě si policie servítky nebrala. Jakýkoliv náznak odporu ze strany demonstrantů narazil na sílu těžkooděnců. Příslušníci zásahové jednotky OMON surově nabíhali do davu, rozmachovali se pendreky a vlekli protestující do připravených antonů.

Když se část demonstrantů přemístila z Puškinova náměstí v centru města k vazební věznici s Navalným, těžkooděnci si začali počínat mimořádně ostře. To by tak scházelo, aby si lid osvobodil svého předáka. Slyšel Navalnyj v cele skandování podpory, nebo k němu doléhal hluk mlácení jeho stoupenců?

Nekompromisní zásah pořádkových sil po celém Rusku se čte snadno. Je to signál, že Kreml nestrpí žádné nepokoje, které by i byť vzdáleně mohly připomínat běloruské události nebo ještě hůř, ukrajinský majdan. Putin necukne.

Putin necukl před deseti lety, když Moskvou otřásaly stotisícové demonstrace. Sobotních několik desítek tisíc protestujících je na apatickou a zastrašenou ruskou společnost důstojný počet, nikoliv však kritický pro Putinův režim.

Co to bude znamenat pro Rusko? Vše směřuje k novému kolu represí, pravděpodobně srovnatelných s těmi, které Rusko zažilo po opozičních demonstracích v roce 2012. Stoupenci Navalného budou vláčeni státní propagandou jako přisluhovači západních tajných služeb a násilníci. Státní agentura RIA Novosti uvedla, že během potyček s protestujícími bylo zraněno nejméně 39 policistů.

Režim disponuje širokou paletou represivních nástrojů. Před samotnou akcí proběhla vlna zatýkání po celé zemi. Ve vazbě sedí většina Navalného nejbližších spolupracovníků. Mají na krku obvinění, že měli organizovat nepovolené demonstrace. Nejméně deset dní za mřížemi čeká zatčené demonstranty. A kdo házel sněhové koule na obrněné příslušníky nebo se vzpíral policii, dostane jistě pořádný flastr. Tak to totiž v Rusku chodí.

Nelze vyloučit, že režim přitvrdí proti Navalnému a jeho nejbližším spolupracovníkům. Kreml ho obviňuje, že je loutkou CIA. A důkazy se dají vždycky vyrobit. Stačí jen chtít.

Po policejním zásahu proti velké opoziční demonstraci na moskevském Bolotném náměstí v květnu 2012 proběhl monstrproces s organizátory, kteří údajně měli dostat finanční prostředky na nepokoje z Gruzie. Jen aby třeba Alexej Navalnyj a spol. nebyli v oprášené verzi starého scénáře obviněni z toho, že peníze na svržení Putinova režimu dostali z Česka. To by nám ještě scházelo…

Vladimir Putin se blíží ke konci svého čtvrtého funkčního období. Ať se rozhodne naložit se svou další politickou kariérou po roce 2024 jakkoliv - jmenuje nástupce, nebo povládne do roku 2036, jak mu to umožňuje loni novelizovaná ústava - uzavírá zemi před vnějškem a pomalu vytlačuje jako z tuby poslední zbytky svobody.

Strach je klíčovou sociální jistotou distribuovanou režimem. Na mlčící většinu pouští hrůzu z intervence Západu, homosexuálních svateb, z revoluce a návratu k chaosu 90. let. Svým protivníkům Kreml hrozí drakonickými tresty za sebemenší úkrok stranou - ať už za kritický post na sociálních sítích nebo za účast na nepovolené demonstraci.

Protestující projevili ohromnou dávku odvahy. Postavili se Putinovi a jeho mlčící většině. K propuštění Alexeje Navalného anebo dokonce k posunu ruských společenských tektonických desek nedojde. Těm, kteří přišli vyjádřit podporu Navalnému, se sotva dostane stejného projevu přízně od majoritní části ruské společnosti, která se obává slova znějícího na všech protestech: změna.

O víkendu nenastalo ruské jaro. Na to byly protesty málo početné a policie jednala proti demonstrantům nekompromisně. Šlo pravděpodobně o poslední velký a aktivní záchvěv ruské občanské společnosti před tím, než ji Kreml definitivně převálcuje.

Doporučované