Článek
Když Český statistický úřad zveřejnil informaci o meziroční inflaci přesahující 4,1%, spustila se vlna článků, tu překvapivých, tu uklidňujících. Člen Bankovní rady ČNB Aleš Michl dokonce publikoval hned dva články zdůrazňující, že za inflaci nemůže vláda, ale ČNB. A že vlastně inflace je v klidu a bude nižší. Má pravdu, jednou bude líp. Nižší.
Nicméně dva uklidňující články retweetnuté obratem Andrejem Babišem znamenají jediné: situace je ve skutečnosti mnohem horší.
Každý, kdo se dlouhodobě problematice inflace v ČR věnuje, ví, že reálně je někde mezi 5 a 6 %, spíše k té vyšší hranici. Pro někoho v Praze klidně i 7 až 8 %. Pokusím se níže popsat proč.
Pokusím se také popsat, proč si je vyšší inflace vědoma i Česká národní banka (už mnoho let!), proč však v rámci obecného blaha dlouhodobě předstírá, že o žádné vyšší inflaci nemůže být řeč.
Jak se měří inflace
Jak se měří inflace? Dost blbě. Statistici nemají snadnou práci. V současné době se k měření inflace používá index spotřebitelských cen, anglicky consumer price index (CPI), což je v českém prostředí soubor cca 450 produktů (výrobků a služeb), kterým je přidělena určitá váha.
Například „benzin automobilový Natural 95 oktanů 1l“ má váhu 2,21 %, zatímco třeba „ryby čerstvé nebo chlazené (sumář různých ryb 1kg)“ má váhu 0,12 %. Položka „Salám Poličan 1 kg“ má váhu 0,24 %, zatímco „Laserová operace oka - 1 oko“ má váhu 0,15 %. Tedy podobně jako „Vstupenka na koncert“ - 0,15 %. Toaletní papír 1 ks - 0,18 %.
Když se zamyslím nad svou spotřebou, natankuji měsíčně benzinu minimálně 150 litrů (protože jsem vlastně obchodní cestující), ryb koupím určitě nadprůměrně, zatímco salám Poličan jsem si v životě nekoupil.
Věřím, že za spotřebním košem je velká práce statistiků, kterou nechci zlehčovat. Spotřební koš totiž musí odrážet realitu současnosti a zároveň zajistit kontinuitu měření: tedy nemůže se měnit moc často a moc radikálně, protože by pak jeho meziroční růst vlastně o inflaci tolik neříkal. Jinými slovy: hledáte kompromis mezi porovnáváním cen stálého koše (ceny vzrostly o tolik a tolik), ovšem s přihlédnutím k měnícím se spotřebitelským preferencím.
Není to snadné. Snad proto kontinuitu až do dob socialismu zajišťuje E03.122.15 „Dámské jeansové kalhoty“ - s vahou 0,08 %. Jiný pohled statistiků: než si madam koupí nové džíny, sežere 3 kg salámu Poličan.
Cena bydlení: největší problém
Můžeme diskutovat, zda má mít „stolní lampa“ podobnou váhu jako „el. chladnička s mrazničkou - internetový obchod“. Bavíme se stále o drobných.
To zásadní je cena bydlení.
Centrální banky totiž v 80. letech začaly ceny nemovitostí z indexů vypouštět. Z mnoha důvodů, které pochopíte dále. „Nemovitost je investice, ne spotřeba, bla, bla, bla.“ Takže se stalo, že položka „E04.1 Nájemné z bytu“ tvoří 3,63 %. Nespletl jsem se, 3,63 %. Tedy podobně jako „Pohonné hmoty a oleje pro osobní dopravní prostředky“. S vahou 3,43 %.
Také máte pocit, že za nájem zaplatíte měsíčně víc než za benzin? Za litr benzinu.
V ČNB nepracují jen líní přeplácení úředníci, ale i několik chytrých lidí. Těm to bylo blbé a proto zavedli položku „Imputované nájemné vlastníků - nájemníků (náklady vlast. bydlení).“ S vahou 10,61 % (to už je rozdíl!). Pozor, většina evropských zemí nic takového nemá, v tomto je ČNB napřed a historické poděkování patří zejména Mojmíru Hamplovi, který se o tuto položku zasloužil.
Stejně… platíte za nájem / bydlení více než 14 % příjmu? No jo no… v Česku to aspoň nějak do inflace promítají. Na západ od nás? Masy jsou rády klamány, hlavně, když máte prima oblek, pejska v rodině a „ekologickou“ Teslu před vilkou.
Shrnuto: Měření inflace po mnoho desetiletí ignoruje ceny nemovitostí. Je to tak pro vás lepší, voliči. Brzy pochopíte proč.
Covidové a necovidové problémy měření inflace
Než se posuneme dále v pochopení skutečné inflace včetně nemovitostí, dovolte mi několik metodických vsuvek:
- Covidový problém: Když máte zavřené některé služby, jak chcete měřit jejich cenovou úroveň? Když se nemůžete jít ostříhat, jak chcete (meziročně) měřit růst cen za holiče? A zároveň platí, že lidé budou nezastřižení chlupatí… přičemž ušetřené peníze utratí jinak. Třeba online za alkohol. Uměle zvýšená poptávka uměle zvýší ceny, což opět deformuje spotřební koš a měření inflace. Pozor, tento faktor nás bude provázet minimálně do léta příštího roku: spotřební koš se drasticky změnil, ovšem ČSÚ to nemůže jen tak zohlednit (viz výše).
- Regionální problém: Ceny bydlení rostou jinak v Praze, Brně… a jinak ve Varnsdorfu nebo v Osoblaze. Nebo ve Varech. ČSÚ musí vydat jedno číslo za celou ČR. Proto platí, že v Praze nebo v Brně bude inflace spíše vyšší, zatímco v těch méně šťastných částech naší země bude podstatně nižší.
- Kvalitativní problém: Když už jsem si vzal za příklad položku spotřebního koše E01.127.06 Poličan 1 kg 0,24 %. Poličan byl v roce 1978 vytvořen jako náhrada uheráku, tedy kvalitní trvanlivý salám. Z masa. Normální člověk si dnes koupí uherák nebo fuet, zatímco nostalgický důchodce si kupuje Poličan, který má s tím původním společný jen název: za „komárů“ byly potraviny kvalitnější, Poličan nevyjímaje. No a jak chcete upadající kvalitu zohlednit ve spotřebním koši? Jiný příklad: benzin z ropy vs benzin z řepky (to E5 nebo E10 udává % řepky, přátelé - a vašemu motoru rozhodně nepomáhá). Nemají to statistici jednoduché…
Alternativní indexy a „skutečná inflace“
V ČNB opravdu pracuje několik chytrých lidí, proto již roky kromě klasického indexu inflace CPI sledují - INTERNĚ - indexy se zohledněním nemovitostí. Nejznámější je tzv. „Hamplův“ index CPIH. Nikdy jste o něm neslyšeli? No ale on není pro vás, bobani…
Graf ukazuje rozdíl mezi inflací uváděnou a inflací zohledňující vývoj cen bydlení.
Typicky je tento index – se zahrnutím cen starších nemovitostí – vyšší o jeden až dva procentní body. Kolik je za srpen? Nevím, to ví jen v ČNB. A kolik je to se zahrnutím cen nových nemovitostí? Zeptejte se své centrální banky.
Nicméně platí, že ČNB roky sleduje inflaci včetně ceny nemovitostí. A že tyto indexy vycházejí podstatně výše: proto jsem jako člověk, který se inflaci věnuje po mnoho let, kvalifikovaně přesvědčen, že inflace v ČR se zohledněním cen nemovitostí v současnosti přesahuje šest procent.
Proč vám to ČNB ani ČSÚ nechce přiznat?
Protože by inflaci dále zvýšili. Deklarovaná inflace má vliv na celou řadu soukromoprávních a veřejnoprávních ukazatelů. Když pominu, z pohledu státního rozpočtu, drobné, jako jsou dávky na bydlení, je to jedna OBROVSKÁ položka: důchody. 40 % státního rozpočtu. Sice se zpožděním (cca osm měsíců), ale stejně: když 40 % rozpočtu zvednete o dva procentní body navíc, inflaci vám to dále zvedne.
Proto je lepší tvářit se, že ceny nemovitostí do inflace nepatří. Bobani to pochopí.
