Hlavní obsah

Komentář: Moskva a Minsk vyhlásily Evropě studenou válku. Spadne železná opona?

Foto: Profimedia.cz

Vladimir Putin s Alexandrem Lukašenkem na schůzce v Soči v únoru 2020.

Evropa je ve studené válce. Opět s Kremlem a jeho vazaly, tedy i Běloruskem. Zatím není jasné, jak dlouho zima potrvá, mrazivá je ale už teď.

Článek

Evropa je ve studené válce. Opět s Kremlem a jeho vazaly, tedy i Běloruskem. Zatím není jasné, jak dlouho zima potrvá, mrazivá je ale už teď.

Pro ty, co poslední týden prospali: běloruský diktátor Alexandr Lukašenko pod smyšlenou záminkou a za dozoru stíhačky donutil v Minsku přistát linkový let mezi Řeckem a Litvou, aby z něj vytáhl opozičního novináře a jeho ruskou přítelkyni. Za tak drzou akci by se nestyděla ani stalinistická Severní Korea, kdyby k ní ovšem nalezla odvahu.

Co je klíčové: Bělorusko nelituje ani náznakem, naopak. A Rusko spojence podpořilo. Vlastní zatčenou občanku očernilo poukazem na prý závažná běloruská obvinění. Moskva patrně nenechá neposlušnou dívku s ruským pasem v Minsku umlátit k smrti, což se občas přihodí místním disidentům. Pár výchovných facek od slovanských soudruhů jí ale neuškodí, že…

Co je ale ještě důležitější: ruský souhlas s běloruským aktem vzdušného pirátství znamená několik jasných vzkazů. Bělorusům i Rusům. Zřetelnou zprávu ale obdržel také Západ, který už bude nucen přijmout novou realitu.

Takže, drazí Bělorusové, stali jste se definitivně poddanými Alexandra Lukašenka! Pokud se mu vzepřete, bude vás pronásledovat ve vzduchu i na zemi, doma i za hranicemi. Alexandr bez rozpaků unese letadlo putující mezi dvěma státy Evropské unie a nestane se nic, protože za ním stojí Rusko. Země, co vysílá agenty, aby v cizině vraždili a vyhazovali do povětří muniční sklady.

Vězte také, přátelé v Minsku, že žádná nezávislost na Rusku nebude. Lukašenko se v těchto měsících vmanévroval do role pouhého pěšáka v partii, kterou Moskva rozehrála se Západem. Jinými slovy, běloruský mačo je už jen poslušným kremelským vazalem.

A vy, ruští opozičníci? Můžete držet hladovky a nastavovat těla ranám těžkooděnců. Ruští policajti vás nejen zbijí, ale i zavřou. A bude-li se jim to hodit, nechají vás za mřížemi zemřít.

Moskvě ani Minsku už totiž pranic nezáleží na tom, co si Západ myslí. To je ta nová zpráva, kterou demokratický svět obdržel. Dříve autoritářské režimy alespoň předstíraly, že respektují mezinárodní normy. Tyto časy jsou pryč, teď se hraje s otevřeným hledím. Nově zrozený slovanský blok navíc přitvrdil a sáhnul k metodám, které byly tabu i v časech předešlé studené války. Únosy cizích letadel za asistence vojenských pilotů by byly silná káva i pro sovětského cara Leonida Brežněva.

V neposlední řadě pak euroasijský Východ převzal iniciativu a snaží se nově stanovit pravidla mezinárodních vztahů. Ruský prezident Vladimir Putin je jistě nadšený z ohlášené schůzky s americkým kolegou Joem Bidenem, která lichotí jeho egu i kremelské agresivní strategii. Může se ale přihodit, že Západ přestane mít náladu na východoevropské skopičiny. A tentokrát to bude on, kdo mezi oběma světy vztyčí novou oponu, ať už fyzickou, obchodní nebo digitální.

Češi v podzimních volbách oznámí, k jakému světu chtějí patřit. Východní směřování stvrdí hlasem pro rusofilní komunisty, rubly sycenou krajní pravici, či sociálně demokratické spojence otevřeně pro-kremelského Hradu. ANO čeká rozhodnutí. Možná až polovina jeho voličů zřejmě slyší na východní vábení prezidenta Miloše Zemana. Když Andrej Babiš projektoval svůj politický stroj na čerpání dotací, jistě netušil, že bude jako premiér vystaven podobnému dilematu. Snad se rozhodne správně.

Doporučované