Článek
V první řadě je nutné uklidnit všechny uživatele se soupravou vlasteneckých vlaječek u svých účtů, několik rozlobených politiků v čele s americkým prezidentem Trumpem i jednoho nižšího státního úředníka, kterému uživatelé nedávno proměnili jeho účet tiskového mluvčího prezidenta (aspoň tak se ten účet jmenuje, náplň práce Jiřího Ovčáčka je podle všeho trochu jiná) v nástupce legendárních blogů emimino, Receptář či Lide.cz.
Nebojte se, o covfefe v brzkých ranních hodinách a „požehnané neděle“ nepřijdeme. Společnost Twitter v žádném případě nezakazuje politické účty a šíření politických názorů skrze svoji platformu. Naopak už se docela dlouhou dobu snaží, aby politici na ní byli v rámci pravidel aktivní a do hry se snaží v poslední době zapojit i stále menší strany, regionální osobnosti a samospráva.
Klidnou nadcházející sobotu a především požehnanou neděli, přátelé!
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 25, 2019
“Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.” pic.twitter.com/aoZ36THqqB
Tenhle krok Twitteru je především skvělé PR. Jeho akcie se totiž minulý týden výrazně propadly a služba založená na příspěvcích o délce 280 znaků je už dlouhou dobu ve stínu výrazně úspěšnějších konkurentů jako jsou Facebook, Instagram či nový fenomén TikTok. Twitteru se dlouhodobě příliš finančně nedaří. Majiteli firmy Jacku Dorseymu se podařilo zakrýt touto aktivitou neúspěch a navíc se jasně vymezit vůči své konkurenci.
Velké sociální sítě bojují s určitou skepsí části společnosti. Nadšení dávno opadlo, vliv zůstává a problémů kolem přibývá. Dříve uctívaní geekové a úspěšní startupisti v čele s Markem Zuckerbergem musí stále více vysvětlovat, že se jim produkt nezvrtl a dokážou ho regulovat do únosných mezí.
Je dobré si otevřeně přiznat, že dnes mají vliv na to, jakým způsobem „konzumujeme“ zpravodajství, komunikujeme, nakupujeme, získáváme informace, bavíme se a také volíme.
Každé naše kliknutí na těchto sítích umožňuje jejich vlastníkům zjistit více o nás a našich preferencích. Svým chováním jim dáváme o nás a našich zájmech přesná data, která společnosti prodávají zadavatelům inzerce k přesně cíleným kampaním, které se však dají použít (nebo zneužít) mj. i pro přesně cílenou politickou reklamu.
Navíc reklamu, která se nemusí vždy zakládat na pravdě a může vás utvrzovat v omylu či zažitých předsudcích.
Zveřejnil(a) Leave.EU dne Úterý 29. října 2019
Příklad je více než tisíc slov. Tohle (viz výše) je příspěvek, který šíří stránky podporující brexit. Jedná se o upravenou fotku labouristického lídra Jeremy Corbyna, který podle fotky na Facebooku byl velmi špatně přijat v baště labouristů svými původními voliči. Tahle fotka má desítky tisíc lajků a více než 11 tisíc sdílení.
Problém je, že originální fotka vypadá úplně jinak. Je stará několik let a Corbyn je na ní svými příznivci vítán. Fotka se na sítí objevila den před odsouhlasením mimořádných voleb.
A tady jsme u toho!
Facebook boj s dezinformacemi a šířením nepravd už delší dobu nezvládá. Obsahově, marketingově, PR a ani uživatelsky. Proti nedávnému oznámení, že nebude kontrolovat správnost a pravdivost politických reklam se postavila i část zaměstnanců Facebooku a kritiku si vysloužil i mezi prezidentskými kandidáty v USA.
Two years after serving as George W. Bush’s Deputy Chief of Staff for Policy, Joel Kaplan was hired by Facebook as its Vice President for US Public Policy. Since he was hired, Facebook spent over $71 million on lobbying—nearly 100 times what it had spent before Kaplan joined.
— Elizabeth Warren (@ewarren) October 29, 2019
Obě dvě společnosti mají bez jakýchkoliv debat na svůj postoj a přístup právo. V případě Twitteru bude dopad na politickou soutěž téměř nulový. Podle studií Twitteru si například před evropskými volbami platilo reklamu na Twitteru naprosté minimum kandidujících subjektů. Jedná se o krok, kterým společnost zakryla své nelichotivé výsledky a dostala před blížícími se prezidentskými volbami v USA pod tlak svého konkurenta.
Můžu přistoupit na to, že reklama je vlastně opakovaný klam (re-klam). Osobně nemám ani problém s tím, že za volební kampaň utratí někteří politici stovky milionů a někdo milion jeden. Naivně však stále doufám, že politický souboj by měl být více postaven na faktech než na budování strachu a nenávisti na základě cílené reklamy.
Ve své prezentaci o sociálních sítích a vývoji médií vždy ukazuji dvě fotky. Na nich je krásně vidět, jak se za posledních pár let náš přístup k sociálním sítím změnil. Na té starší fotce je s Markem Zuckerbergem vyfocen tehdejší americký prezident Barack Obama. Na té novější sedí Mark Zuckerberg na dalším setkání s politiky. Tentokrát ovšem v americkém Kongresu, kde čelí nepříjemným dotazům ohledně budoucnosti své společnosti a jejího až příliš velkého vlivu na demokratickou společnost. Svět i politická reklama se mění.