Článek
Když v lednu 2006 otrávily kyanidy zhruba osmdesát kilometrů Labe, trvalo to asi týden, než se prokázalo, že jedy unikly ze společnosti Lučební závody Draslovka Kolín. V případě otrávené Bečvy je i po půl roce kolonka „pachatel“ stále prázdná. Nejúčinnější trest je přitom takový, který přijde bezprostředně po spáchaném trestném činu nebo přestupku.
Od počátku smutné události, která se odehrála v neděli 20. září, se nad hladinou Bečvy vznáší podivný zápach. Napřed byl cítit chlór. Viník nebo viníci se totiž nejspíš snažili zahladit stopy a použili chlór coby „protijed“ na jedovatý kyanid – odborně se tomu říká detoxifikace.
Následně se nad řekou linul smrad z rozkládajících se rybích těl. A ještě teď nepříjemně smrdí skutečnost, že se nikdy nepodaří usvědčit pachatele, který kyanidy do říčního koryta vylil a zabil více než čtyřicet tun ryb včetně chráněných druhů. A že odpovědné úřady a politici selhali při samotném zásahu bezprostředně po havárii a selhávají i při následném vyšetřování.
Přitom se to z laického pohledu zdá jednoduché jako facka. Přijedu na místo havárie, odeberu vzorky z okolí výpustí z fabrik podél řeky a pak už jen stačí ukázat prstem – kyanid vytekl odtud.
Jenže právě vypovídající vzorky jsou nejspíš alfou a omegou celé kyanidové lapálie. Z vyjádření několika přímých i nepřímých účastníků šetření vyplývá, že ty klíčové vzorky, z nichž by bylo možné usvědčit viníka, chybějí. Buď proto, že je odpovědní pracovníci včas nenabrali, anebo je odmítli použít.
Jako první si otrávených ryb všimli rybáři, kteří byli nejspíš také první, kdo kontaminovaný materiál odebral. Neměli po ruce nic vhodnějšího, tak použili PET lahve a igelitky. Vzorky pak odevzdali zástupci města Hranice. Jenže od něj je odmítl převzít pracovník České inspekce životního prostředí, protože prý byly nevěrohodné.
A také to mohlo být jinak. Podle vyjádření inspekce pro Ekolist „někdo ty vzorky mohl nastražit, někoho to mohlo poškodit a inspekce by čelila závažnému nařčení, že takové vzorky vzala“. Navíc potřebné vzorky údajně nabrali hasiči.
Kde tedy, ksakru, jsou? Proč už na jejich základě není někdo obviněný? Proč klíčový soudní znalec Jiří Klicpera požádal už podruhé o prodloužení termínu pro vypracování posudku pro policii? Proč pouze obecně uvedl, že viníka zná, a současně vyloučil spojitost havárie s chemičkou DEZA ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše, o níž se jako o možném viníkovi rovněž spekuluje?
Proč chemik Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity, který pro Českou inspekci životního prostředí vyhodnocuje právě vzorky odebrané po havárii, pro Seznam Zprávy uvedl: „Když k něčemu takovému dojde, musí se okamžitě odebrat vzorky na potenciálním zdroji znečištění. Jak se zdá, nic takového se tam bezprostředně po havárii nedělo. Ať se na mě nikdo nezlobí, to je totální diletantismus. Abych se svými zkušenostmi, které sbírám celý život, určil konkrétního pachatele? Na to nemám potřebné informace.“
Ministerstvo životního prostředí nedávno zahájilo kvůli Bečvě šetření v České inspekci životního prostředí, auditoři dokonce poměrně nestandardně navštívili i některé krajské inspektoráty a ministr Richard Brabec si pozval na kobereček šéfa inspekce Erika Geusse. Závěrečný výstup prověrka ještě nemá. Mimochodem Geuss je údajně Babišův chráněnec a má pověst hyperloajálního úředníka, což prý někdy vede až k tomu, že dělá to, co si myslí, že by si jeho šéfové mohli přát.
Právě tato Geussova vlastnost teď mohla citelně poškodit samotného ministra Brabce, držitele stranické legitimace hnutí ANO s číslem 2. Brabec bezprostředně po havárii prohlásil, že chemička DEZA z holdingu Agrofert je nevinná. A opíral se přitom i o informace z Geussovy inspekce.
Ke Geussovu odvolání nedávno vyzvalo zastupitelstvo města Valašské Meziříčí – právě kvůli zbabranému vyšetřování. Na inspekci podal trestní oznámení rovněž hranický starosta Jiří Kudláček, protože úřad nevydal jasnou informaci, že do kontaminované řeky nikdo nesmí. Rybáři a další dobrovolníci tak ze zamořené vody vytahovali mrtvé ryby holýma rukama.
Ačkoli havárie se stala už v neděli, co ryby zabilo, oznámily úřady až ve čtvrtek. Některým radnicím dokonce oficiální vyrozumění ani nedorazilo. „Z mého pohledu je trochu s podivem, že první informace, že nemáme do Bečvy chodit, nemáme brát vodu, máme tam chodit když tak jen v ochranných prostředcích, mi přišla takovou formou, že to vyvěsili na svých webových stránkách moravskoslezští rybáři. Ale oficiální cestou nepřišlo vůbec nic,“ postěžovala si v České televizi například starostka Milotic nad Bečvou Hana Bezděková.
Nebylo to jediné pochybení. Přerovská senátorka Jitka Seitlová sestavila desetičlenný expertní tým a teď, půl roku po havárii na Bečvě, navrhla čtrnáct legislativních změn. Mezi nimi rovněž „povinnost všech orgánů státu a veřejné správy vést záznamy, kdy, komu a co bylo sděleno při zjištění havárie a záchranných a likvidačních pracích“.
Uvidíme, jestli se politici a úředníci z ekologické katastrofy poučí. A jestli se za další půlrok – při ročním výročí havárie – znovu nedozvíme, že soudní znalec požádal o další prodloužení termínu pro vypracování klíčového posudku pro vyšetřovatele.
