Článek
Existuje jeden vcelku spolehlivý způsob, jak rozpoznat, že Andreji Babišovi tečou nervy.
Jeho veřejný projev se stává směsí hrané žoviality, nabíhající plačtivosti a těžce skrývané, mělce dřímající agresivity. Řeč zvolna sklouzává k federální česko-slovenštině, což nám ani tak moc nevadí, pokud by si premiér odpustil připomínky o nedostatečné jazykové výbavě svých předchůdců.
Pracovně bychom tento stav mohli nazvat „Andrej Babiš je v pohodě – a kdo to bude zpochybňovat, mohl by rovnou jednu koupit”.
Jeho vystoupení na tiskové konferenci minulý týden bylo přesně takové. Babiš čelil otázkám na audit Evropské komise ohledně jeho údajného střetu zájmů a obnoveného trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. Během patnáctiminutového brífinku musel frázi „jsem v pohodě” zopakovat hned třikrát, protože i jemu bylo jasné, že to nevypadá úplně přesvědčivě.
Vzápětí napadl našeho kolegu z deníku Aktuálně.cz Radka Bartoníčka, že on a „Bakalova média” vytvářejí pokřivený obraz Česka ve světě – a zahraniční média je od nich opisují a tvrdí, že v Praze vládne trestně stíhaný populista ve střetu zájmů, což je čirá lež. Respektive je to pravda, ale co je komu ve světě do toho, že?
Po tomto vystoupení se mnoho z nás těšilo na pravidelné nedělní „hlášení” předsedy vlády na Facebooku. Tam, mezi svými, otevírá Andrej Babiš své srdce a v textech o délce středně rozsáhlého románu popisuje věci tak, jak opravdu jsou.
A i v neděli to stálo za to.
„Opoziční strany se k nám mohly už dávno přidat a pracovat spolu s námi ve prospěch této země. Zvali jsme je všechny k jednání hned v den vyhlášení výsledků voleb. Mohly pracovat s námi. Vynahradit lidem to, že řada z nich 25 let předtím rozvracela hospodářství, způsobila škody za tisíce miliard – a lidi akorát škrtili.”
Pár poznámek: První věta ze všeho nejvíc připomíná scénku z povídky „Na brigádě” Divadla Sklep ve filmu Tomáše Vorla Pražská pětka (1988). Mladá, svůdná učitelka – svazačka odolává počátkem 50. let milostným návrhům stále ještě společensky nezorientovaného trampa Tomáše Hanáka mimo jiné slovy: „Proč také nepřiložíte ruku ke společnému dílu? Touláním nový svět nevybudujeme. Proč jste takový… jiný?”
Slova o rozvráceném hospodářství a škodách za tisíce miliard mají také své kouzlo, zvlášť když si položíme otázku, jak se skoro 80 miliard za posledních 25 let dostalo právě k Andreji Babišovi.
Babišův politický marketing stále funguje spolehlivě a musíme přiznat, že některé věty bychom při přípravě Šťastného pondělí nenapsali lépe.
Třeba: „Nejvíc mě na tom všem mrzí, že kvůli haterům a udavačům vypadáme jako banánová republika.” Kde to můžeme podepsat?
