Článek
Tak ošklivý zub na grafu denních pozitivních testů na covid-19 jsme neviděli skoro tři měsíce. Příčinou je hlavně to, že se těžiště testování přesunulo na postižené Karvinsko, takže z celorepublikového hlediska není žádný důvod k panice. Když už ale ten obrázek vypadá, jak vypadá, neuškodí si nad ním připomenout pár věcí.
Předně – epidemii zvládlo Česko prozatím velmi dobře, díky včasným přísným vládním opatřením jsou zdravotnické dopady poměrně malé (ekonomické nechme protentokrát stranou). Virus ale republiku ani planetu ani náhodou neopustil. Mezi vším tím odhazováním roušek a vracením se k „normálu“ je dobré to mít na paměti.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zcela správně zdůrazňuje, že nepřichází žádná druhá vlna epidemie a že nepříjemná epidemiologická situace je skutečně jen v lokálních ohniscích. Když ovšem šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek odpovídá na otázku, zda druhá vlna přijde, poctivě odpovídá „nevím“, je dobré se zamyslet nad tím, nakolik je vláda na možný příchod druhé vlny připravena. Jednoznačná odpověď se hledá těžko.
Platí, že vláda by měla mít v případě druhé vlny v rukou nástroje, které na začátku epidemie neměla. Chytrá karanténa se rodí pomalu, ale snad jistě. Hygienici se s novými postupy postupně smiřují, i když – jak uvedl Deník N – někteří z nich technologii kritizují a drží se starých metod. Lidí přihlášených v příslušných aplikacích zatím není dost, ještě méně je těch, kteří jsou ochotni se s aplikací podělit o podezření z nákazy.
Pokud ale vláda nepodcení komunikaci a investice do hygienických stanic a chytré karantény, je naděje, že případná druhá vlna epidemie narazí alespoň na dobré základy systému, který půjde poměrně rychle doladit.
To jsou ostatně i doporučení, která vláda už začátkem června dostala od think tanku IDEA a jeho iniciativy „anti COVID-19“. Konkrétně ekonomové kromě důrazu na sběr dat a jejich technologické zpracování doporučují výrazně posílit zálohy lidí schopných provádět trasování. A také vytvořit národní testovací strategii, která by umožnila testovat v případě potřeby až 30 tisíc lidí denně. Investice namířené tímto směrem by z druhé vlny mohly udělat mnohem méně stresující a z ekonomického hlediska méně drtivou událost, než byla vlna první.
Další důležitou zbraní, kterou vláda před druhou vlnou ve srovnání s první má, jsou informace. O novém koronaviru zdaleka nevíme všechno, ale víme o něm mnohem víc než na začátku. Máme také infrastrukturu pro sběr dat, takže vytváření modelů, predikcí a scénářů by mělo být výrazně jednodušší.
Pak jsou tu ovšem věci, které budou vládě při případné druhé vlně chybět. Jsou to věci poněkud subtilnější než datová infrastruktura a sofistikované aplikace, ale nejsou proto méně důležité.
V první řadě se bude velmi těžko znovu hledat ono celospolečenské vzepětí, které vládě usnadňovalo práci. Šití roušek, plná spolupráce parlamentní opozice, dobrovolná izolace, bezproblémové schválení nouzového stavu, respekt k opatřením, která mnohdy postrádala vnitřní logiku. To všechno už nepůjde se stejnou intenzitou zopakovat.
Problém bude i v tom, že vládní opatření už – doufejme – nebudou zcela plošná. Jejich dodržování pak ovšem bude od lidí v postižených regionech vyžadovat jinou morálku. Je velký rozdíl, jestli jsou v celém Česku zavřené hospody, nebo situace vypadá tak, že v Ostravě se do hospody nesmí, zatímco v Praze nebo v Brně ano. Tohle bude od vlády vyžadovat mnohem sofistikovanější komunikační taktiku, než „jsme ve válce s koronavirem“.
Připomeňme, že když se v Litovli a Uničově pohyboval denní přírůstek nakažených o řád níž než dnes v Karviné, vláda – za nouzového stavu – oblast bez milosti izolovala. To dnes – naštěstí – tak snadno udělat nejde. Pak je úlohou vlády i lokálních politiků, aby místní přesvědčili, že není nejlepší nápad jezdit, kam se jim zrovna zamane. Slova ministra zdravotnictví o „neukázněných“ občanech, kteří chodí po šichtě na pivo nebo na večírky, nevypadají jako nejlépe zvolená komunikační strategie.
Kdo na Ostravsku a Karvinsku někdy byl, umí si představit, kam by místní Adama Vojtěcha s podobně povýšenou rétorikou poslali. Důvěra v racionalitu a odůvodněnost vládních opatření, která bude v případě druhé vlny zcela zásadní, se opravdu buduje jinak.
V neposlední řadě je dobré si uvědomit, že na podzim budou krajské a rok po nich i sněmovní volby. Takže vládě v případě nástupu druhé vlny bude chybět ve srovnání s březnem také vůle pouštět se do nepříjemných opatření, aby jí to voliči nespočítali u uren.
Tvrdých infrastrukturních nástrojů má tedy vláda celkem dost a při dostatečných investicích by je mohla rychle dostat do pohotovosti. Pokud jde o „měkké“ parametry, bude situace v případě druhé vlny zcela odlišná a vláda si bude muset důvěru a spolupráci občanů tvrdě odpracovat.
