Článek
Pečlivě budovaný obraz Andreje Babiše jako zkušeného hospodáře, který „nakopl“ Česko a zamířil s ním k hospodářskému blahobytu, dostává v poslední době stále viditelnější trhliny. A bylo by chybou si myslet, že za ně může koronavirus. Nemůže. Jenom je odhalí v plné nahotě – a možná ještě o kus zvětší.
Únorový výsledek státního rozpočtu, schodek 27,4 miliardy korun, byl nejhorší od roku 1993. Více než dvacetimiliardovou sekyru měl český stát ve futrech svých věřitelů už v únoru zaťatou teprve počtvrté. A ve všech předchozích případech – v letech 2002, 2003 a 2011 – skončily státní finance v hlubokých deficitech.
Vláda Andreje Babiše hospodaří stylem „po nás potopa“, a to i přesto, že premiér má poměrně slušné vyhlídky, že bude muset zemi řídit přinejmenším ještě v dalším volebním období. Dokud ekonomika solidně šlape, může to vypadat dobře. Přidává se všem a všemu, daňové příjmy utěšeně rostou a obratem se posílají vybraným voličským skupinám. Ty jsou spokojené a optimistické stejně jako zaměstnanci vyvažovaní zlatem kvůli situaci na trhu práce, všichni zvesela utrácejí a roztáčejí kola ekonomiky do vyšších obrátek. Státu rychle rostou příjmy a ještě rychleji výdaje. Budoucnost řeší málokdo a ze všech nejméně vláda. Příchod horších časů bude bolet. A že horší časy postupně přicházejí, se ví dlouho. Ovšem situace kolem koronaviru může jejich příchod ošklivě uspíšit.
Mračna jsou bez ohledu na virus vidět i na „velkých číslech“, pokud by někdo celkem správně namítl, že únorová rozpočtová data nejsou sama o sobě pro vývoj ekonomiky rozhodující. Statistický úřad zpřesnil údaje a potvrdil loňské zpomalení růstu HDP na 2,4 procenta. Skřípalo to hlavně v průmyslu kvůli přehřátému trhu práce, rostoucím mzdám a také nerozlučné trojici vnějších hrozeb, která se už mnoho měsíců skloňuje v ekonomických zprávách po celém světě – nejistota kolem brexitu, zpomalení Číny a obchodní války. To vše pořád platí.
Teď se k tomu přidal ještě virus, který Čínu ekonomicky srazil na kolena a ve světě vnesl chaos i do branží, jako je turismus, které měly patřit k odolnějším než například změnami zmítaný automotive.
Příchod koronaviru nemohl nikdo předvídat a jeho dopady dnes neumí nikdo spočítat. Mezinárodní měnový fond už koncem února znatelně zhoršil růstové výhledy jak pro Čínu, tak pro svět. Akciové trhy se třesou, čínská ekonomika stojí, firmy po celém světě hlásí narůstající škody. Minimálně od roku 2009 víme, že Česko – i přes svůj mimořádně stabilní bankovní sektor – není ekonomický (ani jiný) ostrov, jak si někteří politici naivně mysleli. Jako počítáme své nakažené, budeme počítat i své ekonomické škody. Jak je na ně připravena vláda, která i v dobách růstu musí plánovat deficitní rozpočty? Vláda, která promrhala všechny šance na potřebné reformy, které by ekonomiku na horší časy připravily? Taková vláda je na jakékoli ekonomické zpomalení připravena špatně.
Národní rozpočtová rada, nezávislý orgán dohlížející na hospodářskou politiku vlády, ve své poslední zprávě píše, že „narůstají rizika pro státní rozpočet směrem dolů“. Hlavním z nich je v tuto chvíli podle rady koronavirus. Ale to, že nebezpečná breberka na sebe strhává většinu pozornosti, ještě neznamená, že je jasněji kolem uspořádání Evropy po brexitu nebo kolem choutek Donalda Trumpa vyválčit pro Ameriku výhodnější postavení v mezinárodním obchodě.
Až ekonomika přibrzdí, Babišův styl vládnutí založený na okamžitém rozdávání rostoucích daňových příjmů narazí do zdi. Příjmy klesnou snadno, to je hned, ale brzdit státní výdaje je úplně jiná disciplína. Zastavit růst důchodů, rušit slevy v dopravě, sdělit státním zaměstnancům, že platová bonanza končí, dál zvyšovat daně? To jsou kroky, které si lze při dosavadní vládní politice jen těžko představit, přesto na ně může brzy dojít. Buď na ně, nebo na velmi dynamický růst Babišovy dosavadní největší národohospodářské chlouby – nízkého státního dluhu.
Koronavirus může být ovšem pro Babišovo marketingové vládnutí paradoxně požehnáním. Pokud nenapáchá skutečně katastrofální škody, může se stát vítaným alibi pro zavádění případných nepopulárních opatření. Když už Andreje Babiše ekonomická realita donutí vrátit do hospodaření státu trochu rozumu, jistě se rád vymluví na virus, o němž před pár týdny nikdo neměl tušení. Bude to vypadat mnohem lépe než přiznat neschopnost připravit republiku na zpomalení, které ekonomové věští už celé roky.
