Článek
Zdeněk Čadek dostal Andreje Babiše. Díky němu dnes máme v rukou exaktní, a dokonce i soudně použitelný důkaz o tom, že Andrej Babiš rozhodoval o běžném chodu společnosti Agrofert, i když veřejně tvrdil, že to není pravda. Do této chvíle totiž byla veškerá argumentace, včetně té auditorské, postavena na tom, že Andrej Babiš je v postavení, ze kterého by mohl ovlivňovat rozdělování dotací na jedné straně a na straně druhé, že je ve svěřenských fondech osobou tzv. obmyšlenou. Tedy někým, kdo na konci může získat prospěch. Ale tvrdý důkaz o tom, že se Andrej Babiš doopravdy stále podílí na řízení Agrofertu, nebo že by dokonce zneužíval svého postavení a úkoloval podřízené úředníky, aby Agrofertu pomohli, jsme neměli.
Ironií je, že to, co se nepovedlo úředníkům, policii nebo auditorům Evropské komise, zvládl muž, jehož jeden ze starostů, se kterým dříve jednal, nazval hochštaplerem s řidičem.
Nepochybuji, že Zdeněk Čadek neplánoval pomoci novinářům usvědčit Andreje Babiše. I když musím sebekriticky poznamenat: trochu se stydím, že mne to nenapadlo také. Stačilo totiž málo.
Jak už víme, Čadek jezdil na schůzky v luxusní limuzíně se šoférem. Vypadal jako úspěšný podnikatel. K tomu vymyslel megalomanský projekt tak velký, že mu nebude nikdo pořádně rozumět, a proto se o něm bude bát rozhodnout. Inu, přišel s tím, že zasíťuje celou republiku optickými kabely. Tento výchozí bod ještě vyladil tím, že se tvářil, že za projektem stojí někdo velmi důležitý, se kterým by každý Čecháček, a to i v případě, že by byl ze Slovenska, chtěl být zadobře. A uznejte sami, není monacký kníže Albert takovým jménem? Čadek tvrdil, že v projektu je právě on. Zřejmě nevědomky tak navázal na starou historickou touhu všech sedláků a zemědělců být v přízni šlechty.
Sám Čadek podle všeho optickým kabelům příliš nerozuměl, vzal si ale k sobě někoho, kdo ano. Lukáš Abazid je v oboru považován za odborníka. Pro náš příběh je to velmi důležitý detail. Tedy Zdeněk Čadek s Lukášem Abazidem oslovili s nabídkou připojení k optické síti společnost Deza, která patří do holdingu Agrofert. Zakázka by to byla ohromná, mimochodem o několik měsíců později její hodnotu předběžně vypočítala Správa železnic téměř na 3,5 miliardy. Ředitel Dezy Zbyněk Průša se o ní zřejmě sám bál rozhodnout. Tak se dotázal někoho, kdo rozhodnout může. E-maily se dostaly na stůl předsedovi vlády Andreji Babišovi. Vzhledem k tomu, že zjevně optickým sítím také nerozumí, přepošle projekt, který byl součástí nabídky jedné soukromé společnosti Agrofertu, úředníkovi, který sítím rozumí, s pokynem, ať nabídku posoudí.
Tím úředníkem je Ondřej Malý, tehdejší náměstek na ministerstvu průmyslu a obchodu. Návrh posoudí jako odborník pro předsedu vlády, se kterým jedná zdvořile. Píše, že vlastně nechápe, co autoři projektem přesně zamýšlejí. Andrej Babiš pochopí, že jeho samotného projekt nezajímá a už se jím dál nechce zabývat. Ondřeji Malému dá tedy pokyn, ať odpoví tomu, kdo se táže. Malý se podíval na hlavičky e-mailů, uviděl Abazida, a tak mu stejně zdvořile jako předtím premiérovi odpověděl.
A tady podle všeho vznikl zásadní problém, který na konci způsobil, že celá kauza praskla. Malý totiž odpovídá jako zdvořilý odborník jinému odborníkovi. A ve své odpovědi poukazuje na nejasnosti v projektu. A co s tím udělá druhý odborník Abazid? Začne pracovat na tom, aby ty nejasnosti odstranil, a k tomu mají navíc všichni dojem, že premiér o všem ví. Vždyť za nimi poslal odborníka…
A tak Čadek osloví další státní firmy – Správu železnic, Mero a Čepro a plán dotahuje podle pokynů z vlády. A když se projekt zadrhne třeba u ministra dopravy, nastoupí nižší struktura ANO, poslanci: Pavel Pustějovský je Průšův kolega z managementu Dezy. A tak on a ještě „pošťáček“ Martin Kolovratník, jak se sami poslanci označili, běhají se složkami za ministrem, aby projektu pomohli. Všichni totiž donedávna žili v dojmu, že projekt pro Agrofert Andrej Babiš schválil.
Ve chvíli, kdy ministra dopravy Vladimíra Kremlíka vyhodí, příběh optických kabelů se začne pomalu rozplétat. Ministr nejprve zavzpomíná, že u něj poslanci ANO lobbovali za podivný plán. Poté jsme v redakci Seznam Zpráv začali podrobněji zkoumat projekty kabelů a hlavně to, proč se v celé záležitosti neustále objevoval Agrofert, a to v několika rolích. Zprvu vše vypadalo na docela obyčejný pokus ze státu vylákat peníze, ale když jsme popsali roli Agrofertu a poslaneckých „pošťáčků“, byl už jen kousek k premiérovi. I k tomu, že právě premiér Babiš je tím člověkem, který za Agrofert rozhodoval, když jeho management nevěděl.
Čadkova nebetyčná drzost, spojená s trochou nedůvtipu v managementu Agrofertu a u poslanců ANO a lenosti Andreje Babiše odpovědět svým podřízeným přímo – to jsou aspekty, které když se potkaly, tak nám umožnily nahlédnout, jak vlastně Babiš rozhoduje o zakázkách pro svou firmu, jíž s láskou říká „bývalá“.
