Článek
Samozřejmě že je možné si z mnoha programových bodů Trikolóry utahovat. U hnutí, které nejvíc brojí proti omezování svobody, například překvapí velká míra autoritářství prostupujícího celým programem.
Klausovci třeba chtějí matkám nařizovat, aby byly se svými dětmi doma alespoň tři roky, a získaly tak nárok na peníze od státu. Tím se prý „vrátí rodičovskému příspěvku“ původní smysl.
Nebo jiný případ – na střední školy zase chtějí přestat přijímat děti, které na to „nemají“. Ano, zabránit dětem ve vzdělání a odsoudit je do role nezaměstnaných flákačů, to je ten nejlepší recept na vznik no-go zón, před nímž Trikolóra v jiné části svého programu o kus dál varuje.
Další rozpory míří do ideového srdce – Trikolóra ve svém manifestu zásadně odmítá dotace, protože pokřivují trh. Přitom její expert na zemědělství, jímž je předseda Agrární komory Zdeněk Jandejsek, na středeční tiskové konferenci klidně stál po Klausově boku a volal po více národních dotacích. Jinak prý nelze čelit evropské konkurenci, jež podle něho „okupuje“ tuzemský potravinářský trh.
Takhle by se šlo probírat programem bod po bodu. Přesto je dobré Trikolóru, která se prezentuje jako představitelka „normálního světa a selského rozumu“ a jako své ideové kořeny chápe souhrn pravd a názorů z oblíbených pondělních blogů svého lídra Václava Klause, nepodceňovat.
Proč?
1. Kromě Pirátů všechna nová politická hnutí vznikla na vůdcovském principu, současný volič to tak má rád. Klaus junior je jistě sólista a člověk nepříliš ochotný ke kompromisům, jeho jméno je ovšem v politice zavedenou značkou a pořád přitahuje. Takže nemusí tolik vadit, že v hnutí zatím chybí slibované zástupy dalších osobností.
Někdejší středoškolský učitel matematiky je navíc zapálený a podobně jako Zeman, Babiš nebo Okamura si v digitální době uvědomuje sílu osobního kontaktu: každý týden usedá za volant svého auta a vyráží mimo Prahu do regionů na besedu s občany.
2. Trikolóře se zatím daří trefit pozici na politické mapě. Jejím programem hodně prostupuje národovectví a také silný sociální akcent – tedy něco, na co nezanedbatelná část české veřejnosti slyší. A pro kterou je třeba Okamurova SPD už moc extremistická a třeba sociální demokracie zase málo odvážná.
3. Trikolóru zatím zaregistrovaly jen tři průzkumy veřejného mínění a její nízké preference se pohybují mezi jedním až třemi procenty. To ještě nic nemusí znamenat, dnes dominantní Babišovo hnutí ANO mělo kdysi podobný start a dlouho se nemohlo odlepit ode dna.
Trikolóra zřejmě bude mít dost peněz na kampaň, může se spolehnout na přízeň velkých sponzorů (pronajmout si pro příznivce parník na Lipně nebyl problém). Už dnes hlavně velké soukromé televizní stanice nebo největší deníky ve svém zpravodajství poskytují Klausovu hnutí neobvykle velký prostor, který mu některé zavedené parlamentní strany mohou závidět.
Velký byznys jakoby v Trikolóře viděl po příštích volbách budoucího koaličního partnera hnutí ANO. Někoho, komu třeba nevadí vřelé vztahy s Ruskem nebo Čínou, a zároveň někoho, kdo ve vládě může korigovat nejšílenější Babišovy nápady.
Přízeň ANO nakonec může být i Klausova největší slabina – už teď se lídr Trikolóry dokola vyhýbá jasné odpovědi na opakované otázky, jestli s Babišem ano, nebo s Babišem ne. Přitom v dnešní rozdělené společnosti je tohle hlavní dělicí čára, jak to všichni známe ze svých širších rodin.