Článek
Nafta na českých pumpách je momentálně nejdražší od března 2020, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. A to Parlament v daňovém balíčku, kde byly stravenky a všechno možné, od ledna 2021 snížil spotřební daň z nafty o korunu na litr.
První a druhá informace samozřejmě nemusejí být v rozporu. A nebýt toho snížení daně, mohlo by být ještě dráž. Přesto stojí za to se ptát: Co z toho máme, že stát „zlevnil“ naftu?
Uvozovkami ve slově „zlevnil“ myslím to, že na koncovou cenu má takový zákon hodně nejistý vliv. Za prvé jsou tu nevyzpytatelné světové ceny ropy (loď ze Suezu nevyprostí přes noc ani Karel Havlíček). Za druhé o něco vyzpytatelnější měnové kurzy. A za třetí marže obchodníků s pohonnými hmotami. Ceny, které vidíme na „totemech“ u čerpacích stanic, koruna na spotřební dani jen pošimrá, ale neurčí.
Se snížením spotřební daně z nafty přišel v létě roku 2020 právě ministr Havlíček. Vůbec neskrýval, že je to kvůli českým nákladním dopravcům, aby získali výhodnější pozici vůči zahraniční konkurenci. Schváleno, vítěze tedy známe.
Když opustíme kanceláře Ministerstva dopravy a kamionové dispečinky, ukáže se, že spíš než o „snížení spotřební daně“ se jednalo o „příspěvek daňových poplatníků na silniční nákladní dopravu“. Ta na jaře 2021 nezachází na úbytě, ale zažívá boom – k takovému úsudku stačí pouhý pohled na tuzemské autostrády. Zájemci o data mohou úsudek vyztužit statistikou výběru mýta, který každou chvíli trhá rekord. A není to jen tím, že se nově připlácí za hluk a znečištění: rostou i počty takzvaných mýtných transakcí. České silnice jsou plné a nové a nové dálnice vyhlížíme donekonečna i proto, že kvůli kamionům není na těch starých k hnutí.
Kamionová doprava byla pandemií zasažena relativně málo. Nebo naopak – těží z prosperity elektronického nakupování a poptávky po skladech a logistice vůbec. Kdyby spotřební daň z nafty bývala zůstala stejná, tipuji, že by jezdilo plus minus stejně kamionů jako teď.
Koruna na litr vypadá jako nic, ale nejde o malé peníze. Ministerstvo financí odhadlo, že státní rozpočet tím přijde skoro o pět miliard. A v měsíční bilanci to pokaždé připomíná:
„Výrazně klesl výnos spotřební daně z minerálních olejů (-14,2 %, -4,3 mld. Kč) jako důsledek restrikcí a celkového oslabení ekonomiky, ale také snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o 1 Kč/l.“ (Květen 2021.) „Výrazný pokles byl zaznamenán u spotřební daně z minerálních olejů (-15,9 %, -3,8 mld. Kč), což je důsledkem restrikcí a celkového oslabení ekonomiky, ale také snížením sazby spotřební daně z motorové nafty o 1 Kč/l.“ (Duben 2021.)
To je zvláštní. Protože když se daň snižovala, slyšeli jsme chlácholení, že to nebude tak zlé, protože levnější nafty kamiony natankují víc a nebudou už plnit nádrže v okolních zemích, kde bývá u pump levněji. Po půl roce nákladní doprava jede jako dráha, kamionů všude plno, ale na financích úpí, že po daňové sazbě klesají i daňové výnosy. (Ostrá kamionová lobby by možná nabídla vysvětlení, že naše daň klesla ještě málo, takže v Polsku bývá ještě pořád levněji.)
Jednotky miliard korun minus jsou i za časů, kdy se Česko zadlužuje o stovky, pořád částka hodná pozoru. Dieselu se prodá skoro třikrát víc než benzinu a náklaďáky jsou tím hlavním, kdo se naftou napájí. Lehkost, s jakou Parlament odlehčil státním příjmům skoro o pět miliard ročně, aby se silniční nákladní dopravě dařilo lépe, byla dost neuvěřitelná a nehorázná. Při pohledu zpět to vyniká.
Ano, naftu netankují jen náklaďáky (a autobusy). A jaký prospěch může mít ze snížení daně majitel dieselového osobního auta? Bingo: zaplatí u pumpy nejspíš o trochu méně! Tady nejde o nic jiného než o obyčejný a úplně zbytečný „dáreček“, o uplácení voličů – motoristů. Je to jako snížení DPH na pivo (s týmž nejistým výsledkem ve skutečných cenách).
Mimo diskuzi je ekologický rozměr celé operace. Stát by měl hlavně pracovat na tom, aby silniční dopravu s jejími emisemi a dalšími externalitami tlumil do únosných mezí. Povzbuzovat automobilový provoz snižováním naftové daně, to je pravý opak a hrubá chyba.
