Článek
Ministryně financí Alena Schillerová (za hnutí ANO) v sobotu aktualizovala ceník odpustků, které je nutné poslat na charitu v případě porušení zákona nebo protiepidemických opatření. (Pozor, týká se pouze prominentních osob.)
Momentálně platí tento sazebník:
- Porada bez roušky - 10 tisíc korun
- Pivo v zavřené hospodě - 10 tisíc korun
- Jízda v autě bez pásu - 10 tisíc korun
- Nepovolená party - 50 tisíc korun
- Čapí hnízdo - 50 milionů
Alena Schillerová přispěla k aktuální celospolečenské debatě o tom, jak jsou Češi nezodpovědní a nedodržují pravidla. Jela v autě nepřipoutaná, natočila se u toho a ještě to zveřejnila na sociálních sítích. Jako bonus později lhala o tom, že pouze popojížděla na parkovišti, ačkoli ze záběrů je jasné, že jela po silnici.
Ale nebojte se. Paní ministryně přispěje 10 tisíci korunami organizaci podporující oběti dopravních nehod. Tak už o tom drobném lapsu, prosím, nemluvme.
Představa politiků, že hříchy se dají vykoupit nějakým tím příspěvkem na charitu, se v Česku od loňského jara šíří skoro jako koronavirus. Odpustkem si pomáhají nachytaní politici napříč stranami – Jan Hamáček a Jana Maláčová s manželem, Miroslav Kalousek i Milan Hnilička.
Rekordmanem je zatím premiér, který poslal na charitu 50 milionů korun, když se objevily pochybnosti o stejně vysoké dotaci na farmu Čapí hnízdo. Už v roce 2016, tedy jak se říká, ještě než to bylo cool.
Podobné chování u politiků je dvojí problém. Za prvé: jako představitel státu zkrátka musíte úzkostlivě dodržovat všechna opatření, jejichž splnění chcete i po občanech. I když jde o zdánlivé drobnosti, jako je na chvíli sundaná rouška nebo nezapnutý pás.
Jdete totiž symbolickým příkladem, především v této fázi epidemie, kdy už mají všichni opatření plné zuby. A někteří je porušují nikoli z nedbalosti nebo pro zábavu, ale z čirého zoufalství nad svou finanční situací.
A za druhé: je nebezpečné vytvářet dojem, že když už pravidla porušíte, vykoupíte si čisté svědomí nějakou tou tisícovkou. Zvlášť když už se ani moc nesnažíte předstírat lítost, ale prostě otevřete peněženku s otázkou: Tak za kolik to mám?
Zároveň se totiž z druhé strany na Čechy valí kanonáda kritiky, zákazů a příkazů. Premiér ve svém hlášení křičí tu na nakupující na náplavce, tu na lidi na horách. Ministr vnitra se chystá zpřísňovat tresty a navrhuje hříšníky zapisovat do rejstříku přestupků. Ministr zdravotnictví vyhrožuje, že když nezačneme o víkendech sedět doma, zavře kraje. (Ministr dopravy mezitím vyráží vlakem na víkendový výlet.)
Tuhle situaci může občan číst zhruba dvěma způsoby – buď na dodržování pravidel zase tolik nezáleží, nebo si politici myslí, že jsou dobrá jen pro obyčejné lidi.
Ano, lidé jsou svéprávní a měli by se chovat zodpovědně i ve chvíli, kdy na to někteří politici kašlou. Věřím, že to spousta z nich dělá. Ale přiznejme si, spousta taky ne. A pokud se shodneme, že politik vlastně jít příkladem nemusí, proč pak premiér dostal přednostní očkování?
