Článek
Možná, že v Kremlu i ukápla slza radosti. Jeho pán to opět dokázal. Vladimir Putin, jako už jednou před devíti lety, přechytračil Rusko a prodloužil si prezidentský mandát. Tentokrát do roku 2036.
Rusům ale můžeme vyjádřit upřímnou soustrast.
Je až zvláštní, jak se v Kremlu čas točí v jakési záhadné smyčce. V roce 2011 si málokdo opravdu vroucně přál Putinův comeback. Byla to doba, kdy země zažívala relativní blahobyt, klid a vládl jí chlápek, který sice byl součástí věrchušky, ale také si rád dělal selfíčka ve výtahu.
Rusové podvědomě tušili, že se Putin, toho času formálně pouhý premiér, nebude chtít vzdát moci. A prezidenta Dmitrije Medveděva vnímali jako nastrčenou figurku s omezenou dobou trvanlivosti. Přes to všechno ale vulgárně oznámená Putinova kandidatura na post hlavy státu a Medveděvovo rozhodnutí stáhnout se po uplynutí prvního funkčního období z Kremlu, mnoho lidí popudily.
Pak přišly desetitisícové protesty v ruských metropolích. Po nich tvrdé represe a orwellovské zákony. V květnu 2012 se Vladimir Putin triumfálně vracel do Kremlu absolutně vylidněnou Moskvou. Na povolebním mítinku během děkovné řeči Putin upustil i slzu dojetí. Vzalo ho to. To, jak si opět podmanil Rusko.
K čemu ten exkurz do minulosti? Protože v Rusku se vše spojené s Vladimirem Putinem opakuje. Opět se blížil konec Putinova prezidentství a opět v Kremlu nevymysleli nic chytřejšího než prodloužení jeho funkčního období do roku 2036. Dál se uvidí. Nějaký fígl se vždycky najde.
Hlasování o Putinově doživotní vládě nad Rusy bylo maskováno jako novela ústavy. Pán Kremlu s bravurou Horsta Fuchse změnu ústavy prodával jako solidně napěchovaný balíček pro všechny: penzistům povinná valorizace důchodů, konzervativcům tradiční pojetí rodiny a obrana historické paměti, hurápatriotům vyvázání Ruska z povinnosti plnit normy mezinárodního práva. A to se vyplatí!
Jakmile bylo odhlasováno, Kreml bez uzardění prohlásil: šlo o Putinovu funkci. „Uskutečnilo se triumfální referendum o důvěře prezidentu Putinovi,“ prohlásil k výsledkům středečního hlasování tiskový mluvčí ruské hlavy státu Dmitrij Peskov.
Slovo triumf je opravdu výstižné. Ruský prezident dokázal nemožné. Sedmdesát osm procent! Navzdory dlouhodobému propadu popularity, navzdory koronavirové krizi, navzdory stagnaci ruské ekonomiky Putin nejenže prosadil novelu ústavy ve svůj prospěch, dokonce navrch získal mandát s lepším výsledkem než v prezidentských volbách v roce 2018.
Co na tom, že nezávislé průzkumy veřejného mínění ukazují výsledky jiné, mnohem skromnější. Sociologická agentura Levada Centr uvádí, že ve prospěch změny ústavy by se s jistotou vyslovila 54 procenta Rusů.
Putin navždy. Stoupenci ruského prezidenta se radují, opozice bezmocně rozhodila rukama. Příznačně na schválení změny ruské ústavy zareagoval nejznámější protivník Vladimira Putina Alexej Navalnyj. Nesvolal své příznivce do ulic protestovat proti takzvanému ústavnímu převratu. Poradil jim, ať s režimem bojují v zářijových regionálních volbách.
Jestli se s Putinem Věčným smířil Navalnyj, smíří se i ostatní Rusové.
Ruský prezident si zdárně pojistil svou mocenskou budoucnost. Vydrží však na kremelské sesli skutečně do roku 2036? Šéf ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin ve čtvrtek rozhořčeně prohlásil, že za rozpad Sovětského svazu může osobně Michail Gorbačov kvůli své nezodpovědnosti. Putin prý naopak sjednotil zemi, ukončil válku a vyřešil ekonomické problémy. Jen aby se do toho nevložila ta záhadná časová smyčka, která se točí v Kremlu.
