Hlavní obsah

Komentář: Pandemie promění podobu domovů, firem i veřejného prostoru

Foto: Profimedia.cz

Osamělý chodec v pařížské obchodní čtvrti La Défense, snímek z října 2020.

Naše příbytky dosud fungovaly jako útočiště pro soukromý život. Teď se do nich vměstnaly i pracovní a volnočasové aktivity. A firemní open space, navržený tak, aby v něm docházelo ke kontaktu mezi kolegy, často zeje prázdnotou.

Článek

Ukázalo se, že architektonické rozvržení prostoru může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Infekční choroby a epidemie v minulosti významně utvářely podobu budov a míst, včetně těch, ve kterých dnes žijeme. A nejinak tomu bude i v případě současné koronavirové pandemie.

Role architektury v boji proti nemocem

Minimalistické bílé fasády a velká okna, tolik oblíbená v moderní architektuře, odrážejí potřebu světlých čistých ploch v sanatoriích a ošetřovnách, kde se na začátku 20. století léčili pacienti s tuberkulózou. Cholera zase zapříčinila budování ikonických pařížských bulvárů s dostatkem prostoru pro chodce.

V roce 2014 vysoce nakažlivý virus ebola přinesl nejen striktní hygienická opatření a nová zdravotnická nařízení, ale také další výzvu pro architekty. Dostali za úkol vytvořit prostory určené k izolaci, navrhnout inovativní řešení ventilace vzduchu a použít takové materiály, aby se šíření nákazy podařilo omezit.

Příklady ale nalezneme i u nás. Jeden z nejvýznamnějších českých architektů Adolf Loos při projektování slavné Müllerovy vily pamatoval na možnost nákazy. V jednom z dětských pokojů navrhl speciální výklenek, který měl sloužit jako karanténa pro případ nemoci.

Pravidelný redesign architektonických řešení

Stejně tak jako v ekonomice existují určité cykly, jsou v pravidelných obdobích povoláváni architekti, aby redesignovali stávající řešení. Při tom je stěžejní vést diskuzi s co nejširším okruhem odborníků, ať už se zdravotníky, vědci či univerzitními profesory. Na rozdíl od minulosti je to však o to složitější, čím je Země zalidněnější a životní standardy vyšší. Na druhou stranu nyní významně pomáhají moderní technologie, které rychlost vývoje akcelerují.

Jako aktuální výzvu vnímám proměnu místa, ve kterém žijeme i pracujeme. Naše domovy dosud fungovaly jako útočiště pro náš soukromý život, teď se do nich vměstnaly i pracovní a volnočasové aktivity.

Naproti tomu firemní open space, který byl navržen tak, aby v něm docházelo k co nejužšímu kontaktu mezi kolegy, často zeje prázdnotou. Obchodní domy, restaurace či hromadná doprava také neodpovídají nutnosti dodržovat bezpečnou vzdálenost. Architektonická řešení by měla toto všechno zohlednit a navrhnout design vhodný pro sociální rozestupy, nikoliv pro úplnou izolaci.

Domácí co-working a antivirové kanceláře

Jak tedy uspořádat ložnici tak, aby v ní bylo vhodné místo pro práci nebo vzdělávání? Jak může obývací pokoj dobře sloužit jako prostor pro cvičení? I pro malé byty nabízí řešení modulární architektura pracující s možnostmi jednoduchého rozkládání a skládání nábytku podle potřeby. Alternativou může být přetvoření nebo rozšíření společných prostor v bytových domech v takzvaná co-workingová pracoviště nebo místa pro vzdělávání i zábavu.

Automaticky otevíratelné dveře, oddělitelné stěny, materiály jako dřevo nebo kůže, či aplikacemi řízený pohyb osob například v jídelně. Tak by mohla vypadat nová realita pro kanceláře. V posledních dvaceti letech se pracovní prostor pro zaměstnance zmenšil na polovinu a teď se dá očekávat opačný trend. Ve Spojených státech již testují koncept nazvaný „šestistopá kancelář“, což znamená, že lidé mohou v jakékoliv situaci zachovat vzdálenost aspoň půldruhého metru.

Chytrá budoucnost

Ani venkovní prostory pravděpodobně nezůstanou stejné, až pandemie opadne. Pokud se změní lidské návyky, uzpůsobí se tomu i místa pro setkávání a zábavu. Zajímavý projekt navržený v souladu s podmínkami udržování sociálního odstupu již vznikl v Rakousku. Parc de la Distance má podobu bludiště a jeho bezpečný provoz je řízen semafory.

Současná situace některé už rozběhnuté změny pouze urychlí, například pokud jde o snižování uhlíkové stopy. Čistá výroba elektřiny, elektrická auta a jejich sdílení, společné kanceláře, chytrá města. Všechny tyto nastartované trendy ulevují životnímu prostředí a současně napomáhají dodržování bezpečnostních opatření. Pokud máte ve svém dosahu vše, co potřebujete, nemusíte se přepravovat veřejnou dopravou do přeplněných center měst. Jedním příkladem za všechny může být londýnská Greenwich Millennium Village, která se díky kompletnímu zázemí s mnoha zelenými plochami a parky těší velmi vysoké úrovni kvality života.

Doporučované