Článek
Až bude příznivé počasí, doporučuji zástupcům nově sestavené krajské koalice ve středních Čechách, aby si udělali výlet. Mohli by si ho pojmenovat „Po stopách dálnice D3“. Projít si aspoň část trasy naplánované autostrády, která může navždy znetvořit jedinečnou krajinu a přírodu Posázaví.
Třeba tady - jako já před časem - potkají Jaroslava Srnce. Má chatku z poloviny třicátých let na skalce jen pár kroků od břehu řeky. Nevede sem žádná silnice, všechny zásoby si sem se svojí ženou nosí na zádech nebo vozí v kolečku.
Pan Srnec vstává každý den hodně brzy, aby stihl východ slunce, které si pokaždé vyfotí. Pokud zrovna nejedou žádní vodáci, panuje tu krásné přírodní ticho, jen řeka pobublává a okolní lesy šumí. Je to tady nejkrásnější úsek Sázavy, říká.
To se ale za pár let může změnit. Pokud se naplní plány dálničních inženýrů, nedaleko proti proudu, směrem, kterým pan Srnec sleduje východ slunce, vyroste nad řekou obrovský betonový most. Dálnice D3. Zatímco tady dole, v sázavském kaňonu, jako by život přeřadil na nižší rychlost, nad hlavami by každý den profrčely desítky tisíc aut denně. Jen aby byly co nejrychleji v cíli. Pan Srnec i další osadníci, kteří po desítky let citlivě spoluvytvářejí podél Sázavy neopakovatelný genius loci, hovoří o katastrofě.
Nejde jen o tento kousek země, ale o celé Posázaví. Lehce zvlněnou krajinu protne široká čtyřproudá autostráda. Tím to samozřejmě nekončí, další ránu dostane krajina s novými skladovacími halami, kterých je v okolí Prahy podél všech dálnic spousta. Ostatně na to upozornil prezident Václav Havel, který Posázaví navštívil v létě 2001. Nepostavil se sice jednoznačně proti dálnici, ale z jeho slov vyplynulo, že mu trasa nepřijde vhodná.
„Po půldni stráveném v tomto kraji nejsem vybaven na to, abych mohl dělat jednoznačné soudy. Člověk má ale občas dát na své elementární instinkty. Při pohledu na krajinu, a když jsem slyšel, co všechno by se v ní dělo, něco se ve mně bouřilo,“ prohlásil tehdy Havel. „Nedělejte si ovšem iluze, že dálnice znamená jen krásný nový most. Budou se tu určitě budovat nové a nové průmyslové zóny a ty krajinu poznamenají možná více než samotná dálnice,“ varoval.
Vedle toho, že autostráda zásadně změní charakter celého území, se místní oprávněně obávají dalších konkrétních dopadů: že dálnice přitáhne víc aut, že se zvýší hluk a exhalace, že při autohavárii nebo opravě povrchu pojedou auta včetně kamionů přes jejich obce v okolí nebo že stavba ohrozí vodní zdroje. Přitom existuje alternativa – radikálně zmodernizovat silnici přes Benešov, která uhýbá z D1 u středočeských Mirošovic (namísto plánované trasy D3, která začíná u Jesenice na Pražském okruhu). Součástí této úpravy by vedle rozšíření mělo být vybudování obchvatů, tunelů nebo zahloubení. A navíc by to bylo rychlejší a levnější než nová dálnice za desítky miliard.
Odpůrcům dálnice, k nimž patří rovněž jedenáct středočeských obcí, svitla malá naděje, když se začátkem září setkali s premiérem Andrejem Babišem. Slíbil, že „o tom, co oni říkají, bude ještě přemýšlet“. Ale to byla jen taktika před krajskými volbami, aby si Babiš zbytečně nerozhádal potenciální voliče. Jeho ministr dopravy Karel Havlíček vzápětí víceméně prohlásil, že neexistuje žádné jiné plnohodnotné řešení dopravní situace než vést středočeskou část „dé trojky“ přes Posázaví. Opřít se může o nového jihočeského hejtmana Martina Kubu (ODS), který začal tlačit na rychlé dokončení D3 v původní trase přes Posázaví.
Vedle místních obcí a sdružení tak jedinou významnější politickou silou, která se stavbě dálnice přes ještě zdánlivě nedotčený kus krajiny na jih od Prahy může postavit, je proto nová krajská reprezentace středních Čech. Koalice Starostů, ODS, Pirátů a Spojenců pro Středočeský kraj v čele s Petrou Peckovou (STAN) od počátku dává najevo, že chce nastolit jiný styl než předchozí vedení v čele s Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO), která by nejraději začala lít dálniční beton už zítra. Mají šanci Posázaví ještě zachránit. Ale moc času už nezbývá.
