Článek
Řadoví delegáti v pražské multifunkční hale O2 Universum odmítli nalinkovaný scénář pouze jednodenního kongresu, kde mělo být rychle a hladce odsouhlaseno staronové vedení. Místo nudy nabral sněm nečekanou dynamiku. Jako by se ODS vrátilo sebevědomí – zkusí se o budoucnost ještě poprat.
Petr Fiala, který vede ODS už šest let a který sám poraženeckou náladu kritizoval jako „malověrnost“, byl ještě znovuzvolen dominantním způsobem – ziskem více než 90 procent hlasů. Všichni mu vyjadřují vděk, že stranu kdysi zachránil, a chtějí ho nechat dokončit misi ve volbách na podzim 2021. Oceňují na něm inteligenci, kompetenci, slušnost a líbil se i energický projev – což je mimochodem profesorova asi nejlepší disciplína.
S tím, že ostentativně odmítá také hrát aspoň trochu „klauna“ – jak dnešní doba vyžaduje a jak to dělají jiní konzervativci v čele tradičních stran (Donald Trump v USA, Boris Johnson v Británii nebo Sebastian Kurz v Rakousku) – se v ODS už smířili.
Vzdor dali straníci najevo při volbě první místopředsedkyně Alexandry Udženiji, která post obhajovala a neměla žádného soupeře. Navzdory tomu se stalo něco, co dosud nikdy – ač jediná kandidátka, nezískala ani polovinu hlasů. Ve vedení strany po čtyřech letech skončila.
Udženija to měla nahnuté už před kongresem. Stala se symbolem toho, co někteří členové ODS vytýkali vedení – „mentálního komunálismu“. Tedy myšlení lidí, kteří možná uspěli na svých radnicích nebo v krajích, ale už nedokážou přinášet celostátní témata.
Čtyřiačtyřicetiletá politička z Prahy své naděje na alespoň těsné zvolení pohřbila nepříliš povedeným projevem, který místo inspirativních myšlenek obsahoval řadu banalit („čeká nás hodně těžké práce, musíme být ještě lepší, ještě pracovitější“).
Delegáti pak dali najevo, koho by místo ní vedle Fialy chtěli – Alexandra Vondru, jehož preferenční hlasy od voličů vynesly vloni do unijního parlamentu. Vondra křeslo prvního místopředsedy odmítl s tím, že by to s prací v Bruselu a Štrasburku nestíhal.
Zaskočené vedení ODS muselo rychle hledat nástupce, nakonec si Petr Fiala ukázal na svého nejvěrnějšího spojence, šéfa poslanecké frakce Zbyňka Stanjuru.
Alexandr Vondra byl nakonec zvolen řadovým místopředsedou, za svůj projev se dočkal zřejmě nejbouřlivějšího potlesku. Není pochyb, že to on je dnes vedle Fialy nejsilnější figurou – a to nejen svým příběhem chartisty a Havlova poradce či velvyslance v USA s nepopiratelnými zásluhami o vstup země do NATO.
Ač veterán české politiky, jako jeden z mála ukázal cestu, jak Babiše v dnešní složité situaci porazit. Ve svém projevu místo frází o malém státu a nízkých daních se slovy, kdo chce zapalovat, musí sám hořet, představil deset konkrétních kroků. Jistě, některé budou karikovány (výběr národního ptáka, stadion v Brně), ale určil návrhy (rychlovlaky z Berlína do Vídně přes Česko, koncertní síň v Praze, americká základna v Ostravě), o nichž se alespoň bude mluvit.
A vlastně ještě jeden z delegátů ODS přitáhl pozornost. Když mluvil starosta pražské části Řeporyje a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný, všichni se nahrnuli do sálu a poslouchali. Dokonce se zastavil i život v zákulisí, kuchaři, servírky i hostesky s úžasem sledovali hubatého politika, který používal sprostá slova a ostatním nadával, že na rozdíl od něho neumí zaujmout média.
Egocentrický Novotný se snažil ukázat, že bez přehánění to nejde, ale do vedení občanských demokratů se nedostal. V projevy před kamerami řekl slovo „ku..a“, a to se na kongresu konzervativní strany nedělá. Sice by ve vedení strany mohl sehrát roli chybějícího „klauna“, ale převládla obava, že jako místopředseda by více voličů odradil, než přitáhl.
A tak svá místa řadových místopředsedů obhájili Martin Kupka, Miloš Vystrčil a Martin Baxa. Při vší úctě k posledním dvěma jmenovaným – širší veřejnost v uplynulých dvou letech sotva zaznamenala, že vůbec jsou v nejužším vedení ODS. Novotný je šílenec, ale se seriozním tématem (vztah k Rusku) se dokázal dostat i do živého vysílání ruské televize.
Pokud chce ODS také více oslovit také mladou generaci, která ji může vnímat jako nějakou retro stranu z 90. let, měla by si do šestičlenného vedení zvolit také nějaké ženy a někoho mladšího, než jen muže a staré stranické harcovníky ve středním věku.
