Článek
Ještě na začátku milénia byla Kalifornie synonymem technologické inovace, nekonečných příležitostí a atraktivního životního stylu. Dnes je „sluneční stát“ spíše symbolem úpadku, neschopného vládnutí a bobtnající moci korporací.
Pandemie urychlila a posílila v americké společnosti mnoho nelichotivých trendů. Jedním z nich je právě i úpadek Kalifornie, která byla v minulých dekádách výkladní skříní Ameriky. Vždyť stát samotný má větší HDP než třeba Francie, v roce 2018 byla Kalifornie pátou největší ekonomikou světa. Boom „slunečního státu“ nastartovala svými deregulačními opatřeními administrativa Ronalda Reagana. Ten přes veškerou kritiku nepochybně položil základy prosperity státu na západním pobřeží Ameriky.
Jenže s tím je teď konec. Kalifornie se zmítá souběžně hned v několika krizích. Platí to zvlášť o velkých městech jako Los Angeles a San Francisco. První krizi pochopitelně působí pandemie koronaviru, s níž lépe či hůře zápasí celá Amerika i zbytek světa. Okres Los Angeles je vůbec nejzasaženější z celých Spojených států. Koronavirem se tu nakazil už víc než milion lidí a ze všech okresů v USA zde také nejvíce lidí na covid-19 zemřelo. Stejně jako třeba v Česku i ve městě andělů je dočasně pozastavena platnost emisních limitů pro krematoria. Ještě loni na jaře a v létě se někteří kalifornští politici snažili hodit tragický vývoj epidemie na federální vládu a Donalda Trumpa, dnes už to ale uhrát nejde.
I s očkováním je to v Kalifornii bída. Ze všech států unie je Kalifornie na posledním místě v podílu využitých vakcín. Když se něco hodně nedaří nebo váš stát něco nezvládá, používají Američané často frázi „Thank God for Mississippi“ (Zaplať pánbůh za Mississippi). Je to vyjádření jakési úlevy, že alespoň někde (v Mississippi) jsou na tom lidé hůř. Tak Kaliforňané si v případě pandemie nemohou pomoci ani vzpomínkou na Mississippi.
Je však nutné uznat, že začátek vakcinace zbrzdilo i zmrazení dodávky více než 300 tisíc dávek vakcíny od Moderny kvůli několika těžkým alergickým reakcím. A chyby nepochybně dělají i v jiných státech. Třeba v New Yorku se aktuálně pátrá, kam se podělo víc než půl milionu dávek vakcíny.
Za daných okolností je celkem překvapivé, že demokratický guvernér Kalifornie Gavin Newsom zrušil mnohá protipandemická opatření, která fakticky zakazovala shromažďování lidí či uzavírala vnitřní prostory restaurací. Guvernér tato opatření zavedl začátkem prosince, protože v některých okresech státu klesla volná kapacita na jednotkách intenzivní péče pod 15 procent. Jenže Kalifornie ani dnes rozhodně není z nejhoršího venku. Vždyť právě nejhůře zasažené LA hlásí víc než dvojnásobek hospitalizací proti 3. prosinci, kdy Newsom opatření vyhlásil. Kalifornie zároveň stejně jako Ohio hlásí vlastní mutaci koronaviru. Konstelace pro rozvolnění opatření vypadá skutečně jinak.
Demokratický guvernér a bývalý starosta San Francisca si užil hvězdnou chvilku také ve chvíli, kdy ho novináři v půlce listopadu nachytali, jak navzdory vlastním nařízením s několika spolustraníky večeří bez roušky uvnitř restaurace French Laundry, kterou vlastní významný lobbista.
Ještě lepší ukázku pokrytectví na konci listopadu předvedla radní okresu Los Angeles Sheila Kuehlová. Ta koncem listopadu na jednání rady srdnatě bojovala za uzavření venkovních teras restaurací, protože jejich využívání je „nejnebezpečnější“. A hned po hlasování, ještě než zákaz, který prosadila, začal platit, si zašla na terasu své oblíbené italské restaurace na večeři.
Kvůli tradičnímu duopolu hlavních amerických stran ani Newsomovi, ani Kuehlové, ani dalším podobným politikům fakticky nic nehrozí. Kalifornie sice není kompletně „modrý“ stát, avšak města jako Los Angeles a San Francisco jsou již mnoho let pevně v rukou Demokratické strany. A tamní obyvatele hned tak něco nepřiměje volit republikány – ať už je to z apatie, či kvůli kulturním nebo sociálním důvodům.
Bez ohledu na stranické hrátky platí, že běžný každodenní život ve městech, jako jsou San Francisco a LA, se rapidně zhoršuje. Prvním a nejsmutnějším problémem je bezdomovectví, které pandemie ještě mnohokrát zhoršila. Kalifornie měla ještě před pandemií přes 150 tisíc lidí bez domova. To je čtvrtina všech bezdomovců v USA. Jenom v samotném okresu Los Angeles jich žije přes 50 tisíc. Čísla však nepopíšou celý obraz zoufalé situace.
Když se procházíte po losangeleské Venice Beach, těsně za hranicí pláže jsou řady stanů lidí bez domova, okolo nichž bez zájmu chodí majitelé startupů popíjející kávu a bůhvíco z kelímků Starbucks.
V těch bohatších čtvrtích se obyvatelé LA umějí postarat o to, aby jejich sousedství vypadalo „slušně“. To není hyperbola, nýbrž holá realita, která dost zásadně odporuje nablýskané reputaci města, jako je Los Angeles. Starosta Eric Garcetti, který čelil kritice za svá nesmyslná protipandemická opatření, se před volbami vůbec nevyjadřoval o bezdomovcích ve městě jako o lidských bytostech, ale spíš jako o odpadu.
Když dnešní kalifornský guvernér Gavin Newsom nastupoval v roce 2004 do funkce starosty San Francisca, sliboval, že krizi bydlení vyřeší. Nepovedlo se. A nedaří se mu to ani v guvernérském křesle, jakkoli platí, že během pandemie jde o ještě složitější úkol. Situace bude v následujících měsících ještě horší kvůli nucenému vystěhovávání mnohých Kaliforňanů v důsledku dluhů na nájemném. To je široký problém, se kterým se nepotýká jen Kalifornie, ale třeba také Nevada.
Obřím problémem pro Kalifornii je také odliv firem ze „slunečného státu“ za lepším. Už v prosinci oznámila softwarová společnost Oracle, že přestěhuje svoji centrálu do Texasu. Stejně jako firma Hewlett Packard, kterou v garáži ve městě Palo Alto ve 30. letech minulého století založili – překvapivě! – pánové Bill Hewlett a Dave Packard. Jako poslední si zatím sbalil fidlátka a odjel do Texasu Elon Musk.
Lidem v Kalifornii vadí vysoké nájmy, ale i obří daně. Přece jen je pohodlnější se přestěhovat na Floridu nebo do Texasu, kde neexistuje daň z příjmu. Stejný problém odlivu byznysu sužuje i New York. Více lidí už z Kalifornie odchází, než do ní migruje. Podle metriky velké stěhovací společnosti U-Haul je Kalifornie nejméně rostoucím státem unie.
Kalifornie se snaží s tímto negativním trendem bojovat různě. Tamní zákonodárci si rádi pohrávají s protiústavní myšlenkou zpětného zdanění emigrantů do jiného státu. Což je nápad hloupostí dosahující na úroveň vedení městečka Springfield ze seriálu Simpsonovi, kde něco takového tamní radnice skutečně zavedla, aby oškubala filmaře, kteří přijeli do města natáčet film.
Proč lidé odcházejí? Kombinují se zmíněné důvody – Kalifornie má jedno z nejvyšších zdanění mezi všemi státy, vysoké nájmy, roli hraje i šílená každodenní realita ve městech, jako jsou San Francisco či LA. K tomu si připočtěte politické nesmysly, jako třeba když v roce 2017 kalifornští zákonodárci zmírnili postih za vědomé nakažení partnera nemocí HIV, které už není zločinem (felony), ale pouhým přečinem (misdemeanor).
Úpadek San Francisca ve své eseji pro New York Times skvěle popsala novinářka Nellie Bowlsová. Pandemie a práce na dálku všechny výše zmíněné negativní trendy jen urychlila a posílila. Lidé se stěhují pryč, protože si za stejné peníze mohou dovolit žít ve větším bytě v bezpečnějším městě s menším zdaněním a dělat tu mohou stejnou práci. To je nabídka, která se neodmítá. Stojí také za pozornost, že v San Francisku zemřelo několikanásobně více lidí na předávkování opioidy než na koronavirus.
V Kalifornii obecně se také obrovským způsobem rozevírají příjmové nůžky. Některé slavné firmy sice odešly, jenomže Google, Apple, Amazon a další ve městech jako San Jose či San Francisco zůstávají. Snad ještě rychleji než ve zbytku Ameriky tak v Kalifornii masivně mizí střední třída. Zato ty největší korporace na pandemii nejvíce vydělaly.
Jak bude vypadat „sunny state“ v budoucnu? Někdo vám řekne, že možná jako dystopie se všemocnými korporacemi, podobně jak je ztvárněná ve hře Neo Cab. Ale pravděpodobnějším scénářem je pokračující úpadek a ústup z výsluní, minimálně u měst jako Los Angeles a San Francisco. Ostatně Amerika takové příklady zná. Léta největší slávy má dávno za sebou třeba město St. Louis v Missouri, odkud Američané svého času vyráželi kolonizovat západ USA.
Kalifornie ale může být také průkopníkem – třeba v tom, že zničí stranický duopol v USA. Vzhledem k nechuti místních ve velkých městech volit republikány a současně vzhledem k neschopnosti lokálních buněk demokratů se přímo nabízí možnost vzniku lokální alternativy pro nespokojené obyvatele západního pobřeží. Pro ty, kteří nechtějí ze svého státu odejít, ale také už nemají chuť volit stále stejné politiky, kteří se rapidně podílejí na zhoršování stavu jejich domovů.
Dysfunkčnost systému dvou velkých stran je možné sledovat na více místech po Spojených státech. Ale snad nikde jinde není jeho postupný rozklad patrnější než na západním pobřeží.
