Článek
Vláda České republiky podpořila senátní návrh ústavního zákona, který má do Listiny základních práv a svobod namontovat právo na obranu života i se zbraní. Ministerský sbor tak notně přitlačil na pilu absurdity, když navzdory odporu vlastních legislativců souhlasil se zbytečným a nelogickým zásahem do ústavního pořádku.
A není to zrovna pěkný pohled, jak kabinet podléhá nevybíravému tlaku zástupců střelecké komunity, která u nás představuje pouhá tři procenta populace.
Posledním vystoupením střelecké lobby bylo předání statisícové petice za ústavní právo na nošení zbraně, kterou myslivci a střelci jen několik dní před zasedáním vlády napěchovali do obří roušky a složili k nohám premiéru Babišovi.
Ministerský předseda ostatně již před časem střeleckou petici podepsal, stejně jako prezident Miloš Zeman, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček či zesnulý šéf Senátu Jaroslav Kubera.
Nebo také „první dáma“ státu Ivana Zemanová, která se již před čtyřmi lety nechala v maskáčích vyfotografovat, jak třímá v rukou hrůzu nahánějící granátomet. A prezident pak v rozhovoru pro Blesk rovnou vyzval Čechy, ať se nebojí pořizovat si zbraně.
S mohutnou podporou politické elity je již drahnou dobu legislativní kvas kolem konstitučního práva na zbraň čilý a neutuchající.
Už v červnu 2017 – jen tři měsíce před volbami – uspěl v Poslanecké sněmovně návrh tehdejšího ministra vnitra Milana Chovance. Ten přiznával občanům ústavní právo nejen zbraň nosit, ale případně ji použít k obraně státu. Což bylo rajskou hudbou pro všechny, kteří snili o zřizování domobrany v Čechách. Zákon ale neprošel v Senátu.
Teď ale pro změnu Senát, který má před volbami do třetiny svého tělesa, poslal do Sněmovny návrh novely Listiny základních práv a svobod obsahující jedinou větu: „Právo bránit svůj život či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“
Novela prošla především díky hromadné podpoře senátorských klubů ODS a ANO, k nimž se připojili někteří sociální demokraté. Ale také bývalý předseda lidovců Jiří Čunek nebo bývalý policejní vyšetřovatel a člen klubu Senátor 21 Václav Láska.
Jak vysvětloval překladatel zákona a předseda senátorů ODS Martin Červíček, novela má pomoci čelit „odzbrojovacím tendencím“ Evropské unie a zabránit tomu, aby mohlo být právo na zbraň omezeno běžným zákonem.
Co jsou ale ony odzbrojovací tendence Evropské unie? Jde o známou směrnici Evropského parlamentu o kontrole, nabývání a držení zbraní, kterou jsme jako členská země ovšem povinni tak jako tak převzít. Bez ohledu na to, co si ve jménu boje proti ní účelově naroubujeme do ústavy.
Ale hlavně – tahle evropská směrnice našim myslivcům nebo střelcům žádné zbraně z rukou nevyráží. S jedinou výjimkou – a tou je zákaz dlouhých samonabíjecích zbraní se sklopnou pažbou, protože ty lze snadno ukrýt.
Jinak směrnice zapovídá vlastnit dlouhé zbraně v kombinaci se zásobníkem s větší kapacitou než deset nábojů nebo pistole se zásobníkem s kapacitou nad dvacet ran. Což tedy znamená, že EU neomezuje zbraně, ale zásobníky.
Jinak řečeno, můžete mít samonabíjecí pušky, ale nesmíte jimi pokropit terč více než deseti ranami bez nabíjení. Můžete mít pistole, ale ne zásobníky, díky nimž z nich můžete pálit více než dvacetkrát v kuse.
Proč by ale pro svoje sportovní potěšení, případně pro šanci na nutnou obranu potřebovali naši držitelé zbraní ještě účinnější palebná monstra? To nikdy nevysvětlili.
A co se týče myslivců, jejich loveckých vášní se evropská směrnice už vůbec nedotýká. Jestli mají doma kulovnici, brokovnici a rozhodnou se legálně koupit dalších pět, vůbec nic jim v tom nebrání.
Vláda a Senát se tady bez jediného racionálního důvodu chystají k unikátnímu zásahu do Listiny základních práv a svobod, která byla během uplynulých tří desítek let novelizována jen jedenkrát.
Přitom chtějí právo na ozbrojenou obranu života zařadit do článku, v němž se už teď jasně říká: „Každý má právo na život.“ A také: „Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena.“
Co na tom chtějí naši ústavní kutilové ještě vyšperkovat? Legislativní poradci, které ostentativně oslyšel Babišův kabinet, upozornili ministry, že právo na obranu života i se zbraní je dostatečně ošetřeno v institutech krajní nouze, nutné obrany a oprávněného použití zbraně.
Koneckonců i dnešní zastánce ústavní novely, senátor Láska, v jednom duelu Seznam Zpráv upozorňoval, že dnes se v rámci nutné obrany můžete se zbraní v ruce bránit i neozbrojenému člověku.
Podle současných zákonů můžete zabránit i hromadnému vraždění na veřejnosti, na místě zastřelit teroristu. Pokud máte dost odvahy a dobrou mušku. Což se i ve světě stalo velmi vzácně a v Česku už vůbec ne.
Pokud bychom právu na obranu i se zbraní dodali ústavní patinu, mohli bychom spíš vyvolat u některých jedinců pocit falešného sebevědomí. Jak také varovali vládní legislativci: „U určité části veřejnosti by přijetí návrhu ústavního zákona mohlo vést k mylnému přesvědčení, že se jim rozšiřují meze nutné obrany.“
Právě snaha vytvořit si předpolí pro nějaké rozšíření nutné obrany ale může být cílem těch agresivnějších zástupců střelecké lobby. Snad si někteří také představují, jak budou moci politikům mávat před očima Listinou základních práv a svobod a vynucovat si souhlas se zřizováním domobran, jež mají vždy tendenci brát právo do vlastních rukou.
Zaslepená ochota, s níž jim populistická vláda a podbíziví zákonodárci jdou na ruku, jen povzbudí pistolníky s kolty proklatě nízko, aby zvýšili sázky.
