Článek
Jednou z bariér, která brání Česku v dosažení kolektivní imunity proti covidu-19 prostřednictvím očkování, je i relativně složitý online rezervační systém. Proto je při stávajících dodávkách vakcín správné a pochopitelné, že vláda rozjela projekt očkování bez registrace. Přinejmenším první reakce některých návštěvníků očkovacích míst na pražském Hlavním nádraží a v obchodním centru na Chodově potvrzují, že jejich dosavadní neochota dostavit se k očkování souvisela s nutností online rezervace.
Přesto nad celou akcí visí několik otazníků. Podle Ministerstva zdravotnictví jde o pilotní projekt, a pokud se ukáže, že o očkování „přes ulici“ je zájem, rozšíří se tato možnost do dalších míst v Česku. Hodnotící kritéria, podle nichž bude ministerstvo zájem posuzovat, ale neznáme. Navíc je otázkou, kolik se toho z pražských očkovacích míst o zájmu dozvíme. Praha patří v očkování k těm lepším regionům. Podle dat Ministerstva zdravotnictví dostala polovina Pražanů alespoň první dávku a proočkovanost obyvatel od 70 let výš přesahuje 80 procent. Možná by pilotní projekt přinesl zajímavější a relevantnější poznatky, kdyby se uskutečnil v regionech s horšími vakcinačními statistikami, jako je Olomoucký nebo Liberecký kraj.
Celému projektu vůbec chybí jasnější mantinely a širší rámec přesvědčivé snahy o zvýšení podílu naočkovaných. Absolutní prioritou by mělo být doočkování nejstarších občanů. V Moravskoslezském kraji dodnes není očkováno 28 procent lidí nad 80 let, v Olomouckém 24 procent. Ve skupině mezi 70 a 79 lety jsou čísla o něco lepší, ale i tady jsou patrné velké rezervy v zajištění dostupnosti vakcín i ve schopnosti motivovat seniory k očkování.
K řešení tohoto nejpalčivějšího problému české vakcinace přispějí očkovací místa v obchodních centrech jen sporadicky.
Dalším velkým problémem české vakcinační kampaně je malá ochota k očkování u věkové skupiny od 18 do 54 let, a to především u lidí s nižším vzděláním. Podle dat kontinuálního výzkumu agentury PAQ Research Život během pandemie s očkováním váhá nebo ho striktně odmítá 45 procent lidí v této věkové kategorii bez maturity a 41 procent maturantů. Teprve u vysokoškoláků padá tento podíl na 22 procent, což vzhledem k početnosti této věkové skupiny pořád není málo.
V tomto směru mohou očkovací místa bez registrace pomoci více. Vládní projekt je ale zjevně zaměřen téměř výhradně na mladší část této skupiny. To lze snadno usoudit z pohledu na poněkud bizarní loterii, s níž vláda očkování na Chodově a na Hlavním nádraží spojila. V ní lze vyhrát mobilní telefon, sportovní boty nebo kupon do herní platformy Steam.
Ne že by sama myšlenka očkovací loterie byla nějak obskurní, nicméně nikde v okolních státech nebyly ceny takto intenzivně navázány na generační příslušnost očkovaných. Slováci mohli s očkováním vyhrát kupony na hromadnou dopravu. Poláci pojali očkovací loterii obzvlášť velkoryse a hlavní výhrou v soutěži vyhlášené začátkem července je automobil a milion zlotých (asi 5,5 milionu korun). Každý dvoutisící očkovaný navíc dostane 500 zlotých (zhruba 2500 korun) a vypsány jsou i finanční odměny pro obce, které jako první dosáhnou určitých podílů proočkovanosti obyvatel.
Ne že by se česká vláda musela pouštět do tak megalomanských projektů, jejichž efekt je navíc sporný, ale vymyslet drobnější ceny, které by byly široce atraktivní i pro lidi nad 30 let, by snad zase takovou práci nedalo.
Obecně platí, že každá jehla proti covidu-19 je dobrá, platí to i pro ty z obchoďáku a nové tenisky každému přejme. Ale vláda sama sobě dluží pečlivější průzkum, který by odhalil hlavní bariéry mezi váhajícími a očkováním. Z něj by vyplynuly i funkční způsoby motivace. Bez této analýzy jsou očkovací místa bez registrace spíše hurá akcí, která sice dobře zapadne do marketingových plánů hnutí ANO, ale své místo v očkovací strategii musí teprve složitě hledat.
