Článek
„Amerika vítězí!“ To v posledních dnech opakuje Donald Trump prakticky na všech tiskových konferencích. Vítězí v počtu pozitivně testovaných na covid-19, vítězí v počtu uzdravených. Minulý týden si Trump nechal nad hlavou rozvinout i obří vítězoslavný banner a chtěl celou tiskovku pojmout jako oslavu. Jako vždy se vše vinou nepříjemných dotazů novinářů zvrhlo v parodii na leadership.
Ve Spojených státech probíhá v těchto dnech nejzuřivější krizová komunikace v dějinách jakékoliv prezidentské administrativy. Výmluvy Richarda Nixona nebo Billa Clintona jsou ničím v porovnání s tím, co předvádí Donald Trump a jeho lidé. Jejich lakování krize narůžovo je na jednu stranu zvrácenou, na druhou stranu však i fascinující ukázkou práce s médii a publikem. Jde o kanonádu jak z kaťuše, Trump a jeho mocenská klaka totiž hrají o všechno.
Donald Trump postavil prakticky celý svůj čtyřletý mandát na skutečnosti, že se americké ekonomice dařilo. Vyšetřování ruského vlivu na volby, hrozící impeachment, rozklad administrativy Bílého domu, trestní stíhání a odsouzení mnoha spolupracovníků, obchodní války s prakticky se všemi okolo – nic z toho Trumpa v očích jeho příznivců neoslabilo. Protože Amerika byla konečně velká a mocná, což se projevovalo tím, že voliči měli práci a co do úst. S tím je teď ale konec.
Epidemie covid-19 zasáhla velmoc za velkou louží s enormní silou. Přestože Spojené státy představují pouhých 4,2 % světové populace, nákaza si zde podle dostupných údajů vyžádala 29 % z celkového počtu úmrtí po celém světě. V tuto chvíli se blíží ke 100 tisícům a střízlivé vládní modely predikují, že by se při současných opatřeních toto číslo mohlo vyšplhat až ke 150 tisícům. To je více než amerických vojáků padlých v první světové válce.
Důležité je právě slovní spojení „při současných opatřeních“, která v podstatě zahrnují podobné věci, jež jsme zažívali během nouzového stavu i v Česku. Ve Spojených státech však tyto opožděné restrikce nesnížily počty nakažených a mrtvých, ale naopak způsobily bezprecedentní nárůst nezaměstnanosti. Doposud zaniklo přes 20 milionů pracovních míst a někteří analytici předpovídají, že by se bez práce mohla ocitnout pětina Američanů. Velká hospodářská krize z 30. let ve srovnání s tím vypadá jako sezonní nezaměstnanost.
Trump si uvědomuje, že při takové situaci se mu šance na listopadové znovuzvolení vzdaluje, i kdyby proti němu demokraté nasadili oschlý párek (ačkoliv…). Snaží se proto přijaté restrikce zásadním způsobem zmírnit, pokud ne přímo zrušit. Jde proti vlastním vědeckým expertům, kteří varují před znovuotevřením zmrazené země. Doporučuje užívat antimalarikum, sám se jím prý láduje od rána do večera a cítí se skvěle. Na jím doporučenou léčbu však už několik lidí zemřelo. Shit happens, jak říkají Američané.
Ve chvílích klidu a prosperity je možná chaotický populista s myšlenkovými pochody chvástavého realiťáka tou správnou personou k řízení země, známe to ostatně i z našich končin. Při poslechu vzletných projevů o tom, že vytvoří nejlepší, nejkrásnější a nejrychlejší vakcínu na světě, je však zřejmé, že tady naučené fráze, s nimiž by prodal i vlastní babičku, aplikovat nejdou.
Do pokladnice politického bizáru se zapsalo i Trumpovo zmatené vyprávění novinářům o vstřikování dezinfekce a léčbě světlem, zatímco na výrazu přítomné vrchní epidemioložky bylo znát, že v ní umřela víra v lidstvo. Ve chvíli, kdy není pandemie ani náznakem pod kontrolou, se jedná o hazardování se zdravím lidí, které musí Trumpovi zásadně uškodit, no ne?
Možná by to tak bylo, nebýt toho, že si Trumpova administrativa nad celou krizí myje ruce a vinu svaluje na všechny okolo. Její úhybné manévry by se daly rozdělit na dvě dějství – v prvním vinila ze všeho Čínu, pomiňme, že ještě začátkem roku se o jejím boji s koronavirem vyjadřoval Trump kladně. Čína měla podle americké vlády tajit skutečný rozsah, korumpovat Světovou zdravotnickou organizaci, případně virus vyvinout ve vojenských laboratořích. Podle toho, co se zrovna hodilo.
Tento narativ se ovšem ve světle nastupující domácí ekonomické krize ukázal jako neúčinný. Vypouštěly se proto i balonky, že za rostoucí počet obětí odpovídá špatný zdravotní stav Američanů, zejména menšin. Protože koho jiného vinit než oběti. Slízli to i zaměstnanci federální agentury Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) za svůj laxní přístup. Opět pomiňme, že to byla Trumpova vláda, která v minulých letech zkrouhla rozpočet CDC o pětinu, a učinila ho tak prakticky neakceschopným.
Voličům a příznivcům prezidenta bylo potřeba ukázat dobře známého obětního beránka. Proto v těchto dnech eskaluje druhé dějství – tzv. Obamagate. Podle Trumpa má jít o největší spiknutí v amerických dějinách, které zosnoval exprezident Obama. Jako všechny Trumpovy světonázory, které vznikají na základě sledování Fox News, poslechu konzervativních podcastů a pročítání Twitteru, i tenhle je zmatený a nedává příliš smysl. Ve zkratce jde zhruba o to, že za vše špatné, co se v posledních čtyřech letech Trumpovi přihodilo, může Barack Obama tahající v pozadí za špagáty – nasadil na Donalda Trumpa FBI, přivedl mu do Bílého domu oportunisty a špehy.
Co naplat, Američané milují konspirační teorie. Ve chvílích, kdy je pravda příliš fádní nebo komplexní, nastupuje velké spiknutí, které vše jednoduše, ale vlastně složitě vysvětlí – havárie UFO v Roswellu, vražda JFK, přistání Apolla 11 na Měsíci, 11. září 2001. Konspirace byly součástí americké popkultury dlouhá léta, teprve s příchodem Donalda Trumpa do Oválné pracovny se však staly legitimní součástí nejvyšší americké politiky.
Žádná Obamagate samozřejmě neexistuje, samotný ministr spravedlnosti popřel, že by byla Obamova administrativa jakkoliv prošetřována. Kauza si však už žije na internetu a v Trumpovi nakloněných médiích vlastním životem. Vedle ní se velké oblibě těch nejradikálnějších Trumpových příznivců těší i Adrenochromová teorie.
Jedná se o aktualizovanou syntézu několika konspirací z roku 2017 (QAnon, Pizzagate), podle kterých jsou Clintonovi, celý Hollywood nebo George Soros zapleteni do unášení a rituálního vraždění dětí kvůli jejich krvi. Z dětské epifýzy je totiž získávána droga, adrenochrom, díky které zůstávají tyto celebrity mladé a vitální. Mají to dokládat fotografie Toma Cruise, který vypadá už 30 let stejně. Jako u všech konspiračních teorií i tady dochází k zásadnímu rozkolu v tom, jak do toho vlastně zapadá epidemie koronaviru. Podle jedněch zastánců jde o snahu mocných pedofilů, jak utajit únosy obrovského počtu dětí po celém světě. Druhá skupina se naopak domnívá, že koronavirus si vymyslel prezident Trump a v rámci karantény zajišťuje důkazy proti těmto satanistům.
Adrenochromová teorie se čím dál častěji objevuje i v mimoamerickém prostoru, množství článků k ní naleznete i v češtině. Je jen otázkou času, kdy vám tuto „pravdu, kterou se snaží média utajit“, zašle některý z vašich příbuzných e-mailem či se o ní rozhovoří některá mozkovna z řad zákonodárců SPD.
I tyto naprosto choromyslné výplody ovšem patří do současného amerického politického diskursu. Na zvídavé dotazy, zda jste součástí mezinárodní pedofilní upírské sítě, se reaguje poměrně špatně a každé zaváhání značí, že něco skrýváte. To vše vede k rozmělnění debaty a pravé příčiny katastrofy – fatálního selhání Trumpovy administrativy, která koronavirus zlehčovala, podceňovala a ignorovala.
Současně však mějme na paměti, že za Donaldem Trumpem stojí sponzoři a donátoři, kteří moc dobře vědí, co dělají, a jak současné krize využít. Příkladem může být zběsilé tempo, s jakým začal prezident rušit nejrůznější vládní regulace na ochranu životního prostředí. Prakticky bez většího zájmu médií a aktivistů snížil v půlce dubna limity na vypouštění jedovaté rtuti do ovzduší při těžbě uhlí. Po dřívějším zrušení vládních nařízení o čistotě pitné vody šlo o další krok, kterým šel Trump na ruku těžebním, respektive zemědělským korporacím.
Zdá se být nad slunce jasnější, že se Američané po znovuotevření země skutečně probudí do nového světa. Ale vítězem v něm bude někdo jiný.
