Článek
Tisíce lidí po celé republice šijí ve dne v noci roušky. Pro sebe, pro své rodiny, pro kolegy, pro lékaře a sestry, pro sociální pracovníky, kteří jsou v první linii. Vyráběli i respirátory, ale ty se z prostěradel dělají špatně. Další tisíce lidí se sdružují ve facebookových skupinách a nabízejí výpomoc nejohroženější skupině, seniorům, aby je udrželi v izolaci. Co se zprvu zdálo jako úsměvný memoriál Přemka Podlahy, přerůstá v organizovaný celorepublikový protest, lomeno akt zoufalství.
Důvod je prostý – Andrej Babiš to zvoral. Po jeho vládě se v době smrtící globální pandemie chtěla jedna jediná věc – chránit zdraví obyvatel. I v této oblasti fatálně selhal, jako ostatně ve všem ostatním. Roušky a respirátory v dostatečném množství nenakoupil včas, ty nakoupené nezvládl distribuovat. Jeho ministr zdravotnictví o tom několik dní vytrvale lhal. Při chaosu, jaký vládne ve všech státních institucích, člověka vždy napadne, jak někdo takový zvládl vybudovat mnohamiliardové impérium.
Lidé se logicky naštvali a vzali situaci do vlastních rukou. Vzhledem k tomu, že je zákaz shromažďování, nemůžou jít demonstrovat. Namísto toho vznikají ve všech městech malé manufaktury. Kdo má šicí stroj, zasedá k němu, či ho půjčí někomu, kdo má čas. Obyčejní lidé ve svém volnu a bez nároku na odměnu zkouší zachránit, co se dá. Pokud mají na pozadí puštěnou ČT24, dozvídají se při šití stovek provizorních roušek, že Česko bojuje s koronavirem nejlépe v Evropě. Bizarní.
Ve chvíli, kdy začalo být zřejmé, jak obrovský průs… problém se na vládu žene, začalo premiérovo PR vymýšlet, na koho by blamáž s rouškami a respirátory hodilo. Mezi příznivci ANO se už prosto šíří různé verze – opozice v čele se zlovolným Kalouskem neschválila koupi, Merkelová zabavila zásilku milionů roušek z Číny a poslala ji do Itálie, roušky někdo ukradl ze skladů, subdodavatel lhal a nedodal, roušek je hodně a je to jen fake news. Kecy v kleci, prostě to zbabral.
Andrej Babiš samozřejmě žádné roušky a respirátory nedovezl, jak se prve holedbal, myslel to v nadsázce. Rovněž usilovně odkláněl pozornost jinam. Jeho Facebook se zaplnil fotkami, jak osobně navštěvuje centrální sklady potravinových řetězců. O den později zavítal do nemocnice a začal pro změnu vyslýchat vrchní sestru, aby mu dala jméno pacienta, který si dovolil postěžovat.
Do manufaktur na roušky však Andrej Babiš těžko zavítá, webové inzeráty s nabídkou pomoci také nezmíní. Právě tyto paralelní struktury státu ukazují, jak jeho vláda fatálně selhala i v něčem jiném než v zavádění restrikcí.
Pokud chceme tuto krizi ve zdraví a v duševní pohodě přečkat, smiřme se s jednou věcí – nespoléhejme se na stát. Chtějme po něm alespoň zajištění dodávek elektřiny, plynu a vody, ať máme zachováno zdání civilizace. Zbytek věcí musíme zvládnout sami. Jedině tak to možná opravdu zvládneme nejlépe v Evropě. Babišově vládě navzdory.
