Článek
Věk je jenom číslo, říkává se a myslí se to uznale. To, když nějaký starší člověk vypadá od pohledu lépe, než by se dalo předpokládat podle rodného listu, nebo provozuje fyzičkou podmíněné aktivity, které jsou v povědomí lidí vyhrazené spíš nižším ročníkům.
V očích médií se jedná například o bývalé modelky, rekordmany v atletických kategoriích veteránů nebo rockové hvězdy. Popření kalendářního věku je obyčejně zdrojem obdivu. Micka Jaggera asi znáte.
A pak jsou případy, kdy věk není jenom číslo, ale rovnou „povolávací rozkaz“. Ze světa celebrit zpátky do reality: řeč je o občanském průkazu, podávání alkoholu, volebním právu a dalších věkových hranicích předepsaných státem. Dá se s nimi polemizovat, ale nemá moc význam se jim zpěčovat, protože některá významná pravidla jinak než skrze datum narození nastavit nejde. Věk-číslo rozhoduje.
No a teď konečně k věci: Tím spíš leká, když je společnost, která tak miluje rčení „věk je jenom číslo“ a příslušné projevy vitality, podrobena vládní operaci 1+5. Lidé, kteří se letos dožívají alespoň 60 let, dostanou od státu poštou jeden respirátor a pět roušek. Bez pardonu všichni. Takže kupříkladu i čtyři z pěti členů skupiny Visací zámek. Srdečně blahopřejeme.
Házet osoby od šedesátky nahoru do jednoho pytle s nápisem „senioři“, nebo dokonce „důchodci“, to je úlet. Vláda je mimo realitu. Její představa o lidech starších 60 let je přibližně taková: dědeček/babička na adrese uvedené ve státním registru obyvatel v dopoledních hodinách čeká na zazvonění paní pošťačky, která spolu s důchodem přináší záchranný 1+5 balíček. Huš, zlá korono!
Vypočítávat veřejně známé osobnosti nebo idoly, které podobnou karikaturu popírají od rána do večera, nemá smysl. Navíc, možná každý z nás zná někoho takového ze své vlastní zkušenosti.
„Diktát pomoci“ nejen podporuje ageismus, ale hlavně vede k tomu, že statisíce ochranných pomůcek budou vyhozeny oknem, plus náklady na jejich distribuci. Vyšší covidové riziko se přece netýká jen a pouze lidí 60+. A i mezi lidmi 60+ jsou obrovské rozdíly. To mi připomíná: věk je jenom číslo!
Nominální rozšiřování populace „seniorů“ (60+, v cestovním ruchu dokonce 55+) je paradoxní nejen proto, že se lidé dožívají stále vyššího věku a stoupá i průměrný „aktivní věk“, takže „seniorem“ je člověk i bez toho čím dál tím déle.
Ale také kvůli postupující infantilizaci – věk je jenom číslo – která se na sociálních sítích týká i lidí hluboko po čtyřicítce, ba padesátce. Jako by postupně vykrystalizoval zvláštní vzorec životaběhu: nejdřív trávíte dny sázením selfíček na Instagram a tvářením se cool, a pak vás z fleku obešlou 1+5 ochrannými pomůckami, protože jste staří a potřební. Šmytec. Nic mezi.
Nůžky mezi stářím a mládím docvakávají, střední věk už v podstatě neexistuje. Boomers si holt musí vybrat.
