Článek
Souběžně s oslavami nekulatého 103. výročí zrodu Československa začíná jedna důležitá akce, jejíž význam – věcný, ale hlavně symbolický – může být zásadní i pro tu nejsoučasnější českou státnost. Název „milostivé léto“ vychází z hebrejské tradice odpouštění dluhů a propouštění otroků na svobodu. V Česku je s ohledem na časové termíny poněkud bizarní, nicméně důležitá je podstata.
Česko je republikou exekucí. Tři čtvrtě milionu lidí tu má na krku dohromady přes čtyři miliony exekucí, podle projektu Mapa exekucí dosahovala v roce 2018 jen celková vymáhaná jistina dluhů skoro 300 miliard korun. Milostivé léto otevírá pro stovky tisíc lidí možnost zbavit se alespoň dluhů vůči státním a městským institucím, typicky z nezaplacených koncesionářských poplatků, nájemného v obecních bytech nebo pokut od dopravních podniků. Je nicméně možné, že se k akci přihlásí i některé soukromé firmy, aby si vylepšily svůj veřejný obraz.
Mechanismus je nastaven tak, že dlužník může mezi 28. říjnem a 28. lednem zaplatit jen jistinu dluhu a poplatek zhruba 900 korun za vymáhání, a tím se zbavit všech dalších povinností a poplatků s dluhem spojených, především úroků z prodlení a exekučních nákladů, které mnohdy vyháněly i malé dluhy do statisícových výšin.
Nejde v žádném případě o řešení českého problému s exekucemi. Jde ale o důležité gesto, vyjádření politické vůle začít po dlouhých letech s tímto problémem něco dělat. Tak jako udělená milost nebo dobře nastavená amnestie nevyřeší problémy justice nebo vězeňství.
Teoreticky by milostivé léto mohlo pomoci alespoň částečně odbřemenit až 300 tisíc dlužníků. Pokud se skutečný počet zastavených exekucí bude počítat alespoň ve vyšších desítkách tisíc, bude to úspěch. Bohužel platí, že vláda se s propagací této akce nijak nepřetrhne. Přitom je klíčové, aby se informace o ní dostala na ta pravá místa, to znamená do předlužených regionů a sociálně vyloučených lokalit, kde exekuce představují zátěž mnoha lidských osudů a tlačí tisíce domácností do hlubin chudoby. To je složité cílení, které těžko zajistí reklamní spot před televizními zprávami, natož mudrování na Twitteru. Čelem se k věci postavila některá města jako Praha nebo Plzeň, kus práce odvádějí neziskové organizace, které se pomoci předluženým lidem věnují.
Dalším problémem pro celou věc může být samotná splátka jistiny v šibeničním termínu tří měsíců. Ta sice obvykle nedosahuje statisícových hodnot jako celková pohledávka, ale mnohdy je řeč o tisících nebo desetitisících korun, které chudí lidé jen tak zpoza skříně nevytáhnou.
Tady představuje milostivé léto obří příležitost také pro byznys, hlavně ten finanční. Za takzvanou společenskou odpovědnost firem, světáckou zkratkou CSR, se dnes schovává mnoho často podivných projektů. Reálná pomoc lidem v těžké nouzi by přitom měla okamžitý efekt a zcela nesporný přínos. Zejména velké finanční ústavy by se měly zamyslet nad nízkoúročenými a snadno administrovanými finančními produkty, které by lidem pomohly se do exekuční amnestie zapojit. Bylo by to hodně společenské muziky za málo (pravda, rizikově) půjčených peněz.
Podle vyjádření Marka Výborného o něčem podobném uvažuje Česká spořitelna, sama banka ale zatím vydává vyjádření spíše váhavá – zjevně počítá, jaká forma zapojení do akce pro ni bude dávat smysl.
Správná úvaha, ale jednáme s Českou spořitelnou. Možná vznikne produkt přímo šitý na míru ML s minimálním útokem, skvělý krok České spořitelna, takhle vypadá společenská odpovědnost.
— Marek Výborný (@MarekVyborny) October 25, 2021
V každém případě je milostivé léto šancí pomoci mnoha lidem v extrémně těžké situaci. Argumenty o morálním hazardu a nedotknutelnosti práv věřitelů do debaty patří, ale budou znít lépe, až exekuce nebudou dusit celé regiony. Alespoň ne tak jako dnes. Milostivé léto je dobrý symbolický akt, který může mít velmi pozitivní dílčí dopady na konkrétní dlužníky a zároveň udrží problém českých exekucí v popředí veřejné debaty.
