Článek
Klub českých komunálních politiků dráždících ruského medvěda nového člena mít nebude. Dobře míněná snaha pražského primátora zůstala bez ruské odezvy. A že se Zdeněk Hřib snažil. Veřejné prostranství před ambasádou v Praze radní ozdobili hned dvěma jmény obětí kremelského režimu – Borise Němcova a Anny Politkovské. A Moskva? Nic.
Kreml mlčí. Mlčí ruská propaganda. Mediální rodeo, jež následovalo po návrhu přemístit sochu sovětského maršála Koněva z Bubenče kamsi jinam, anebo když starosta Pavel Novotný dočasně udělal z Řeporyjí oblíbenou destinaci ruských televizních štábů, se tentokrát nekonalo.
Nejde rozhodně o lhostejnost. Představitelé ruského režimu, s nimiž jsem měl možnost o pojmenování náměstí v Praze 6 po Borisu Němcovovi neformálně hovořit, neskrývají nelibost. Vidí v tom politiku a provokaci.
Tisková mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová obvinila primátora z neupřímnosti. Sdělila mi, že by Praha měla férově přiznat, že přejmenování náměstí je cílená protiruská politika. Poslanec a první místopředseda branného výboru Státní dumy Alexandr Šerin v tom také vidí naschvál, který má popudit Rusko.
Ale veřejně podobné názory v Rusku nezaznívají. TASS není zplnomocněn cokoliv prohlásit. Ptal jsem se svého známého z nejmenovaného ruského televizního kanálu, proč jejich propaganda netepe do Prahy, jak to dělala v případě Koněva a řeporyjských vlasovců. Prý je Němcov a vše související s jeho vraždou u nich tabu.
S Borisem Němcovem má totiž ruský režim, ale i ruská společnost složitější vztah. To vám není žádný vlasovec.
Přešlap Kadyrova
Navenek to tak nemusí vypadat, ale když byl 27. února 2015 Boris Němcov zastřelen několik stovek metrů od Kremlu, pro ruský establishment to byl šok. Němcov dávno nebyl součástí verchušky. Dal se na opačnou stranu. Byl lídrem opozice a tvrdě režim kritizoval. Nebral si servítky ani vůči Putinovi. Nicméně patřil ke staré gardě. Byl první vicepremiérem vlády v druhé polovině 90. let, dokonce byl krátce Putinův šéf, a také jeden ze zvažovaných nástupců Borise Jelcina.
Kreml může přehlížet a neřešit vraždy opozičních aktivistů, ale tento zločin byla jiná liga. Byl to svévolný, Kremlem neautorizovaný útok na bývalého člena režimu.
A teď se pustím na tenký led nepodložených spekulací. Traduje se, že když se Vladimir Putin dozvěděl, kdo stojí za vraždou Němcova, odebral se do ústraní. Více jak týden se ruský prezident neobjevil na veřejnosti.
Putin se neskrýval před zlobou ruské občanské společnosti, ani před tlakem mezinárodního společenství. Údajně přemýšlel, co dál s vůdcem Čečenska Ramzanem Kadyrovem, který se přestal kontrolovat. Jak se totiž ukázalo, krvavé stopy vedly z moskevského mostu přímo do severokavkazské republiky.
Situace mezi Putinem a Kadyrovem měla být dokonce tak ostrá, že ruský prezident odmítal s čečenským vůdcem hovořit. Kadyrovovi nezbylo nic jiného, než bombardovat svůj Instagram přísahami věrnosti pánovi Kremlu.
Tehdy se objevily dokonce fámy, že Kadyrov uprchl před Putinovým hněvem do Spojených arabských emirátů. Prý měl dokonce zvažovat o požádání politického azylu v některém státě, kde vládne jemu blízká arabská monarchie.
Ať už se Kadyrov před Putinem vykoupil tučnou sumou, anebo to všechno je jedna z kremelských legend, čečenský vůdce dál vládne své republice. Kadyrovovi nepřátelé dál mizí a Čečensko zůstává černou dírou, v níž lidská práva neplatí. A Kreml o Němcovovi raději mlčí.
Natruc přejmenujeme metro?
Co čeká Prahu? Měla by se za zřízení náměstí Borise Němcova a navrch promenády Anny Politkovské připravit na hněv Kremlu?
„Leda že by moskevská radnice natruc přejmenovala stanici metra Pražskaja,“ s úsměvem mi popisuje odplatu dlouholetý a blízký spolupracovník Němcova Boris Naděždin. Nic vážného ale ve skutečnosti nečeká.
Když byl před dvěma roky na počest Borise Němcova pojmenován prostor před ruskou ambasádou ve Washingtonu, tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že to nebude komentovat. Suše jen dodal, že rozhodnutí americké metropole nezlepší vztahy mezi Ruskem a USA.
To bude, zřejmě, i případ pražského Němcovova náměstí. Rusko se bude na Česko hněvat, pokud nevyhraje tendr na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Ale nějaké toponymum? Jako provokaci si to však Rusové budou pamatovat.
A je tu ještě jedna varianta, která se váže k fámám o Putinovi a Kadyrovovi. Možná, ale opravdu jen možná, je Kreml ve skrytu duše tak trochu Praze za pojmenování náměstí po Němcovovi vděčný. Co si nemůže dovolit Putin ve své zemi, to si dovolili, zcela svobodně, Pražané.
