Článek
Vládnout v době koronaviru není snadné. Řada států už vystřídala své ministry zdravotnictví (více si přečtěte zde), vlády měnily své hlavní vědecké poradce a třeba ve Francii odnesl pandemii i premiér Édouard Philippe. Navzdory tomu – anebo právě kvůli tomu –, že byl u veřejnosti oblíbenější než prezident Emmanuel Macron.
Vojtěch je jedním z politiků, kterého si bude moje generace pamatovat zřejmě až do smrti. Navzdory faktu, že to byl slabý ministr a řadu opatření, která oznamoval v rouškách barevně sladěných s oblekem, nedokázal prosadit. Málokdy se ale vidí, že by ministr ohlašoval nějaký klíčový krok a jen o pár hodin později mu ho jeho nadřízený v čele vlády doslova hodil na hlavu. A ministr by dál zůstával ve funkci s tím, že o rezignaci neuvažuje.
Politické obraty lidé berou, ale...
Koronavirové obraty nicméně zažívají i jiné vlády. Britové si na ně dokonce nechali udělat průzkum. A vyšlo jim, že vládní „U-turns“ schvaluje téměř polovina populace. Vnímá je totiž jako poučení, že se vláda sice zmýlí, naslouchá ale hlasům odborníků a veřejnosti a konečné rozhodnutí nakonec změní.
Problém však je, pokud je oněch obratů příliš. To pak vede ke ztrátě důvěry nejen v samotné členy vlády, ale i v jejich politiku. I proto musí nyní kabinet Borise Johnsona zpřísňovat pokuty za nerespektování koronavirových opatření.
Sám Johnson je v tomto směru učebnicovým příkladem. Muž, který nyní oznamuje zvyšování pokut, ještě před pár měsíci hrozbu koronaviru zlehčoval, a když porušil jeho poradce Dominic Cummings zákaz cestování, jako jeden z mála se ho zastával.
Pravdou je, že jak český premiér Babiš, tak i Johnson mají stále daleko k extrémním případům, jako je brazilský prezident Jair Bolsonaro, který vládní opatření proti viru celé měsíce bojkotuje. Jejich chaotická politika během pandemie přesto vede ke zmatení lidí, kteří už nevědí, komu a čemu věřit.
Ani v tomto ohledu ale nejsou Češi výjimeční. Ve Francii stále tisíce lidí pokládají za největšího (a zneuznaného) experta profesora Didiera Raoulta, který tvrdošíjně prosazuje léčení covidu hydroxychlorochinem, v Německu zase vycházejí do ulic tisíce „antirouškařů“, mezi nimiž se mísí stoupenci krajní pravice s čtenáři astrologických časopisů.
Pandemie koronaviru nastavuje politikům neúprosné zrcadlo – mnohdy nezkušení muži a ženy najednou řeší problémy, s nimiž se nikdo z jejich předchůdců nesetkal. Do pomyslného zrcadla by se po pandemii měli podívat i jejich voliči. Mnohdy neselhali jen ministři a premiéři, ale i oni sami.
