Hlavní obsah

Komentář: Opravdu Hamáček vyhrál nad Babišem?

Foto: ČTK, ČTK

Jan Hamáček a Andrej Babiš na tiskové konferenci 14. března 2020.

Článek

Když ve čtvrtek během jednání vlády pípla ministrům na mobilech překvapivá zpráva, že pražský městský soud právě zrušil restriktivní opatření Ministerstva zdravotnictví, mohl se Jan Hamáček zaradovat: Vidíte, já vám to říkal, takhle jsme to dělat nemohli, opět došlo na moje slova!

Zaskočený ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se ostudu snažil zastřít tím, že je to přece zrušené až od pondělí 27. dubna a že proti rozsudku podá kasační stížnost.

Otrávený premiér Andrej Babiš to celé označil za absurdní a ať si to prý vyříkají právníci, protože on chce hlavně zachraňovat tisíce lidských životů.

Teď tedy věci poběží podle Hamáčka způsobem, jenž premiér Babiš dosud zatvrzele odmítal. Opatření omezující základní svobody vydá vláda v režimu krizového zákona, nikoliv jen jako rozhodnutí jediného ministerstva, čímž se chtěl kabinet možná vyhnout povinnosti uhradit podnikatelům škody.

A nouzový stav se zřejmě protáhne až do 25. května, do kdy platí poslední omezení. Chtělo by se tudíž říct, že Hamáček v krizi již po několikáté vyškolil premiéra Babiše z fungování právního státu.

Jenže ani Hamáčkův postup zrovna nevyvolává potlesk. Lídr ČSSD si užívá roli nekompromisního regulátora v čele Ústředního krizového štábu, který volá po opatrném uvolňování restrikcí.

Uvědomuje si, že nouzový stav opět nakopnul jeho skomírající politickou kariéru. A tváří se jako zachránce národa, jenž dokázal rychle a ve velkém sehnat roušky z Číny. Proto by rád, aby nouzový stav dál pokračoval.

Naopak Babišův instinkt (nebo jeho poradci) opět zafungoval. Včas pochopil, že další prodlužování je pro něj neudržitelné. Zavřené hranice, obchody, zákaz vycházení a omezené svobody… Čím dál víc lidem to vadí a někteří namítají – vždyť „ten komouš“ chce zpátky totalitu.

Tohle nebezpečí si ještě před rozhodnutím soudu uvědomovali také někteří ministři za ČSSD. Jan Hamáček ani je všechny nedokázal o nutnosti dalšího prodloužení nouzového stavu přesvědčit.

Největší pozornost si ale zaslouží Hamáčkův tolik zdůrazňovaný argument, proč vlastně chce pokračování nouzového stavu: Jinak nebudeme moci rychle nakupovat pomůcky bez výběrových řízení.

Jak to pořád opakuje, člověka musí napadnout, jestli tenhle obchod v objemu jedna miliarda korun týdně je vždycky kromě výroby spasitelů úplně čistý a jestli náhodou cestou nenechává někoho vydělat.

Připomeňme, že nákup roušek a dalších zdravotnických pomůcek pomáhali v Číně domluvit Jaroslav Tvrdík a prezidentovi muži Martin Nejedlý s Vratislavem Mynářem. A zrovna do toho si jejich společného kamaráda Michala Haška vybral Hamáček jako volebního manažera ČSSD pro podzimní volby.

V normálním režimu by takový obchod s Čínou, v takovém objemu a v takové sestavě sám stát označil za rizikový, na nějž by si speciálně ministr vnitra měl dát pozor. Musíme věřit, že si ho dává i v režimu nouzovém.

Doporučované