Článek
Od našeho zpravodaje v Tchaj-peji.
Bývalý středoškolský učitel matematiky, starosta Telče a hejtman Vysočiny se překvapivě stal aktuálně světově nejznámějším Čechem.
V Americe a v Evropě ho teď žurnalisté zhusta vykreslují jako hrdinu, který překonal pomyslnou čínskou barikádu kolem ostrova Tchaj-wan. Naopak v Číně ho média označují za „drzého a bezvýznamného člověka“.
Najednou je Miloš Vystrčil – šedesátiletý politik, jehož ani širší česká veřejnost ještě před pár měsíci neznala – světovou hvězdou. Sám předseda Senátu s trochu s provinilým výrazem připouští, že se to celé semlelo shodou náhod. Přiznává třeba, že příliš neumí anglicky nebo že ještě před rokem se o zahraniční politiku zas tak moc detailně nezajímal.
A najednou jako by se ocitl uprostřed zápasu dvou největších mocností a rivalů, USA a Číny, které bojují o pozici světového lídra.
Vždyť Vystrčil ještě letos v lednu řešil úplně jiné věci, když na kongresu ODS zrovna obhajoval post místopředsedy strany. Chtěl se hlavně dál věnovat programu životního prostředí a své spolustraníky přesvědčoval, že ochrana přírody je navýsost konzervativní téma.
Jenže dva dny po sněmu zemřel jeho kamarád a kolega Jaroslav Kubera – a Vystrčil byl následně zvolen jako jeho nástupce do čela horní komory. Neplánovaně se ocitl úplně v nové roli a místo zelené agendy se musel zničehonic věnovat diplomacii.
Z Kuberou původně plánované cesty na Tchaj-wan se stalo obrovské politikum. A to hlavně přičiněním samotných Číňanů, kteří chystanou návštěvu odsuzovali tak suverénním způsobem, že to připomínalo sovětské poradce v komunistickém Československu.
Kubera přitom zdaleka nechystal tak politicky okázalou návštěvu, jako nyní dělá Vystrčil, ale chtěl více zůstat v pozadí podnikatelské mise.
Sám Miloš Vystrčil ale už jinak nemohl, aby si zachoval hrdost. Když si přečetl výhrůžný dopis od čínské ambasády v Praze určený Kuberovi a sám pak dostal varování, aby ho nenapadlo blahopřát nové prezidentce Tchaj-wanu, ještě se pokusil vše řešit „mírovou cestou“.
Prosazoval, aby Česko požadovalo odvolání čínského velvyslance z Prahy a trvalo na omluvě ambasády. Jenže s tím šéf Senátu u prezidenta Zemana nepochodil. Pochopení nenašel ani u premiéra Babiše a ministra zahraničí Petříčka.
V tu chvíli se Vystrčil definitivně odhodlal cestu na Tchaj-wan uskutečnit. A když ji plánoval, jako by platilo pravidlo: Čím více varování z Číny zazní, tím víc setkání s tchajwanskými politiky naplánuje. Nakonec se potkává s prezidentkou, premiérem, šéfem parlamentu a pěticí ministrů.
Ve svých projevech na ostrově často zmiňuje Václava Havla, který Tchaj-wan navštívil před šestnácti lety (už ne ve funkci prezidenta) a je tam pořád hodně populární. Na tchajpejské univerzitě Vystrčil zase zmínil, jak mu dělají radost mladí lidé, kteří se zajímají o současnou společenskou situaci – a konkrétně jmenoval spolek Milion chvilek pro demokracii.
Za tyhle názory ho v domovské ODS rozhodně všichni nepochválí. On sám říká, že modrá strana se musí také posunout – jako dřív prosazoval její zezelenání, nyní chce oslovit také více lidí „z kaváren“. Zdá se, že pravicová strana získala v tichém a někdy až nesnesitelně urputném muži politika, který by jí mohl přivábit mnoho dalších voličů.
