Článek
Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nevidí problém v tom, že ze své pozice na Hradě dohazuje svému starému známému milionový obchod s čínskými investory. O záležitosti kolem břidlicového dolu, který prodával podnikatel – a mimo jiné podporovatel Miloše Zemana v prezidentské kampani – Radim Masný, už několik dní podrobně píší Seznam Zprávy.
„Skutečně nevidím problém v tom, když pomáhám českým firmám v zahraničí, a zahraničním tady u nás. Rozdíl je v tom, že když takto pomohu jiné české firmě, to je ekonomická diplomacie. Jenže když jde o Francii, nikoho to nezajímá. Čína a Rusko jsou jen víc na očích, to je celé,“ vykládá si to Mynář.
V čem naopak problém vidí, jak se potvrdilo před několika týdny, je zveřejnění platů hradních zaměstnanců, tedy i svého. Jinak by se o to asi prezidentská kancelář s Kristýnou Bašnou, která informaci poptávala, nesoudila.
„Poskytneme informace, které ta zvědavá paní chce, stejně jako jsme to dělali v předcházejících letech, neb nemáme co tajit ani před závistivou paní, ani nikým jiným,“ prohlásil, když soud nakonec definitivně rozhodl v neprospěch Hradu a věc označil za modelový případ, kdy převažuje právo na informace.
Jízlivá, arogantní Mynářova slova, naprosto nekompatibilní nejen s důstojnou hradní funkcí, ale jakýmkoli zaměstnancem státu, jen dokreslují, jaký tón jeho kancléřování pod patronátem Miloše Zemana už osmým rokem má. Tohle byla jen ukázka za jiné. (Bonusem je zjištění, že kancléř navíc neumí prohrávat.)
Neboli: Já a můj byznys jsme nedotknutelní. Dolních deset milionů občanů ať mi dá pokoj. Kdo si bude vyskakovat, půjde do kamenolomu v Lánech.
Nejde o úplně nový poznatek, ale je potřeba ho připomínat, abychom si nezvykli a nepropadli dojmu, že takhle prezidentští správci normálně fungují. Není tomu tak. Vratislav Mynář – bez veřejné kontroly, ani zákon o lobbingu se ho netýká – provozuje něco, co nemá v popisu práce. A ekonomická diplomacie je opravdu něco jiného než stavění mostů mezi Jaroslavem Tvrdíkem a Radimem Masným a jiné mynářovské obchodní projekty. Na zahraniční investory tu máme CzechInvest, od diplomacie je Ministerstvo zahraničí.
S tím, jak na veřejnosti a v médiích „ubývá“ prezidenta, jako by zároveň „přibývalo“ jeho kancléře. O Hradu už pomalu slyšíme víc v souvislosti se soudními spory, vyšetřováním a podivnými obchody než s vlastní prezidentskou agendou. Smutné. Dobré jméno úřadu hradního kancléře trpí.
