Článek
Česká scéna zastánců alternativního výkladu dění kolem koronavirové pandemie – abychom hned pejorativně nemluvili o dezinformátorech – má nového vůdce. Docela překvapivě se jím stal ministr zdravotnictví Jan Blatný. Což je pro další vývoj boje s covidem-19 nepříliš povzbudivá zpráva.
O toto své nové postavení se ministr přihlásil koncem minulého týdne v projevu v Poslanecké sněmovně, kde hájil žádost o prodloužení nouzového stavu. Zde prohlásil, že české vykazování úmrtí na covid-19 je nastaveno přísněji než v jiných zemích, neboť do tuzemských statistik se dostane například i pozitivně testovaná oběť dopravní nehody.
Proč taková slova bez dalšího kontextu zazněla? Blatný se zrovna věnoval svému oblíbenému sportu – vysvětlování, že Česko na tom zdaleka není tak špatně, jak by se podle mezinárodních statistik mohlo zdát. A tak když byl konfrontován s tím, že jsme už dlouho ve špičce světové tabulky počtu úmrtí na covid-19 v přepočtu na obyvatele, pomohl si tím, že ostatní státy možná nevykazují mrtvé tak poctivě jako my.
Výsledek se dostavil záhy – zajásali všichni, kteří se navzdory faktům snaží už delší dobu přesvědčit sebe i okolí, že počet úmrtí na covid-19 je nadhodnocený a že ta nemoc vlastně není tak nebezpečná, jak se nás vláda snaží přesvědčit. Radoval se Tomio Okamura, který se snaží tuto linku rýsovat pod všechna svá vystoupení, aby mohl brojit proti přísným opatřením. Poslance Lubomíra Volného možná právě tato slova, která konečně potvrdila jeho „pravdu“, rozdováděla natolik, že o pár hodin později vyvolal ve Sněmovně rvačku. Na sociálních sítích Blatnému vzkázal, že se těší, až se ministr podobně „ukecne a zjistíme skutečné počty mrtvých a zmrzačených po vakcinaci“.
V nedělní televizní diskusi měl Blatný možnost dojem trochu napravit, ale nevyužil ji. Naopak vyrukoval s údajem, že covid-19 je příčinou smrti jen u 30 procent evidovaných úmrtí na covid-19. Dodejme, že posléze vcelku korektně zmínil i ostatní data, ale do titulků na těch správných serverech a stránkách, které znají „pravdu“, se samozřejmě dostalo právě tohle. Takže dvě poslední sdělení ministra zdravotnictví ohledně statistik úmrtí na covid-19 znějí: Jsou tam i oběti dopravních nehod a covid-19 beztak zabije jenom třetinu těch, které ministerstvo ve statistikách uvádí.
Gratulujeme.
Není pochyb o tom, že škody už byly napáchány, ale přece jenom zasaďme Blatného čísla do příslušného rámce. Analýza provedená v listopadu klinickou skupinou na ministerstvu zdravotnictví odhalila covid-19 jako pravděpodobnou příčinu úmrtí u 27 procent zemřelých. U dalších 64 procent šlo ovšem o kombinaci covidu-19 a dalších chronických onemocnění – typicky cukrovka, ischemická choroba srdeční, ale také duševní nemoc nebo astma. I tady je ale zabijákem koronavirus, který, jak už dlouho víme, pacientům s těmito obtížemi působí mimořádně těžké průběhy nemoci a zkracuje jim život často o mnoho let. Teprve u zbylých devíti procent zkoumaných případů zjistili ministerští experti, že smrt nastala nejspíš bez souvislosti s covidem-19. To jsou ty autonehody (což je mimořádně pitomý příklad, protože to jsou maximálně jednotky případů), ale také třeba srdeční nebo mozkové infarkty pozitivně testovaných lidí.
Takže dohromady je ve statistikách přes 90 procent lidí, kteří umírají buď přímo na covid-19, anebo kvůli němu, protože se koronavirus účinně spojí s některou z jejich chronických potíží. Přesto má ministr zdravotnictví potřebu tato čísla obracet naruby a přihrávat dezinformátorům i úplným cvokům na smeč, jen aby ukázal Česko v lepším světle než mezinárodní statistiky.
To je ovšem velmi špatný obchod. I proto, že ministra neúprosně dohánějí tvrdá data Českého statistického úřadu, která naposledy ukázala, že jenom v listopadu 2020 zemřelo v Česku o 76 procent lidí víc, než činí listopadový průměr za posledních pět let. V říjnu činil tento rozdíl 53 procent. V absolutním vyjádření zemřelo v říjnu a listopadu celkem o 11 660 lidí víc, než činí pětiletý průměr za tyto dva měsíce.
Statistiky úmrtí na covid-19 přitom zaznamenaly za tu dobu „jen“ 7 841 zemřelých, takže nemalá část ztrát na životech, které pandemie působí, zůstává oficiálním statistikám skrytá.
Když politik mluví, musí vážit dopad svých slov. A když mluví ministr zdravotnictví uprostřed epidemické krize, platí to dvojnásob. Blatný místo toho jako by zkoušel, co všechno ještě veřejný prostor vydrží. Navíc vzápětí po Blatného extempore s autonehodami a třetinou „skutečných“ úmrtí na covid-19 vystoupí ve svém facebookovém videu premiér a mnohokrát důrazně varuje před „virem-zabijákem“. Vládní komunikace jako celek pak působí tragikomicky.
Možná je to Blatného způsob uplatňování zvláštní taktiky, kterou už v nejednom rozhovoru a naposledy v neděli u Václava Moravce zmínil. Tvrdí, že jeho úkolem je vyvažovat zájmy lidí, kteří mají z koronaviru obavy, a těch, kteří je nemají a chtějí normálně fungovat.
Stěží kdy vypustil ministr zdravotnictví z úst větší hloupost!
Blatného úkolem není vyvažovat zájmy – jeho úkolem je maximálně chránit zdraví obyvatel a fungování zdravotnického systému. Jiné zájmy mohou klidně hájit jeho kolegové z vlády, která nakonec rozhoduje ve sboru. Bohužel Blatný, je-li tázán na plošné testování žáků ve školách nebo zaměstnanců ve firmách, odpovídá, že na to nejsou peníze: Neváhá si dokonce vycucat z prstu jakýchsi 25 miliard, které prý stát utratil za testování. To je hodně divné číslo (jeden test by podle něj vyšel státní kasu na 4 300 korun, což je asi trojnásobek ceny PCR testu, o levnějších antigenních nemluvě), a i kdyby nesmyslné nebylo, nic to nemění na tom, že Česko zdaleka netestuje a netrasuje tak, jak by mělo – a to by mělo ministra zdravotnictví trápit mnohem víc, než kolik to stojí peněz.
Stejně tak má být starostí ministra zdravotnictví skutečnost, že lidé zapírají své kontakty kvůli obavám z ekonomických dopadů karantény. Ale když je ministr dotázán, zda bude prosazovat jednorázovou odměnu pro pozitivně testované nebo navýšení nemocenské, vysloví obavu, že na to nejsou peníze. Jde přitom o jedno z doporučení Národní ekonomické rady vlády, kde sedí i mnoho lidí, kteří mají na rozdíl od Blatného o ekonomice a ekonomii docela přesné představy.
Dalším Blatného argumentem proti podpoře lidí v covidové karanténě je to, že pan ministr prý nemá rád „sociální inženýrství“. To zní skutečně důvěryhodně od člověka, který kromě jiného stojí za tabulkou protiepidemických opatření, podle níž se řídí chod celé země.
Stručně řečeno, Jan Blatný si stále častěji dělá starosti, které by si ministr zdravotnictví dělat neměl, například zda se ve státní kase najde pár miliard na boj s epidemií. Ale zato si nedělá starosti, které by si dělat měl, například jak to zařídit, aby lidé přiznávali své kontakty a nevyhýbali se karanténě. Tedy aby boj s epidemií nějak fungoval.
Možná by bylo nejlepší, kdyby ministr Blatný připsal své jméno na svou vlastní černou listinu covidových dezinformátorů a odebral se do nějaké funkce, v níž si bude jistější tím, co se od něj očekává.
