Článek
Předseda Poslanecké sněmovny je v hierarchii ústavních činitelů číslem 3. Tu funkci zastávali před zvolením na Hrad i Václav Klaus a Miloš Zeman. Kdyby se uvolnil úřad prezidenta nebo by ho stávající prezident nemohl vykonávat, přecházejí některé pravomoci hlavy státu právě na předsedu dolní parlamentní komory.
To jen pro připomenutí, v jaké státoprávní lize se – teoreticky – pohybujeme. Protože od roku 2017 je ústavní trojkou Radek Vondráček, poslanec za ANO, povoláním advokát. Jako VIP ústavní činitel působí, řekněme, rozporuplně.
Napřed proslul jako bavič s kytarou po parlamentní večerce. Jindy, tentokrát při oficiální příležitosti, kamera zachytila jeho vybroušené gesto s prostředníčkem. Ani jedno, ani druhé sice nebylo kompatibilní s očekávatelnou důstojností, ale dalo se to brát jako úlet. Nebo daň za páně Vondráčkovu letoru.
Zjištění, že Radek Vondráček poskytoval právní služby i kroměřížským lichvářům, popsané v Hospodářských novinách, je ale něco jiného. A vážnějšího.
Vondráček jako právník pracoval pro „poskytovatele půjček“, kteří své klienty podvodně připravovali o statisíce korun a předloni za to byli odsouzeni do vězení. Příběhy dlužníků, se kterými HN hovořily, se datují do doby nedlouho před tím, než byl Vondráček v roce 2013 zvolen poslancem. Oslovení líčí drsné praktiky lichvářů i poměrně harmonický pracovní vztah mezi dvojicí „poskytovatelů půjček“ a právníkem, mluví o vzájemném tykání – které Vondráček popírá jen v jednom ze dvou případů, a to nikoli u lichváře, který byl podle HN před rokem 2012 šestkrát souzen a například dostal podmínku za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví.
To celé ovšem není kompatibilní nejen s očekávatelnou důstojností, ale hlavně s životopisem vysokého státního a ústavního představitele.
Moje kancelář poskytuje právní služby – korektní a všem. Zastupuji různé strany – povinné i oprávněné. To je práce advokáta. A ty právní služby byly vždy v pořádku. To pozadí, co se pak děje, nemůžeme vědět.
Že advokátní kancelář nemusí nabízet právní služby jen kladným hrdinům a nevinným, je jasné a správné. Ale z toho, co píší HN, se dá soudit, že tady si obě strany rozuměly trochu moc, ať už to znamenalo cokoli. Pro politika ve vysoké funkci to i po letech znamená problém. Nevypadá to dobře. Kompromituje ho to.
Když nebudeme o Radku Vondráčkovi laskavě mluvit jako o rozporuplném: Chtělo by to jistotu, v jakém mentálním bodě se Vondráček nachází na ose mezi obrázkem Masaryka či Churchilla a obrázkem lokálního podsvětí. Protože citát „Zbohatni, nebo chcípni“, který má podle HN vytetovaný jeden z lichvářů, by se do státnického novoročního projevu v duchu „buďme svorní, zanechme hádek“ úplně nehodil.
Jak se asi lidem, kteří si tehdy krvavě půjčili, poslouchalo, když Vondráček letos 1. ledna říkal: „Přeji vám do nového roku, abyste měli štěstí na lidi, kteří se k vám neotočí zády a v těžké chvíli vám pomohou?“ A novoroční slova jako lidskost, láska k bližnímu, solidarita?
ANO s Radkem Vondráčkem počítá jako s volebním lídrem ve Zlínském kraji. Myslím, že u toho pragmaticky zůstane, personální základna ANO není tak široká, aby kvůli starému příběhu pustilo k vodě jednoho ze svých nejznámějších politiků. Na billboardech nebude nic o byznysu s chudobou a podobných věcech, to se rozumí.
Že by předseda Sněmovny mohl kvůli dřívější spolupráci s lichváři rezignovat, že by ho k tomu Andrej Babiš vyzval a přiměl? To už je vyložená utopie. Náhradní parlamentní funkcionáři se netahají z klobouku jako ministři. Ti už musí ve Sněmovně sedět. A koho za Radka Vondráčka? Třeba Jaroslava Faltýnka?
