Hlavní obsah

Komentář: Důvěra v policii je zdravá, ale nesmí se to přehánět

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: Profimedia.cz

Policii podle CVVM důvěřuje 15 procent lidí „rozhodně“ a dalších 60 procent „spíše ano“. Jde spolu s armádou o nejdůvěryhodnější zkoumanou instituci veřejného života.

Co bychom se dozvěděli, kdyby George Floyda připravil o život český policista?

Článek

Při zásahu v chatové oblasti u obce Smržov na Jindřichohradecku policista ve středu večer zastřelil muže, informovala policie a po ní média.

Podle policejní mluvčí „zasahující policista z obvodního oddělení Třeboň použil služební zbraň proti agresivnímu pachateli. Ten při zákroku utrpěl zranění, kterému na místě podlehl. Na případu intenzivně pracují kriminalisté Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje a pracovníci Generální inspekce bezpečnostních sborů. Z tohoto důvodu nebudeme k případu poskytovat žádné další informace“.

Jak přesně se tragická událost seběhla, nemůžeme s jistotou říci. Nevíme. A není pravděpodobné, že by si novináři mohli v takovém případě během dne opatřit ještě dostatek jiných a nejlépe nezávislých zdrojů, výpovědí svědků atd., aby záležitost popsali plasticky. Zbývá, což není v kriminálních případech ze začátku nic výjimečného, spolehnout se na sdělení policie.

Jenže tady je policie nejen jediným a skoupým pramenem informací, ale zároveň i tím, kdo zmáčkl spoušť. Tím nápadnější je její „informační výhoda“, díky které lze předložit nebo alespoň naznačit verzi příběhu.

V tomto případě jde o slovní spojení „agresivnímu pachateli“. Ve stručné policejní svodce jde víceméně o jedinou konkrétnější informaci, které by se dalo chytit – a některá média to také hned udělala. Viz titulky:

Policista proti agresivnímu pachateli použil služební zbraň, muž na místě zemřel. – Policista v chatové oblasti u Třeboně zastřelil muže: Šlo o agresivního pachatele. – Policista zastřelil v chatové oblasti agresivního muže. – Policista vystřelil v chatové osadě na agresivního pachatele, muž zemřel. – Policista střílel v chatové osadě po agresorovi, ten na místě zemřel!

Na druhou stranu se objevil i rozumný odstup od toho, co (ne)víme: Policista v chatové oblasti na Jindřichohradecku zastřelil muže. Případ prošetřuje generální inspekce.  Policista při zásahu na jihu Čech zastřelil muže. Švejdar se podřízeného zastal.

Kromě výchozí policejní informace o „agresivním pachateli“ některá média uvedla, že na chatě šlo o konflikty kolem drog a že policisté tam kvůli tomu nebyli poprvé.

To ale nestačí k tomu, aby se dalo bezpečně říct a psát, že šlo o „agresivního“ (agrese má mnoho stupňů a podob) ani o „pachatele“ (pachatele čeho, co měl spáchat a jak víme, že to byl pachatel, proč mu neříkáme podezřelý?). Natož když jediným zdrojem takové informace je policie, jejíž příslušník připravil „agresivního pachatele“ o život.

Kromě toho i proti agresivním lidem se teoreticky může zakročovat různými způsoby, ne jen střelnou zbraní a ne tak, že to skončí smrtí. Třeba se tentokrát skutečně nedalo nic jiného dělat a policista se zachoval správně, možné to je, ale opět nevíme, respektive víme jen to, co říká policie.

A ta si zjedná prostor, jak mají událost rámovat média („agresivní pachatel“), a pak dodá, že „na případu se intenzivně pracuje“, takže vyhlásí informační embargo.

Ještě před ním ale policejní prezident Jan Švejdar pozoruhodně tweetuje: „Z vlastní zkušenosti vím, jak těžké je rozhodnutí vystřelit na člověka, který ohrožuje na životě někoho jiného. Není to samo sebou a ne každý to dokáže. O to víc si vážím každého policisty, který musel toto rozhodnutí ve vteřině a tváří v tvář vlastní smrti učinit. Stojím za vámi!“

Takže vyšetřování nezávislou GIBS je zřejmě zbytečné, na případu intenzivně pracovat nemusí, protože policejní šéf nás jaksi bokem embarga informuje, že se střílelo na člověka, „který ohrožoval na životě někoho jiného“. Přeloženo: střílet bylo těžké, ale v sebeobraně nezbytné. Tak jeho podpůrný tweet vyznívá. Ale ani policejní prezident to přece na vlastní oči neviděl, nebyl tam! Měl by zůstat zdrženlivý, případ se teprve vyšetřuje. Pozor na střelbu od boku.

Policii podle posledního průzkumu z března důvěřuje 75 procent lidí, nejvíc od roku 1994, důvěra v policii vytrvale stoupá. Vysoká důvěra v důležitou státní instituci je povzbudivý údaj.

Ale tím spíš je důležité nezaměňovat důvěru s nedostatkem kritického odstupu. A tím spíš si musí policie hlídat, jak se obrací k veřejnosti – protože ta jí věří a co policie řekne, to „platí“, což se někdy, jak vidno, odráží i v médiích.

Zprávy o úmrtí George Floyda na minneapoliské ulici by v takovém případě také mohly vypadat zhruba takto:

Policista proti agresivnímu pachateli použil služební klek, muž na místě zemřel.  Policista v Minneapolisu zaklekl k smrti muže: Šlo o agresivního pachatele.  Policista klečel na agresorovi, ten na místě zemřel!

Doporučované