Článek
„Pane redaktore, vím, že máte v redakci zadání psát minimálně jednou týdně o Mynářovi, ale řešit čtyři roky starou událost, kterou jsem už v té době dostatečně vysvětlil, je směšné,“ snažil se kancléř odbýt reportéry Seznam Zpráv, když jej minulý týden konfrontovali se zjištěními vyplývajícími z nově nalezených dokumentů.
Mynář si podle nich v roce 2016 nechal od Fotbalové asociace ČR pod vedením Miroslava Pelty zaplatit pro sebe a osmnáct hráčů klubu TJ Osvětimany vstupenky na zápasy české reprezentace na Euro, včetně letenek do Francie a třídenního pobytu v hotelu. Vše v hodnotě 860 tisíc korun.
Vedoucí prezidentské kanceláře – navzdory svému tvrzení – nevysvětlil vůbec nic. Ze získaných dokumentů, které byly na cloudových úložištích a Fotbalové asociaci ČR se je před třemi lety, krátce před zatčením Miroslava Pelty, nepodařilo zničit, vyplývá, jak si bývalý fotbalový boss vytvářel rozvětvenou klientelistickou síť zavázaných lidí. A Vratislav Mynář byl jedním z nich.
Pane Mynáři, k vašemu vyjádření o redakčním zadání psát o vás minimálně jednou týdně musím říct, že jste úplně vedle. Nic takového neexistuje. Máte ale pravdu v tom, že vaše problémy, kterých si normálně fungující redakce nemůže nevšímat, vyplouvají na povrch s neuvěřitelnou frekvencí.
Od problémů s neudělenou bezpečnostní prověrkou přes nekonečné spory o státní dotace na penzion v Osvětimanech, načerno postavený rybník tamtéž, intervence u soudců, aby rozhodovali, jak se prezidentovi líbí, až po státní garance pro firmu, která darovala „zemanovcům“ statisíce korun, předávání výhrůžného dopisu čínského velvyslance předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi nebo nepovolenou zabijačku „hladového prasete“ v době karantény.
Vratislav Mynář, sám sebe označující za muže, jenž má jako jediný neomezený přístup k hlavě státu, je generátorem problémů, které nehodlá nikomu vysvětlovat. Může si to dovolit. Má zastání. Prezident Zeman se tradičně spíš opře do Mynářových kritiků a novinářů obecně, ale svého Vráťu, jak ho familiárně oslovuje i na veřejnosti, nedá.
A tak si Vráťa jako člověk náhle přesazený do velkého světa a přitom bez funkční záklopky „nedělat, co se nedělá“, prostě občas zamlaská zplna hrdla: před třemi lety musel mít opulentní oslavu padesátin v královských zahradách Pražského hradu, o rok dříve velkopansky odjel i s osvětimanskou družinou na Euro do Francie.
Druhým hradním emisarem tam tehdy byl Martin Nejedlý, prezidentův hlavní poradce. Ten si do Francie nebral žádný fotbalový manšaft, vzal jen svého syna. A rovnou na dva zápasy s VIP vstupenkami, takže náklady na jednu osobu, včetně ubytování, byly u něj vyšší. Otec a syn Nejedlí „vyšli“ na 271 tisíc.
Sečteme-li náklady Fotbalové asociace ČR pro „hradní partičku“, jsme na částce přes 1,1 milionu korun. Vzhledem k tomu, že na reprezentaci na Euro 2016 poskytlo tehdejší ministerstvo školství dotaci ve výši 22 milionů korun, tak jen na Mynáře, Nejedlého a fotbalisty z Osvětiman padla de facto dvacetina této sumy.
Miroslav Pelta, dnes obžalovaný kvůli státním dotacím do sportu, k tomu uvedl, že „asociace zvala významné hosty uměleckého a sportovního života a co nejlepší politickou garnituru“.
Koneckonců, proč by pro Peltu nemohli být právě Mynář a Nejedlý (ten, který se nestydí ani za porušování karantény po návratu z infikované Číny) tou nejlepší garniturou?
Když se to tak vezme, jsou to lidé od hlavy státu. Té hlavy, která se navzdory svým prohlášením o lidovém prezidentovi dávno oddělila od „dolních deseti milionů“ a uzavřela se za vysokými zdmi lánského zámku s osmnáctičlennou ochrankou a zámeckým služebnictvem.
Chování Zemanových lidí tak jen odráží chování jejich pána.
„Shut up!“ Vzpomeňte si na Zemanův vzkaz jeho kritikům po zvolení prezidentem.
„Držet hubu“ o dobyvatelích Pražského hradu stejně jako o jiných politických vyžírkách ale nemíníme. Úpadek politického prostředí spojený s prezidentskou érou Miloše Zemana si rozhodně zaslouží důsledné mapování jako memento o malých lidech, kterým velký svět a jakási dočasná moc pobláznily hlavu.
