Článek
„Jsou dvě věci, na které budu apelovat. První věc je, aby tento rozpočet byl proinvestiční. To znamená, abychom neprojídali budoucnost pouhými provozními výdaji. A zadruhé – aby byl úsporný. Úsporný v tom smyslu, že musíme najít, kde plýtváme.“ Tak pravil prezident Miloš Zeman, když byl dotázán, zda nebude komplikovat přijetí státního rozpočtu na příští rok s velkým schodkem 300 miliard korun. Což o to, důraz na investice a úspory je Zemanův ekonomický evergreen, proti němuž – zejména dokud nedojde na konkrétní návrhy investic a úspor – nelze vlastně nic namítnout.
Jenže celkový dojem poněkud pokazil fakt, že dva dny po tomto apelu hlavy státu naklusal na schůzi sněmovního rozpočtového výboru hradní kancléř Vratislav Mynář a nechal si schválit navýšení hradní rozpočtové kapitoly skoro o 20 milionů korun. Podle slov šéfky výboru, komunistky Miloslavy Vostré, jsou tyto peníze určeny především na nárůst platů hradních zaměstnanců, tedy na výdaje pohříchu provozní, nikoli investiční, které doporučuje současný hradní pán.
Aby se navýšené výdaje – prezidentovými slovy – jenom „neprojedly“, má jít jejich část podle Vostré také na spolufinancování projektu zvyšování biodiverzity v Lánské oboře. To by snad znělo i romanticky, pokud by všem pracím v Lánech nešéfoval kamarád Vratislava Mynáře Miloš Balák. Toho už od června 2017 stíhá policie pro údajné zmanipulování zakázky na zpevnění svahu u lánské vodní nádrže Klíčava. Jak upozornil server Aktuálně.cz, letos v dubnu policie rozšířila obvinění o další trestný čin zpronevěry, protože Balák podle policistů vytěžil v Lánské oboře mnohem více kamene, než kolik přiznal v oficiálních dokumentech. Ostatně jedním z Balákových zásadních příspěvků k projektu lánské biodiverzity byla (prozatím neúspěšná) žádost o otevření plnohodnotného kamenolomu přímo v oboře.
Balák si ze svého trestního stíhaní dělá asi tolik jako český premiér, takže vesele pokračuje v pozici šéfa Lesní správy Lány s plným krytím a bezvýhradnou podporou svého přítele a nadřízeného Mynáře. No a když je potřeba nalít do Lán nějakou tu korunu navíc, Mynář to neprodleně zařídí. A co je ještě zajímavější, poslanci, kteří by skrze rozpočtovou páku mohli zakázky prezidentových nejbližších spolupracovníků alespoň trochu zkrotit, kancléři ochotně vyhoví. Tedy prozatím ti ve výboru. Na plénu Sněmovny se dá o hradní kapitole očekávat jistá diskuse. Nicméně výsledek je prakticky předem dán. Zatímco se většina státních úřadů bude třást před hledáním úspor, které by alespoň trochu vyvážily koronavirový boom státních výdajů, v Lánech budou nadále přispívat k biodiverzitě tatrovky s kamením.
Je na tom hezky vidět ono jedinečné postavení, v němž se Pražský hrad po druhém zvolení Miloše Zemana ocitl. Prezident, který už nemůže svůj mandát obhajovat, se nemusí zatěžovat takovými věcmi, jako je politická image nebo ostych před možnou reakcí voličů. A zcela totéž platí i pro prezidentovo okolí. Ještě na dva a půl roku tu mají všichni své jisté a pak se zkrátka půjde o dům dál. Tuto komfortní situaci se Zemanovi podařilo mistrně zkombinovat se zásadním posílením své role na domácí politické scéně, kde postupně dostal Andreje Babiše do fakticky podřízeného postavení vůči Hradu. Koaliční ČSSD má ze Zemana panický strach tak nějak historicky, zatímco Babiš má respekt před prezidentovou přetrvávající voličskou podporou a také před jeho vlivem na sněmovní komunisty a okamurovce, kteří Zemanovi visí na rtech a teoreticky mohou rozhodnout o bytí a nebytí Babišovy vlády.
V takové situaci není divu, že Hrad dostane, na co ukáže. Třeba 20 milionů navrch do rozpočtu. Klidně i ve chvíli, kdy velká část české ekonomiky balancuje na hraně přežití, majitelé firem si rvou vlasy nad prázdnými kasami a zoufale vyhlížejí nefunkční pomoc státu. Klidně i ve chvíli, kdy se i Andrej Babiš a Jana Maláčová musejí podbízet voličům nápady na snižování platů politiků. Hrad nad koronavirovou krizí s přehledem vítězí.
