Článek
Moskva těchto dní připomíná den inaugurace ruského prezidenta v roce 2012. Vladimir Putin se tehdy nechal znovu posadit do prezidentského křesla ústavě navzdory. A když projížděl limuzínou za doprovodu policejní ochranky ruskou metropolí do Kremlu, v ulicích nebylo ani živáčka. Byl to triumf novodobého cara, jehož poddaní raději zůstali sedět doma.
Skok do přítomnosti. Pán Kremlu bude zemi vládnout doživotně. Vladimir Putin provedl za pomoci první ženy ve vesmíru, nyní poslankyně státostrany Jednotné Rusko Valentiny Těreškovové elegantní ústavní převrat, který by mu měl zajistit vládu až do konce dní – buď jeho, nebo jeho režimu.
A Moskva je opět liduprázdná. Třináctimilionové hlavní město Ruska se takřka vylidnilo. Kavárny a většina obchodů mají zavřeno. Po ulicích se pohybují převážně policisté nebo poslíčci s jídlem. V moskevském metru – nejdůležitější artérii metropole přepravující denně sedm milionů cestujících – sotva zavadíte o živou duši.
Poloprázdná Moskva není žádný symbolický protest proti Putinovi. I když podle průzkumu nezávislé agentury Levada s přepsáním ústavy ve prospěch Putinova vládnutí souhlasí pouze 48 procent Rusů. To koronavirus podráží Putinovu režimu nohy.
V Kremlu pandemie nemoci COVID-19 nepochybně vyvolává smíšené pocity. Svět zažívá virovou krizi, ale Rusku se zatím nejhorší průvodní jevy, především masová úmrtí či paralyzování chodu státu, vyhýbají. A to navzdory tomu, že země tradičně působí na různé katastrofy jako magnet.
Představitelé ruského režimu s ironickým úsměvem pozorují, jak koronavirus drtí Spojené státy. To, co by mělo podle obvyklých očekávání postihnout Rusko, jehož zdravotnictví je v bídném stavu, sráží momentálně na kolena jeho hlavního, ekonomicky i vojensky silnějšího protivníka. New York a Washington trpí, aniž by se Moskva musela nějak angažovat.
Do Itálie, třetí nejsilnější ekonomiky EU, Rusové dokonce posílají jako pomoc stovku armádních virologů a lékařů. Ruská letadla s pomocí měla zamířit i do Spojených států. Gesto, které Moskva zajisté zúročí. Když ne jinak, propagandisticky určitě.
Koronavirus je pro Putinův režim ideální způsob, jak si nanečisto vyzkoušet odříznutí země od zbytku světa. A to zcela legálně a se souhlasem obyvatelstva, které se obává, jak ruský prezident prohlásil, pandemie přicházející ze Západu.
Vladimir Putin minulý týden vyhlásil v zájmu boje s ohrožením nebezpečnou nákazou koronavirové volno. To by předběžně mělo platit do 6. dubna. Počítá se s tím, že bude prodlouženo minimálně o další týden.
V Moskvě, v Petrohradu a třetině dalších ruských regionů byla na toto období vyhlášena povinná izolace obyvatel. Rusové mají zakázáno opouštět byty bez závažného důvodu. Očekává se, že tato opatření budou postupně platit po celé zemi. Moskevská radnice navíc plánuje, že zavede zvláštní propustky, které mají umožnit pohyb po metropoli pouze vybraným osobám.
Ruská věrchuška ráda koketuje s myšlenkou maximálně se odříznout od vnějšího světa. Vzpouzí se například mezinárodním závazkům v oblasti lidských práv, což je také jeden z důvodů změny ruské ústavy. Pro vládnoucí režim by bylo ideální, kdyby Rusko se zahraničím spojovaly pouze plynovody a ropovody. Jinak nic. Aby byl klid na práci a vládnutí v útulném SSSR verze 2.0.
Pokud COVID-19 v Maďarsku posloužil k posílení vládní moci, musí na to Putin hledět s dojetím. Nic takového nepotřebuje. Kontrola státu nad klíčovými firmami? Dávno splněno. Napřímo je řídí představitelé putinské elity nebo jsou důsledně kontrolovány tajnou službou. Tresty za šíření protivládních zpráv? Ruská mainstreamová média jsou státem dávno hlídána. Za „nevhodné“ příspěvky na sociálních sítích hrozí v Rusku pobyt za mřížemi už několik posledních let. Neomezená moc pro Vladimira Putina? Disponuje jí posledních 20 let a zřejmě dalších 16 ještě bude. K posílení autokracie Kreml vůbec nepotřeboval takovou malichernost, jako je nebezpečná nákaza. Stačila lhostejná společnost.
Díky koronaviru však ruský režim může zavést opatření proti odtoku kapitálu. Veškeré dividendy směřující do zahraničí by měly být nově zatíženy 15procentní daní. Výnos vláda údajně využije na podporu rodin s dětmi a nezaměstnaných.
Potud vše dobré; tady na Putinův režim žádné koronavirové nebezpečí nečíhá. Číhá však jinde.
Letošní rok měl být pro prezidenta Putina přelomový. Hned v lednu oznámil jakousi variaci na perestrojku, která měla vrátit důvěru Rusů ve vládnoucí režim. Byl odejit předseda vlády a Putinův blízký spolupracovník Dmitrij Medveděv, Rusy kritizovaný kabinet prodělal obměnu. V rozhovoru pro agenturu TASS pán Kremlu prohlásil, že nesystémová opozice (proti níž režim tvrdě zasahuje) není nepřítelem státu.
Putinův režim měl do páté pětiletky vstoupit s novým elánem. Kreml si objednal u známého spisovatele Zachara Prilepina novou politickou stranu, extravagantní zpěvák Sergej Šnurov byl nainstalován do prokremelské liberální Strany růstu. To vše, aby vznikl dojem politické obnovy Ruska. Ta teď ovšem už zase není na pořadu dne.
Nejdůležitější ale byla pochopitelně ústavní reforma, která Vladimiru Putinovi prodloužila prezidentskou funkci do nekonečna. A jelikož se Putin jako jakýkoli jiný autoritářský vladař opírá o mandát imaginární většiny, ústavní změny mělo 22. dubna stvrdit lidové hlasování. Kvůli koronaviru bylo odsunuto na neurčito.
A další rána. Letos se měly konat opulentní oslavy konce druhé světové války. Pro Putinovo Rusko to měla být ukázka síly a propagandy. Kreml si zakládá na tezi, že to byl právě Sovětský svaz, který před 75 lety porazil nacismus, a že současné Rusko je dědicem sovětského vítězství. Je to klíčový ideologický narativ, na nějž slyší drtivá většina Rusů bez ohledu na vztah k Putinovi a jeho režimu. A letošní rok je pro tuto ideologii výjimečný.
Vojenská přehlídka k půkulatému výročí konce války stejně jako další monstrózní akce jsou nyní koronavirovou nákazou ohroženy. Manévry na Rudém náměstí zatím zrušeny nebyly. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov však oznámil, že se o zrušení přehlídky v Kremlu hovoří.
Putinův režim ohrožují i průvodní jevy spojené s pandemií. Na ruské hospodářství, které je orientované především na vývoz ropy a plynu, může silně dopadnout snížení zahraniční poptávky v kombinaci s razantním propadem ceny černého zlata. Ropa se v poslední době drží pod hranicí 30 dolarů za barel. Ruský rozpočet přitom snese jen ceny od 45 dolarů za barel výš.
Nedostatek příjmů z ropy může následně ohrozit ambiciózní Putinovy investiční plány. A také přísliby štědrých sociálních dávek, které byly ještě navýšeny kvůli koronaviru. Navíc ruská ekonomika je dlouhodobě z formy. Roste jen minimálně. Trpí skrytou nezaměstnaností. Nahrazení importu domácí výrobou kvůli západním sankcím se příliš nedaří. COVID-19 může prohloubit problémy, ve kterých se Rusko nachází, ačkoliv si to odmítá přiznat.
A když nebude čím uplatit obyvatelstvo unavené Putinovým bezčasím, a navíc vystavené nebezpečí nákazy, režim může mít problém. Vladimiru Putinovi se asi teď dělají vrásky. Plánovaný doživotní mandát mu může skončit dřív, než počítal.
