Článek
Když nedokážeme lidi přimět k očkování kampaní a přesvědčováním, tak jim alespoň zkomplikujeme život. To je aktuální vládní recept na rostoucí epidemická čísla. I podle toho se docela dobře pozná, že už je po volbách. Zkrácení platnosti covidových testů je pro mnoho neočkovaných lidí, ale také pro mnoho rodičů malých dětí, velmi znatelnou komplikací.
Připomeňme, že například laboratoře, které nabízejí PCR testy, obvykle garantují jejich vyhodnocení do 48 hodin. V drtivé většině případů to trvá kratší dobu a testovaný se dozví výsledek už druhý den. I to ale znamená, že oficiálně třídenní platnost PCR testu bude v nejlepším případě dvoudenní, a když budete mít trochu smůlu na přetíženou laboratoř, tak také třeba jenom jednodenní, protože rozhodující je datum podstoupení testu.
Tím se PCR testy z hlediska upotřebitelnosti například pro vstup do bazénu, do divadla, ale také třeba na dětské kroužky dostávají fakticky na úroveň testů antigenních, jejichž platnost se ze tří dnů zkrátí na 24 hodin.
To je samozřejmě znatelná komplikace – nemluvě o tom, že se opět začíná probírat i téma neproplácení testů z veřejného zdravotního pojištění, takže nakonec se od neočkovaných bude vyžadovat, aby se testovali častěji a ještě za to platili.
Je pravda, že v některých evropských zemích podobná taktika zabrala. Francie nebo Itálie dokázaly alespoň krátkodobě zvýšit zájem o očkování tím, že zavedly velmi přísná omezení neočkovaných. To ale samo o sobě neznamená, že je to dobrý nápad. Obě zmíněné země mimo jiné platí za částečný pokrok ve vakcinaci i silným společenským odporem a velkými demonstracemi v ulicích měst.
Český problém spočívá v tom, že s opatřeními včetně testování a navazujících restrikcí se tu zachází zcela nahodile. Ani necelé dva roky od prvních případů covidu nemá země strategii pro řízení epidemie ani odpovídající legislativu.
Pandemický zákon je v troskách. Vymáhání stávajících opatření vážně kolísá, systém O–N–T (prokazování očkování, prodělané nemoci nebo platného testu) se na mnoha místech, zejména v gastrobyznysu, neuplatňuje už ani formálně a roušková disciplína v dopravních prostředcích, v nákupních centrech nebo samoobsluhách také rychle upadá.
Zkrácení platnosti testů proto může znamenat i to, že mnoho lidí se prostě naštve a přestanou se testovat úplně, protože logistika jednodenních antigenních testů pro ně prostě bude příliš náročná.
Proočkovanost populace zdaleka nedosahuje kýžených hodnot a jediné, co vládě zbývá, je spoléhat se na dosud nezměřenou promořenost populace. Nevíme nic o tom, jak bude vláda postupovat, když zpřísnění pravidel pro testování mezi neočkovanými nezabere. Nevíme nic o tom, zda vláda bude schopná při dalším zhoršení epidemické situace zavádět lokální opatření, jako je třeba testování ve firmách či školách na úrovni okresů nebo krajů.
Zato docela dobře víme, že v současné době sice pochází velký počet zjištěných případů covidu ze škol, ovšem další vlna plošných testů se zavádět nebude. Přitom právě kvalitní testování ve školách by bez větších komplikací pro jejich každodenní fungování mohlo zachytit hodně případů, které se pak nerozšíří ze tříd dál do společnosti. Místo toho vláda raději naštve statisíce lidí přísnější testovací povinností při volnočasových a kulturních aktivitách.
Do toho se samozřejmě koronavirus pramálo stará o to, že Česko je ve fázi předávání moci z jedné vládní garnitury na druhou. Babišův dosluhující kabinet už s žádnou strategií nepřijde, jenže bohužel to nevypadá, že by nastupující sněmovní většina měla v záloze nějakou vlastní.
Jeden z adeptů na funkci ministra zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dokonce řekl, že předpokládá, že až přijde na ministerstvo, nějaký plán boje s nemocí tam najde. To ho ale může čekat docela velké zklamání.
Zatím to vypadá, a kéž by to byl mylný dojem, že po hladkém předání moci nás čeká také hladké předání boje s covidem, který bude svou nekoncepčností a zmateností zcela k nerozeznání od toho dosavadního. Jen společnost bude po posledních krocích Babišovy vlády ještě o něco naštvanější a ještě méně ochotná přizpůsobovat se pravidlům, která se nahodile mění a která nakonec dohromady nikdo nevymáhá.
