Článek
Už ve starověku lidé přišli na to, že některé rostliny nebo zvířata produkují smrtelně jedovaté látky, a nebáli se je využít třeba k tomu, aby se zbavili například panovníka. Od té doby lidstvo vyspělo natolik, že dokáže vyrobit nepřeberné množství jedů. Co se nezměnilo, je to, že se mnozí stále nezdráhají otrávenou návnadu použít proti tomu, kdo jim podle jejich přesvědčení překáží – divokým zvířatům.
Ochránci přírody letos našli už 54 otrávených ptáků. Je to víc než za celý loňský rok, kdy Česká společnost ornitologická evidovala 51 nelegálně zabitých ptáků. Aktuální případy jsou staré jenom několik dní: na Kolínsku byli v uplynulých dnech nalezeni tři otrávení motáci pochopi a jeden krkavec velký.
Mezi letošní oběti patří rovněž orel královský, který se řadí mezi vůbec nejohroženější dravce v celé Evropě. Loni ornitologové spočítali na českém území pouhých třináct párů. Jak zdůraznil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, v tak malé populaci je jeden usmrcený dospělý pták nenahraditelnou ztrátou.
Traviči pravděpodobně nemíří na ptactvo, ale na jiná zvířata, a orli, káňata nebo luňáci jsou „pouze“ druhotnou obětí. Ptáci ale samozřejmě nepoznají, že otrávená návnada nepatří jim, ale liškám, kunám nebo vydrám. Už samotné myšlení travičů je zvrácené a nepochopitelné: zvířecí predátoři jsou moji nepřátelé, a tak se jich zbavím tím, že je otrávím nebo zastřelím. A je nakonec jedno, jestli takhle uvažuje myslivec, chovatel slepic nebo někdo jiný.
Tito lidé nechápou hodnotu přírody, která se na rozdíl od auta nebo televizoru těžko vyčísluje penězi. Má cenu sama o sobě. Ve své provázanosti, komplexnosti. Nemůžeme živou i neživou přírodu dělit na prospěšnou a škodlivou, na hodnou a zlou, na tu, kterou máme rádi a která je vůči nám nepřátelská. Každý tvor má v ekosystému různé funkce, mnohé z nich často ještě ani neznáme. Jako samozřejmost naopak bereme to, že díky přírodě můžeme na Zemi žít.
Příroda funguje, nebo se o to aspoň snaží, v jakési rovnováze, kterou ovšem právě pán tvorstva neustále narušuje. Vzpomeňme si třeba na to, jaké úšklebky vyvolává u stavitelů dálnic protiargument, že chtějí autostrádu vést místem, kde dlouhé roky žije jeden druh žab nebo jiných „nevýznamných“ živočichů. A jak jsou lidé, kteří na to upozorňují, posměšně označovaní jako žabičkáři.
Mezi lidmi, kteří jsou do nelegálního zabíjení divokých zvířat zapojení, zřejmě existuje něco jako solidarita. Nikdo nikoho nepráskne. Navíc jde o byznys. Základem jedovaté návnady je obvykle nervový karbofuran. Původně se používal jako pesticid v zemědělství, ale byl tak nebezpečný, že ho Evropská unie od roku 2008 zakázala. I tak se stále prodává na černém trhu. Stačí pár kapek a následuje skutečně brutální usmrcení – pták umírá bolestivě, v křečích, nemůže dýchat, roztahuje křídla a svírá pařáty. Karbofuran je přitom nebezpečný i pro člověka, vstřebává se kůží nebo vdechnutím.
Už samotné držení karbofuranu je trestným činem. Za jeho aplikaci pak může následovat až pětileté vězení. Česká společnost ornitologická v roce 2017 vytvořila speciálně vycvičenou psí hlídku, která vyhledává otrávené ptáky. Od té doby sdružení zdokumentovalo a předalo policii 94 podezření z trestných činů, jejichž oběťmi se stalo 250 zvířat. Letos si vyšetřovatelé převzali už dvacet případů s 54 otrávenými ptáky a dalšími třemi zastřelenými.
Ornitologové oceňují, že se policie teď už alespoň skutečně snaží pachatele dopadnout. Ministerstvo životního prostředí v „Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v ČR v letech 2020 až 2030“ říká totéž: „Přes určitou bagatelizaci v minulosti se v posledních asi deseti letech přístup policie výrazně zlepšil, policejní specialisté na environmentální kriminalitu jsou pravidelně školeni, mají dostatečné informace o rozsahu a dopadech této trestné činnosti a věnují vyšetřování dle svých možností potřebný čas i úsilí. Vyšetřování a postihování této kriminality zůstává i nadále prioritou.“
A první travič byl už skutečně odsouzen, zatím nepravomocně. Okresní soud ve Strakonicích ho tento týden potrestal dvouapůlletou podmínkou za to, že na jaře 2019 otrávil dva orly mořské a dva krkavce velké u jihočeského Mečichova. Při domovní prohlídce vyšetřovatelé u muže našli přípravky s karbofuranem a endrinem. Právě ty podle laboratorních analýz sloužily jako smrtící zbraň.
Snad to jako exemplární případ odradí další traviče.